Tak už pan premiér přišel na to že dotace radši ne!

Začnu odzadu. Žádné dotace být zavedeny neměly. Více cestujících stejně nepřitáhly a tyto peníze jdou povětšinou z kapes těch, co tyto dopravní prostředky obvykle nepoužívají. A tyto peníze jako každá dotace křiví trh a umožňují samozřejmě její zneužití.

Na to už přišel i pan premiér (teď nebudu jízlivě tvrdit, že v případě Agrofertu) a v souvislosti s dotacemi do dopravy se nechal slyšet: “Někteří dopravci zneužili slevy a uměle navýšili ceny jízdenek. To se mi absolutně nelíbí. Není možné, když lidem chceme dát výhodu, aby na tom někdo vydělával. Myslím si, že dobří podnikatelé mají společenskou odpovědnost a určitě dávají peníze i do neziskových nadací a snaží se takto lidem pomoci, takže zde mají velkou příležitost.“

A to už začíná být veselé. Vážím si samozřejmě lidí a podnikatelů co dávají peníze na charitu, nebo podporují neziskový sektor. Ale přímo je k tomu nějak tlačit? Tady se začíná dělit na dobré a špatné podnikatele. Ale nemohu si pomoci, to už zavání takovým podnikatelským budovatelským slovníkem – sobotní brigády, akce Z apod. – prostě dobrovolně povinně něco vykonat pro společnost.

Ministerstvo dopravy se rozhodlo situaci řešit tak, že se chystá zastropovat ceny jednotlivých jízdenek. To už je tedy socík jak vyšitý. Centrální tvorba cen, to tu už bylo. Chápu to ještě v oblasti přirozeného monopolu, jako cena za vodu, nebo kanalizaci, ale v dopravě, kde je několik firem? Představme si modelovou situaci, kdy v pátek večer chce konkrétním spojem konkrétní firmy cestovat nejvíce cestujících, zatímco na té samé lince té samé firmy v dopoledních hodinách je poptávka minimální. Firma nemůže nasadit oba autobusy večer, protože ten z dopolední linky musí být večer k dispozici třeba právě pro opačný směr. Tak co firma udělá?

Naprosto logicky stanoví cenu na večer vyšší než dopoledne. A podle zájmu cestujících ty nůžky příslušně rozevře, nebo sklapne. A teď přijde ministerstvo se stropem ceny na večerní spoj, což budou samozřejmě všichni cestující vědět. A cena jim bude pravděpodobně vyhovovat. Na internetu bude vyprodáno během pár vteřin, a když se bude prodávat v pokladně, tak si půjdete třeba pár hodin dopředu stoupnout do fronty. Takhle to přesně vypadalo za socialismu a k tomu to zase směřuje.

Původní úmysl pomoci důchodcům a studentům byl samozřejmě cestou do pekel, jak už praxe ukazuje. Dotace nabalí podvody (samozřejmě ale v rámci zákona, což sám pan premiér z vlastní zkušenosti zná), což vede k nerovnováze nabídky a poptávky (počet jízdenek, jejich cena a počet zájemců) a nakonec to vyústí v nějakou regulaci, která bude zase něco stát, někdo ji bude hlídat, nějací lidé se budou muset přibrat a zaplatit a nakonec slevy požerou samy sebe.

Přitom slevy se začaly poskytovat v době, kdy už bylo jasné, že na nové dopravní stavby budou příští rok chybět peníze. 6 miliard se platí v době, kdy podle původních slibů ANO měl být rozpočet již tři roky vyrovnaný. A zatím má naplánovaný schodek 40 miliard. Je to v době, kdy bez uzardění mluvíme o tom, že první vysokorychlostní trať u nás bude za 30 let, v době, kdy Poláci mají rozestavěno asi 1000 km dálnic proti našim asi 30, v době, kdy slavný tunel u Plzně se slávou budovaný na 200 km/hod se musel upravovat, aby zvládl aspoň 160.

Ta snaha o řešení nesmyslných dotací v dopravě nějakými nařízeními a regulací je už na úrovni plánovaného hospodářství tajemníků komunistické strany.