1.5.2021
Kategorie: Společnost

Vyšetřuje se vliv neziskovek na Evropský soud lidských práv

Sdílejte článek:

REFORMY.CZ

Zpráva z roku 2020 zjistila, že 22 ze 100 stálých soudců ECHR měla vazby na neziskovky včetně mnoha napojených na Nadaci otevřené společnosti George Sorose.

.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy oznámilo vyšetřování nezávislosti Evropského soudu lidských práv (ECHR) ve Štrasburku. Ač dokument tohoto orgánu zveřejněný letos v dubnu existenci nedostatku nezaujatosti přímo neuznává, tak jeho název sám hodně vypovídá o závažnosti podezření vůči tomuto soudu. Odpověď na písemné otázky Parlamentního shromáždění se totiž nazývá „Jak napravit potenciální konflikt zájmů soudců v Evropském soudu lidských práv? Systematický problém konfliktu zájmů mezi neziskovkami a soudci Evropského soudu lidských práv.“

Ač byly stížnosti na údajnou politickou zaujatost a spolčenost ECHR s krajně levicovými neziskovkami v minulosti často zavrhovány nebo ignorovány, tak odsuzující zpráva Evropského centra pro právo a spravedlnost možná už konečně poslance parlamentu přiměla, aby žádali vyšetřování. Zpráva vydaná roku 2020 zjistila řadu faktů, které by mohly nezávislost ECHR zpochybnit.

„Tato zpráva ukazuje, že nejméně 22 ze 100 trvalých soudců, kteří sloužili v Evropském soudu lidských práv (ECHR) mezi lety 2009 až 2019, jsou bývalými činiteli nebo spolupracovníky sedmi neziskovek, které jsou před tímto soudem velice aktivní. Dvanáct soudců je spojených se sítí Nadace otevřené společnosti, sedm s Helsinskou komisí, pět s Mezinárodní komisí juristů, tři z Amnesty International a po jednom z Human Rights Watch, Interights a A.I.R.E. Centre. Síť Otevřené společnosti je u mnoha s ní spojených soudců zjištěná a podle těchto faktů ta financuje ostatních šest organizací uváděných ve zmiňované zprávě.“

Zpráva se uchyluje k poukazům na podrobnosti případů, kdy soudci předsedali řízením předneseným neziskovkami, s nimiž byli osobně spjati. Během deseti let bylo takových případů 88. Rovněž ECHR obviňuje z „absence pluralismu“ v jejich interpretaci zákona v důsledku faktu, že převzali převážně politická a morální hlediska právě od těchto levicových neziskovek.

Řečená dobře zkoumáním podložená zpráva potvrzuje obavy těch, kdo v minulosti varovali před narůstajícím vlivem lobby levicových lidskoprávních skupin na evropský justiční systém a zvláště pak Nadace otevřené společnosti George Sorose, která mnohé z nich financuje a podporuje. Nahlížíme-li na to z jiného úhlu, je to rovněž svědectví o skutečnosti, že většina neziskovek Západního světa teď funguje v sevření rozpočtů, určení misí a pravidel stanovených americkým miliardářským oligarchou Georgem Sorosem.

[ad#article_et21]

Poradní panel expertů Evropské rady si k vyšetření zpráv, jako je tato, stanovil opulentní časový rozvrh. Mají čas do roku 2024, aby realizovali nezbytné změny k obnově důvěry v nezávislost tohoto Soudu. Jejich úkolem je zřídit další bezpečnostní mechanismy k zajištění nezávislosti soudců a stanovit efektivnější systém umožňující odvolání soudců předsedajících případům, v nichž existuje konflikt zájmů.

Mezi soudci známými svým přímým zapojením do Sorosova vzdělávacího a politického impéria byl maďarský akademik András Sajó, spoluzakladatel Středoevropské univerzity. Ten byl členem komory, která roku 2009 rozhodla proti vystavování křížů v italských školách.

Další kontroverzní jmenovaný soudce Yonko Grozev má silnou vazbu na Helsinskou komisi, tj. Nadací otevřené společnosti sponzorovanou lobbyistickou skupinou lidských práv. Ten je teď sekčním prezidentem ECHR. Helsinská komise v posledních letech přijala od Nadace otevřené společnosti miliony dolarů financování a ta se drží mezi nejhlasitějšími kritiky demokraticky zvolených politických sil. Grozev do roku 2015 jako advokát zastupoval u ECHR ruskou feministickou punkovou skupinu Pussy Riot ovšem ještě během téhož roku, kdy tento případ stále probíhal, se stal soudcem ECHR. Roku 2018 pak ten soud rozhodl proti Rusku.

ECHR hraje kriticky důležitou roli při potvrzování nebo nápravě rozhodnutí přijímaných evropskými soudy a v minulosti napravil řadu pochybení justice zvláště v případech evropských domorodých menšin. Skutečnost, že skoro čtvrtina jeho soudců má nebo měla vazby na agresivní skupiny lidských práv, právníky a politicky rozdělující neziskovky znamená, že je postupně odstraňována jedna důležitá právní opora, o níž se evropské demokratické země mohou opírat.

 

  • DANIEL DEME
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,95 out of 5)
Loading...
2 komentářů