Válka na Ukrajině: Kdo za koho bojuje
JAN KUBALČÍK
U Madridu se prý bojovalo za Prahu. Izrael bojuje za celý Západ. A Ukrajina? Ty tři případy nejde hodit do jednoho pytle… a mně jde samozřejmě o tu Ukrajinu: bojuje za svoji svobodu a nezávislost. O tom jistě není sporu. Ale bojuje jen a pouze za sebe, nebo aspoň trochu taky za nás?
Nemůžeme dovolit ruskému agresorovi vyhrát válku na Ukrajině. Útočníka by to jenom povzbudilo k dalšímu vystupňování napětí v Evropě. To je jedna posice. Ta druhá říká, že Rusko, tato „benzínová pumpa s jaderným arzenálem“, která za 4 roky nebyla schopná obsadit ani celý Donbas, navíc válčením a sankcemi vyčerpaná, není pro NATO žádným soupeřem a obávat se nějaké další agrese je zcela nemístné, absurdní. A pak tu jsou sice relativně ojedinělé, ale docela komplexně znějící hlasy, jako je např. ten arm. gen. v.v. Šedivého.
Demokratické země mívají ve střednědobé perspektivě na mezinárodním poli jednu nevýhodu: vlády se v nich střídají. A pokud mezi vládou a opozicí nepanuje na základních zájmech země shoda, mohou se cíle měnit. Jejich dosažení v rámci jednoho volebního cyklu (či dvou cyklů) je však téměř nemožné.
Na rozdíl od toho země bez pravidelné výměny vlády udržují snadněji stále stejný kurz, jednou vytyčené cíle většinou neztrácejí ze zřetele a tato strategická stabilita jim umožňuje zcela jiný druh manévrování. V tomto kontextu je nutné se dívat na kremelské počínání a nereflektovat výhradně poslední 4 roky na Ukrajině, jen posledních 12 let na Ukrajině, pouze posledních 18 let od obsazení části Gruzie, ale zkrátka přinejmenším celé období, po které stojí plukovník KGB Putin v čele režimu v Moskvě.
Samozřejmě, je obtížné chytit pachatele „za ruku“, přistihnout jej se zbraní v ruce, se zbraní, z jejíž hlavně se ještě kouří. Je to obtížné v běžném životě a je to ještě obtížnější v mezinárodní a bezpečnostní politice. Tím více ale je třeba přihlížet k poučce, která hlásá, že když má něco chlupy jako pes, ocas jako pes, nohy a uši jako pes a jako pes to štěká, obvykle to bývá pes.
A Rusko už před rozpoutáním války proti Ukrajině opakovaně ukázalo, že mu ve skutečnosti jde o znovuovládnutí středo a východoevropských zemí, v dohledné fázi přinejmenším o jejich finlandizaci. V nejzjevnější formě se jedná o požadavek, aby na území těchto zemí nebyly přítomné jiné ozbrojené síly, než těchto států – tedy zejména aby se tam nenacházely základny a jiná vojenská zařízení NATO, jehož jsou dotčené země členy. A diskutovaná bezdůvodná ruská agrese proti Ukrajině, jejíž čtvrté výročí si tedy v těchto dnech připomínáme, je součástí této dlouhodobé politiky.
Ruský plán přísně vzato tedy ztroskotal, protože třídenní speciální vojenská operace, kterou hlásal Vladimír Putin, se jaksi protáhla. Dokonce už trvá déle než účast SSSR ve II. světové válce v Evropě (která, připomeňme, pro SSSR začala až 22. června 1941). Ukázalo se tedy, že ruská armáda je schopna snadno porazit trpaslíky typu Gruzie, ale proti silnějším protivníkům má velké problémy. A s přihlédnutím k nejnovější protiofenzivě, při které ukrajinská armáda osvobodila asi 400 km2 svého území, to na rychlé ruské vítězství opravdu nevypadá.
Na Rusko také začínají doléhat vnitřní problémy. Sankce proti němu tedy fungují, ač jejich odpůrci tvrdí opak. Jistě, do Ruska je „špatně vidět“. Nicméně, při hodnocení toho, zda a nakolik sankce fungují, je užitečné si položit otázku, proč kremelský režim při různých příležitostech požaduje jejich zrušení, když tedy prý nefungují… Dále, ruský státní rozpočet je silně závislý na vysoké ceně ropy, ale její ceny od začátku roku klesly a návrat k původní výši není na pořadu dne. Rusko rovněž zasáhl postoj USA, které přesvědčily Indii, jež patřila k hlavním odběratelům ruské ropy, aby její dovoz omezila (či zastavila). Do toho zapadá dekapitace režimu ve Venezuele a následné procesy (myslím, že pro mnohé to byl okamžik, kdy se administrativě presidenta Trumpa přestali vysmívat… ale to by bylo na zcela jiné povídání), které také vedou k snižování ceny ropy na světovém trhu. V Rusku se tak dramaticky zdražuje, seniorům stačí důchody pouze na potraviny, a to i v Moskvě. Ruská vláda už dokonce upozornila, že v březnu zavede cenové stropy na základní potraviny, čímž jen potvrdila vážnost situace. To je však jen krátkodobé východisko, dlouhodobě je to přímá cesta k neefektivní státem řízené ekonomice.
I z vlastních zkušeností dobře víme, že důsledkem bývá jen prohloubení nedostatku zboží na trhu. Kromě toho, úrokové sazby se pohybují kolem 20% a je tak obtížné se dostat k úvěru, což ovšem brzdí podnikání. Je také velmi rizikové půjčovat zemi, která vede válku a má pověst nespolehlivého partnera. Sankce tedy, zdá se, skutečně nějak fungují a měly by trvat, případně být stupňovány do doby, než válka na Ukrajině skončí. Problém samozřejmě je, že to vidíme jen z jedné strany – ze strany potíží, které jsou v důsledku sankcí způsobovány. Nevidíme hloubku rezerv, které ještě Rusko má k disposici, těžko se nám odhaduje, jak jsou ty potíže závažné. Zasahují jen povrchově, nebo působí hlubší škody? V tom vsázím spíše na tu snižující se cenu ropy…
Z toho všeho by tedy vyplývalo, že tvrzeními o kremelské hrozbě vůči zemím střední a východní Evropy se jen šíří poplašná zpráva. Je tu ovšem ta strategická dlouhodobá stabilita cílů – s takovou výhodou můžete klidně párkrát neuspět, přesto však stále držet směr. A že tu ten zmíněný „zájem“ ze strany Moskvy je, o tom není pochyb. Dále je tu ona neznámá hloubka rezerv, které Rusko má či může mít.
A konečně, co ještě nezaznělo, je tu překotný vývoj ve stylu vedení války. Nedávné cvičení NATO v Estonsku, kterého se účastnily také ukrajinské jednotky, ukázalo, s jakou efektivitou ukrajinští vojáci cvičně vítězili nad partnery, kteří jejich zkušenostem nebyli schopni konkurovat. Je však třeba mít na zřeteli, že tyto zkušenosti a v jejich důsledku tuto efektivitu mají dnes obě válčící strany. Proto je třeba se na Ukrajinu dívat jako na neocenitelný potenciální zdroj informací a její podporu skutečně vidět (nejen, ale také) jako součásti investic do vlastní obrany. V důsledku těchto úvah nepochybuji, že Ukrajina bojuje nejen za sebe, ale také za Českou republiku.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Anonym 100,- Kč, Jan Vrba 2000,- Kč
Celkem za měsíc: ... 4 500,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
- Dočasné příměří s generálem? - 2.3.2026
- Dva metry - 2.3.2026
- Moravec svolal kvůli Okamurovi krizový štáb - 2.3.2026
(23 votes, average: 1,30 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Analytici se předhání…
JINDŘICH KULHAVÝ …v komentářích vztahujících se k poslednímu setkání Trumpa a Zelenského. Přiznáváme, že té Ukrajiny už máme plné
Zprávy z Ukrajiny
MARTIN KAVKA V době, kdy byl generál Zálužný milostivě poslán poprvé na „tradiční“ konferenci NATO a Ukrajiny na základně
Svět je čím dál tím víc roze.ranější. Vlastně nechápu, proč Izrael zaútočil na Írán.
Zase bude důvod vše zdražit.
…protože třídenní speciální vojenská operace, kterou hlásal Vladimír Putin….
Kde Putin mluví o třídenní operaci, nebo nějaký Ru vládní politik vůbec?
Pokud jde o Gruzii válku rozpoutal jistý kokainista z Gruzie, který byl předtím na, ehm, dlouhodobém školení v USA. Pak se divil, že mu NATO nejde na pomoc a celosvětově se proslavil tím jak se pokouší sežrat v přímém TV přenosu vlastní kravatu. Později pomáhal při krvavém puči na Majdanu, opatřil z Gruzie odstřelovače. Mám pocit, že momentálně šukašvili sedí v base, ne Ru, ale v samotné Gruzii.
Celý článek je dobrý brainwashing, plný podobných falešných narativů jako tyto dva shora uvedené.
Ajajaj…redakce? Nějakým způsobem se vám sem dostal článek asi z Novinek…
Já autora pamatuji, že psal na tzv. Britských listech, takže jeho článek je v podstatě sbírkou lžinarativů, kterou mele minibritská propaganda.
Rusko by si mohli vzít příklad z USA a svrhnout diktátorský režim na Ukrajině likvidaci Kokeše a spol a podpořit demokratickou opozici, aby převzala moc.
Váš nápad by se asi autorovi toho vymývajícího článku nejspíš nelíbil:-)
Za Česko a hlavně Prahu už se bojovalo snad na celém světĕ, a výsledek byl prozatím mimo utracených miliard velice bídný, viz Agganistán a další destinace kde jsme se angažovali, ač nám po tom bylo úplné ho.no.
Možná bychom se mohli konečně začít starat sami o sebe, nebo i ta válka s Iránem je také naše a je potřeba to podpořit, vždyť Praha v nebezpečí vole.
Když si na internetu vyhledáte mapu aktuálních válečných konfliktů, zjistíte, že za Prahu se bojuje po celém světě. A nepochybuju o tom, že to tak bylo když ještě internet nebyl na světě, a dokonce již v době vzniku naší republiky.
A pokud se na celé to období podíváte s odstupem, zjistíte, že za tu Prahu se nebojovalo až tak špatně. A ani dnes to není tak zlé, abychom si museli vyloženě zoufat. Podívejte se na osudy těch bojovných zemí světa, které se za nás postavily. I za cenu velkých obětí udržely pro naši kotlinku po dolouhou dobu relativní klid a dostatek…
ufff, co je tohle za k oko ta ?
A sakra, 1. apríla je už v březnu. Jdu na Seznam, tohe by na Novinkách nezkousli!
Putin nikdy o třídení válce nemluvil, ale ze západu se v našich médií objevovalo, že Rusko vydrží válčit tři týdny a pak mu dojdou síly a vzbouřenci změní režim. Prostě žijeme v zajetí hlupáků a vyžíračů. I hlavní lejno vyhlašovala, že berou čipy z praček.
hovorka11
dobře jsi to popsal, žijeme mezi idioty.
Konzervativní strana ? Kdykoliv někdo z této straničky někde něco veřejně blekotal , běhal kolem exot z beraním rohem ……..
A jednou též pořádala veřejný koncert klezmerové kapely Létající rabín ……
A tenhle blábol též smrdí česnekem !
Ty tři případy nejde hodit do jednoho pytle… a mně jde samozřejmě o tu Ukrajinu: bojuje za svoji svobodu a nezávislost. O tom jistě není sporu.
———
Přesně to samé říkal Moravec o Waffen SS. Ale ten do toho zahrnul nejen „svobodu“ Německa, ale rovnou celé Evropy – šlo samozřejmě o „svobodu“ zotročit a vyvraždit „méněcenné rasy“, tedy Slovany, źidy a další. Stejně tak jde v případě ukrjainského Banderistánu o „svobodu“ vyvraždit ruskojazyčnou menšinu na území bývalé Ukrajiny a o „svobodu“ připravit podmínky pro vítěznou jadernou válku západu proti Rusku, které má tu drzost, že se nechce nechat zotročit a rozkrást – a když to „hodnému demokratickému“ západu nevyšlo se sázkou na Adolfa, tak zkouší sázku na neobanderovce
autor neví o milionu dezertérů a „morálce“ v ukrajinské armádě? Skutečně může taková armáda vyhrát nad v celé historii Ruska nikdy neporazitelným medvědem, kde vojáci mají už od dětství ve školách i rodinách pěstovanou lásku k vlasti? opravdu nezná typicky ruský citát-„raději zemřít ve stoje než žít v kleče.“?
Ten článek napsal redaktor z Bohnic? Nebo snad byla kocovina? Snůška nesmyslů ala Deník N nebo Seznam!