Biden podporuje imigraci, zastavil stavbu zdi i deportace, vidí v imigrantech příliv voličů

Prezident Joe Biden během prvního dne v úřadu (20. ledna 2021) podepsal tucet výkonných nařízení, kterými zvrátil dosavadní politiku svého předchůdce Donalda Trumpa. Jedno z nich se týkalo imigrace. Biden pozastavil platnost protokolu o ochraně přistěhovalců, což je program, kterému se také říká „Zůstaň v Mexiku“.

Tento program byl zaveden v lednu 2019, aby pomohl zastavit stovky tisíc neopodstatněných žádostí o azyl. Program umožňuje žadatelům podat si žádost o azyl, ale musejí na vyřízení čekat v Mexiku. Před jeho zavedením byly do USA vpouštěny tisíce nelegálních přistěhovalců a většina z nich se po předvolání nedostavila k soudu.

Podle deníku Breitbart americké pohraniční stráže během prvního čtvrtletí roku 2020 zadržely téměř 208 000 nelegálních migrantů. Komisař Morgan k nařízení řekl: „Tento prezident jedním tahem pera učinil naši hranici méně bezpečnou, naši zemi méně bezpečnou a ohrozil každého člověka v USA.“

Demokraté, mezi něž Joe Biden patří, si slibují od přílivu imigrantů nové hlasy, jejich dlouhodobá politika je nechat státy USA dlouhodobě zaplavovat vlnami imigrantů, dát jim volební právo a zahrnout je do sčítání lidu. Od toho si slibují zvětšování moci jejich Demokratické strany. Trump v minulosti tyto postupy Demokratů kritizoval. Uvedl, že jejich cílem je hromadit moc bez ohledu na to jaké škody Spojeným státům způsobují.

Hned první den v úřadu (20. ledna) Joe Biden vydal výkonné nařízení, kterým pověřil Úřad pro sčítání lidu, aby započítával i osoby bez povolení k pobytu. Na základě sčítání lidu se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů USA pro jednotlivé státy. Více obyvatel znamená více křesel. Pokud tedy masivně přibude imigrantů ve státech ovládaných Demokraty, může to potenciálně znamenat také navýšení počtu křesel pro jejich poslance ve sněmovně.

Demokraté dlouhodobě vytvářejí legislativu a programy příznivé pro imigranty. Z nich se tak přirozeně stávají jejich potenciální voliči.

Boj o zrušení Bidenova nařízení o zastavení deportací

Stát Texas 22. ledna 2021 zažaloval Bidenovu administrativu kvůli memorandu o zastavení deportací nelegálních cizinců.

Vrchní státní zástupce Texasu nakonec uspěl u federálního soudu ve věci zastavení Bidenova výkonného nařízení a vyzval kolegy z ostatních států, aby zrevidovali Bidenova nařízení.

Vrchní státní zástupci šesti států (Arkansas, Indiana, Mississippi, Montana, a Texas) varovali Bidena před překročením jeho pravomocí. V případě překročení ústavy nebo ohrožení občanských svobod státy údajně zahájí právní kroky.

Federální soudce Tipton, kterého nominoval Trump, uvedl, že prodlouží o dva týdny blokaci Bidenova výkonného nařízení pro 100-denní přerušení deportací.

Vrchní státní zástupce Arizony Brnovich 30. ledna požádal federální vládu USA o zrušení 100-denního moratoria na většinu deportací. Ministerstvo domácí bezpečnosti se podle něj musí řídit „imigrační dohodou“, dle které může ministerstvo změnit imigrační pravidla až po uplynutí 180 dnů od písemného upozornění a splnění určitých podmínek.

Republikánští senátoři ve stejný den představili novou legislativu, která by umožnila zablokovat určitou část federálních peněz státům, které umožňují ilegálním migrantům získání řidičského průkazu.

Ex-šéf pohraniční stráže: Biden ohrožuje každého člověka v USA imigrační politikou