Pře
23.6.2022
Kategorie: Ze světa15 přečtení

V Japonsku s „manželstvím pro všechny“ nepochodili …

Sdílejte článek:
PETR HOMOLA

Manželství lze uzavírat jen mezi mužem a ženou, rozhodl tento týden soud v japonské Ósace a zamítl tak žalobu Japonky Machi Sakataiové a její americké partnerky. Ti vedle uznání jejich svazku za manželství, požadovaly také peněžité odškodnění za porušení jejich ústavního práva na rovnost ve výši 1 milión jenů (cca 165.000 Kč).

Jediná asijská země, kde jsou sňatky osob stejného pohlaví dovolené, je Tchaj-wan. Od roku 2019 se zde může oddávat každý s každým.

Japonsko je poslední zemí G7 (sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa – Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), kde lze uzavírat manželství jen mezi mužem a ženou. Je to dáno tamní ústavou, která definuje manželství v podobě, která je dobře známá i v České republice.

V některých správních městech a okresech (210 obcí a osm prefektur) existuje ekvivalent našeho partnerského soužití v podobě vydávání tzv. „partnerských certifikátů“, kterým se tito lidé prokazují, např. při návštěvách v nemocnicích a umožňuje jim také spolupodepisovat nájemní smlouvy. Jejich účinnost je však jen místní, a ne vždy jsou akceptované. Společné zdanění manželů, které v Japonsku úspěšně funguje dlouhá léta, se však na homosexuální a jiné partnerské svazky nevztahuje.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Japonci jsou ve většině proti zneužívání institutu manželství (52,4 %).

Podle Mari Miuraové, profesorky genderové politiky z tokijské Sophia University však rozpor s ústavou ve svazcích osob stejného pohlaví určitě není. Ústavu je podle ní nutné číst duchem doby.

Jde pochopitelně o typický nesmysl, jak nahlížet na právní normy, které mohou někteří považovat v určitém okamžiku za nemoderní. Každý zákon, včetně toho ústavního, vzniká sice v určité době, a ne vždy reflektuje budoucí společenský vývoj, ale vždy má svůj konkrétní smysl. V případě ústavního zákona o definici manželství jde především o ochranu manželství, jako veřejné smlouvy, která plní nezastupitelné společenské úkoly a navazuje na další vážné instituty (rodičovství, práva dětí, otázky dědictví, apod.).

Konzervatismus japonské společnosti tak nemůžeme chápat, jako zaprděný odpor k novinkám, nýbrž jako výraz snahy zachovat a chránit dobré, osvědčené a prospěšné. Vyhlášená náklonnost Japonců k výdobytkům vědecko-technického rozvoje dokládá, že odpor k zneužívání manželství neplyne ze strachu z nového, jak je veřejnosti představován LGBT aktivisty.

Na obrázku vidíme Američanku Theresu Stiegerovou (38) a Japonku Machi Sakataiovou (42). Žijí spolu od roku 2013. Manželství uzavřít v Japonsku zatím nemohou. Mohou však společně žít a vychovávat psa.

 

Redakce

Sdílejte článek:
15 přečtení
(11 votes, average: 4,64 out of 5)
5 komentářů

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.