11.1.2019
Kategorie: Multikulturní soužití

Své odpadlíky si zabijeme. Mírumilovný islám patří do pohádek tisíce a jedné noci

Sdílejte článek:

SM

Dobrý konec, chtělo by se říct, alespoň v případě jedné mladé dívky. Saúdskoarabská žena Raháf Kunúnová se rozhodla utéct od své rodiny a zříci se islámu, za což podle jeho pravidel dostává apostata trest smrti. Původně Kunúnové hrozila deportace z Thajska, odkud chtěla jet do Austrálie, USA či Kanady, aby zde požádala o azyl. Nakonec se ale štěstěna, jak se zdá, obrací v její prospěch i díky obrovské podpoře veřejnosti, a dívka je pod ochranou OSN. Doufejme, že celý příběh dobře dopadne.

[ad#textova1]

Tento příběh však také dokladuje jinou skutečnost, a to násilnou podstatu islámu, nikoliv mírumilovnou, který se na rozdíl od křesťanství nereformoval (ani nemůže, protože je přece podle jeho vykladačů přece dokonalý). Za odpadlictví od víry hrozí smrt, islámské hadísy jsou plné nenávisti a výzev proti nevěřícím, za znázornění proroka Mohameda či jeho zesměšnění vám hrozí pro změnu také smrt. Pro člověka, který je ,,nedopatřením” ateista, jsou tresty za tyto ,,zločiny” v 21. století stěží pochopitelné.

Samozřejmě, verše v Koránu jsou poplatné své době, nicméně muslimové se jimi i v nějaké ,,modifikované” podobě mají povinnost řídit, a proto v sobě, pokud to není nenávist, chovají k nevěřícímu minimálně nedůvěru. A podívejme se potom, jak vypadá realita, když se začne v určitém místě srocovat více muslimů – úměrně jejich počtu totiž rostou jejich požadavky – zavedení práva šaría, stavba mešit, proniknutí islámského učení do výuky atd. Berou to jako samozřejmost, protože chápají své náboženství jako nadřazené všem ostatním, neřku-li ateistům.

Křesťanství si svými vleklými krizemi prošlo, ale díky koncilům se v průběhu času reformovalo, navíc má svou církevní autoritu (papež), která je nezbytným duchovním a morálním korektivem. Islám tuto autoritu ke své vlastní škodě nemá a ani ji mít s největší pravděpodobností mít nebude. Výbojná a nenávistná podstata islámu, který ovládá veškerý život muslima, tudíž zůstává dál ,,v platnosti”.

Můžeme jen přát těm, kteří se i za cenu vlastního života rozhodnou od tohoto náboženství dobrovolně ,,odpadnout” a žít svobodomyslně, a nechtějí se mu již dále podřizovat. Protože vzdání se náboženství má být suverénní svobodné právo člověka, tak jako v civilizované Evropě či Americe, nikoliv zločinem. To však muslimské země neuznávají a místo toho odpadlictví od víry tvrdě kriminalizují.

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: securitymagazin.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...