Zeman zase blouznil, mlel nesmysly o Rusku a Číně

Tak to se nám dočasný obyvatel Pražského hradu rozpovídal na setkání s českými diplomaty. Je potřeba se podívat pravdě do očí. Ruská federace se podílí na českém exportu2%, kdežto takové Německo 33%. Tak který trh je pro nás důležitější? Jasně, že ten německý. Rusko zkrátka zdaleka nepatří ke klíčovým obchodním partnerům České republiky. Nebraňme se obchodu s jakoukoliv zemí, problémem však je, že Rusko a hlavně Čína zatěžují obchodní vztahy politickými a ideologickými podmínkami. Podnikání v Rusku také může být kvůli tamní masivní korupci hororovým zážitkem a již brzy zveřejním konkrétní příběh českého podnikatele v této zemi.

A konkrétních příkladů, kdy česko-ruské podnikání dopadlo špatně, je více než dost. Například Ruská strojírenská společnost OMZ cíleně zlikvidovala brněnskou projekční firmu Cheteng (bývalý Chepos) a neváhala přitom hrubě porušovat české zákony. Ruský vlastník nedodal Chetengu žádné zakázky a navíc mu zakázal pracovat na těch, které získal ještě před vstupem OMZ. Nakonec Cheteng skončil v likvidaci a ruští majitelé v rozporu s českými zákony nevyplatili jeho českým zaměstnancům odstupné, na které měli právní nárok.

Doporučuji také knihu Rudý Zeman a známého investigativce Jaroslava Kmenty, který v ní vypočítává krachy ruských podnikatelských aktivit v Česku a českých v Rusku. Tak Ruská společnost Evraz vlastnící do roku 2014 Vítkovice z nich vycouvala, a tyto železárny se dostaly do miliardových ztrát. V konkursu skončila ruská banka ERB působící v Česku, ze které bylo navíc nelegálně odkloněno 1,6 miliardy korun do Ruska. Do insolvence se pod ruskými majiteli dostaly i plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel, kdysi součást plzeňské škodovky. Spojení s ruským kapitálem dopadlo špatně pro firmu Chladící věže Praha, která se dostala do vysokých dluhů a rovněž skončila v konkursu.

Největší stavební společnost na Vysočině PSJ doplatila mimo jiných hlavně na aktivity v Rusku, kde například stavěla obchodně-zábavní centrum v Nižném Novgorodu. Také skončila v insolvenci. Zlínská firma PSG International stavěla na Sibiři elektrárnu Polarnaja, ruský investor však přestal platit a projekt zkrachoval. Zkrachovala rovněž i tato zlínská firma a zůstalo po ní kvůli této ruské zakázce 800 milionů korun dluhů. Státní Exportní a garanční pojišťovací společnost (EGAP) musela odškodnit i nepovedenou výstavbu skláren v Rusku. Jejich dodavateli Sklostroji Turnovu vyplatila 2,7 miliardy korun. A to zdaleka nejsou všechna problematická česko-ruská podnikání.

Ano, neodmítejme pro nás výhodné obchodování a podnikání s Čínou a Ruskem. Jednejme však s nimi jako rovný s rovným a nepodceňujme možná rizika.