17.9.2018
Kategorie: Ekonomika

Žijeme v neliberální pseudodemokracii

Sdílejte článek:

JÁN ORAVEC

„Můžeme být vděční, že žijeme v liberální demokracii.“ Tuto větu jste možná i Vy slyšeli mnohokrát. Můj problém s tímto tvrzením je, že dnes už nevyjadřuje podstatu politické reality, v níž žijeme.
A opakovaným omíláním této fráze ji jen mlží. Přispívají k tomu i uznávání politologové, možná i proto, že jim chybí každodenní zkušenost s antiliberálními a nedemokratickými tendencemi v praktické politice. Jistě mi proto odpustí tento malý exkurz do jejich politologického „zelí“.

[ad#textova1]

Neliberální Slovensko

Pojem „illiberal“ je obvyklé používat pro označování vývoje v zemích, kde vlády a politici s autoritářskými sklony omezují některé občanské svobody či institucionální pojistky na jejich ochranu. Jsem přesvědčen, že ve skutečnosti do této kategorie patří i mnoho jiných zemí, které rády ukazují prstem na takzvané viníky. Patří tam dokonce všechny vyspělé země. A to i ty bez otevřených autoritářských tendencí, včetně Slovenska. Proč?

Kvůli plíživému omezování některých svobod. Dostali jsme se do kůže té pověstné žáby, kterou vaří tak pomalu, že si toho ani nevšimne. Asi se všichni shodneme, že klíčovým kritériem pro dělení zemí na liberální a neliberální je jejich schopnost vytvořit příznivý rámec pro rozvoj svobody. Podstatné však přitom je zdůraznit, že občanské svobody jsou neoddělitelné od ekonomických svobod. Země lze považovat za liberální, když chrání stejně občanské i ekonomické svobody. Pokud občanské či ekonomické svobody omezují, jsou neliberální.

Ekonomická (ne)svoboda

My patříme mezi neliberální země jednoduše proto, že jsme přestali být ekonomicky svobodnou zemí. Téměř nikdo si toho nevšiml, ale přesto je to tak. Problém je, že společnost je mnohem citlivější a připravenější ochraňovat jiné svobody, mnohem méně citlivá je v případě ekonomické svobody, jejíž omezování dokonce často podporuje. Dnes například máme lidi, kterým leží na srdci řekněme svoboda zvířat, svoboda podnikatelů je však téměř každému ukradená. Nebo pokud se vláda pokouší omezovat svobodu tisku, okamžitě je na nohou celá společnost. Když však vláda zas a znova odkrajuje ze zbytků ekonomické svobody, nikoho to „netankuje“. Pouliční protesty mobilizující odpor jsou sice teoreticky možné, v praxi nepředstavitelné, protože nejde o novináře, ale o nesympatické podnikatele.

Ekonomické svobody jsou však stejně důležité jako svobody občanské. Dnes se tváříme, že občanské svobody chráníme, stále více jich však zastiňujeme vymyšlenými právy, což je však na samostatnou diskusi. Zároveň ale úplně ignorujeme, že ekonomické svobody jsou salámovou metodou devastovány. A tak jsme se dostali do situace, kdy je podnikatel od první sekundy od založení firmy předmětem nesčetných regulací, které mu neumožňují svobodně podnikat, ale stále více mu zužují prostor dovoleného.

A jelikož se tak děje nejen přičiněním slovenské exekutivy a parlamentu, které vzešly z voleb, ale dnes už ve velmi významné míře přičiněním Evropské komise, kterou na Slovensku nikdo přímo nevolil, mnohem výstižněji než „žijeme v liberální demokracii“, je tak tvrzení „žijeme v neliberální pseudodemokracii“.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Ján Oravec na slovenském Hayek.sk

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...