8.12.2014
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Současná společenská a hospodářská krize je krizí politického komunismu

Sdílejte článek:

JOZEF RAJTÁR 08|12|2014

“Neustálým procesem inflace umí vláda zabavovat, tajně a nepozorovaně, důležitou část bohatství svých občanů.” John Maynard Keynes, jeden z hlavních mainstreamových ekonomů.

  

Centrální banky v Americe, Evropě a Japonsku rozbíhají další intenzivní kolo penězokazectví, před kterým jsem varoval v mých předešlých článcích. Hodnotu existujících peněz jdou opět ničit přívalem dalších, ničím nekrytých papírků a čísel v počítači. Žijeme v kapitalismu a volném trhu, kdy hodnotu našich úspor neurčujeme my sami, ale pár strýců držících páky centrálního peněžního systému? Podívejme se více zblízka na to, v jakém systému vlastně žijeme.

 

[ad#hornisiroka]

 

V roce 1851 deník New York Herald Tribune zaměstnával jako londýnského dopisovatele obskurního novináře se jménem Karl Marx. Traduje se že Marx, kompletně zruinovaný, s nemocnou a podvyživených rodinou, se neustále dožadoval zvýšení svého platu. Jeho žádosti však nebyly vyslyšeny a tak ukončil spolupráci s novinami a poohlédl se po novém zdroji příjmů a slávy, kterému se naplno věnoval. Jeho činnost nám zanechala semena leninismu, stalinismu, revoluce a studené války. Kdyby se jen tyto noviny chovali k Marxovi přívětivěji, kdyby jen zůstal jejich spolupracovníkem, dějiny se mohly ubírat jiným směrem. Doufám, že všichni vydavatelé to budou mít na paměti, když příště dostanou prosebnou žádost o drobné zvýšení platu od podivného novináře.

.
Vždy a znovu se nestačím divit, když vidím vášnivou debatu v rámcích určených Marxem , Keynesem a jinými velikány současné takzvané mainstreamové ekonomie. Přijde mi to, jako by se někdo hrál na pískovišti a zjištění z těchto hrátek pak s plnou vážností aplikoval na celé sídliště. Proč se celá debata netočí kolem reality, ale kolem uměle zkonstruovaných východisek? Proč místo toho, jak zlepšit vymahatelnost práva, snížit zátěž a zasahování státu do ekonomiky, se debata neustále točí kolem toho, jakým způsobem někoho násilně obrat a rozdělit si jeho prostředky? Jinak řečeno, proč se o komunistických praktikách diskutuje jako o seriózní “vědě” o správě hospodářství a státu?

Centrální banky mají umělý monopol a manipulují sazbami a objemy vydávaných peněz podle svého rozhodnutí. Tímto hluboce ovlivňují směřování zbývající ekonomiky. Však i ‘mistr přerozdělování’ Keynes si “všiml”, že jeho politika stimulace ekonomiky nově natištěnými penězi je konfiskace majetku občanů.

 Pokud chcete poznat dnešní ekonomický systém, zvláště co se týče vydávání peněz, otevřete si spisy komunistických revolucionářů. Schválně, pátrejme, kde se vyskytuje myšlenka zavedení centrální banky, která je hlavní příčinou inflace (tj konfiskace majetku občanů). Je to komunistický požadavek, nebo s tím přišel někdo rozumný? Komunistický revolucionář Uljanov, známější jako Lenin, řekl: “Ustanovení centrální banky je 90% úspěchu zavedení komunismu.”

Lenin přitom měl s bankami zkušenosti, protože běžně organizoval bankovní loupeže. V roce 1907, spolu s Džugašvilim (známějším jako Stalin) a dalšími bolševiky, zorganizovali svůj největší bankovní lup v dnešním Tbilisi (tehdy Tiflis) v Gruzii. Při přepadení bankovního dostavníku zavraždili 40 lidí a dalších zranili. Lenin se po této akci musel vyhýbat vězení. Zjistil na vlastní kůži, že loupit v malé míře je rizikové a neefektivní. Pokud se to dělá ve velkém – centrální bankou a znárodňováním, tak nejenže nehrozí vězení, ale masy vás ještě pokládají za hrdinu a oslavují vás. Kritiky naopak strčíte do vězení vy. 

Podívejme se na ještě starší pramen, Komunistický manifest : Zavedení národní (= centrální) banky je pátý z deseti požadavků tohoto pamfletu! Ano, současný globální systém vydávání peněz je splněný komunistický požadavek.

 

 

Vidíme v dnešním světě splněné další hlavní komunistické požadavky?

  

1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje.

Inu, úplně to neprošlo, ale daně z vlastnění pozemků jsou téměř všude a většinou vysoké.

 2. Vysoká progresivní daň.

Většinou nadmíru splněny.

3. Zrušení dědického práva.

Většinou je daň z dědictví značná a stát tak konfiskuje cizí majetek.

 

Takto můžeme jít bod po bodu a zjistíme, že požadavky komunistů byli na západě naplněné v hojné míře. Když si však otevřete mainstreamová média, ty neustále hovoří o krizi volného trhu a kapitalismu. Není tomu tak, systém krachuje tím více, čím je více zaplevelený komunistickými opatřeními! přerozdělování se totiž bohatství nezvyšuje, naopak, při tomto procesu se vždy obohatí jen přerozdělovači (politik, byrokrat a jejich nadřízený – sponzor).

[ad#velkadolni]

Současná krize je krizí komunismu přesně tak, jak ještě větší míra komunismu zapříčinila ještě větší krach a chudobu ve východním bloku. Pokud chceme tuto krizi vyřešit, musíme odstranit komunistické prvky systému.

Když se globálně zruší monopol centrálního bankovnictví, odstraní vysoké progresivní zdanění a rozbijí byrokratické aparáty, naše civilizace se zbaví břemene uvaleného politickými psychopatickými zloději a bude mít šanci se opět postavit na nohy.

 

ZDROJ: Jozef Rajtár

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,94 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky