10.8.2025
Kategorie: Ekonomika21 přečtení

Stát ti nešetří na důchod, ale nutí tě platit za večírek, na který nejsi zván

Sdílejte článek:

MILENA DOUŠKOVÁ

Je čas začít o důchodovém systému mluvit pravdivě. A přestat se tvářit, že stát občanům něco dává. On jim vrací jen zlomek toho, co jim vzal – a ještě si za to žádá vděk.

Důchodová iluze: Miliony v odvodu, almužna ve výslužbě

Český důchodový systém je často prezentován jako solidární a bezpečný. Politici s oblibou tvrdí, že „každý si na důchod přece šetří“ a že „reforma je na cestě“. Jenže realita je jiná – systém je v krizi a občané, kteří poctivě odvádějí vysoké částky celý život, se v důchodu často dočkají pouhé třetiny toho, co by mohli mít, kdyby si peníze spravovali sami.

Tvrdá čísla, která se veřejně moc neukazují

Při průměrné hrubé mzdě 43 000 Kč měsíčně odešle zaměstnanec na sociální pojištění přibližně 9 890 Kč měsíčně. Za 45 let práce tak do státního rozpočtu přispěje více než 5,3 milionu korun.

Průměrný starobní důchod je v roce 2025 přibližně 21 000 Kč měsíčně. Pokud člověk pobírá důchod 20 let (např. od 67 do 87 let), dostane od státu zpět asi 5 milionů korun.

Výsledek? Většina lidí si za celý život sotva „naspoří“ na svůj vlastní důchod – a to pouze v případě, že budou mít štěstí a dožijí se dostatečně dlouho. Ti, kteří zemřou dříve, zůstávají systému jako „zisk“.

Co kdyby si lidé mohli spořit sami?

Zajímavé je srovnání se scénářem, kdyby si občan mohl spořit 9 890 Kč měsíčně do vlastního fondu se zhodnocením pouhých 4 % ročně (což je velmi konzervativní odhad).

Po 45 letech by tak měl na účtu více než 15 milionů korun. Z těchto peněz by si pak mohl vyplácet důchod ve výši 76 000 Kč měsíčně po dobu 20 let – a stále by byl na tom lépe než ve státním systému.

Tato čísla nejsou fikce. Jde o jednoduchou matematiku složeného úročení, kterou by zvládl i žák základní školy. Jen stát s tím má problém – protože taková pravda je pro něj nepohodlná.

Průběžný systém: Ne spoření, ale daň

Navzdory častým politickým tvrzením si občané na svůj důchod fakticky nešetří. Dnešní pracující totiž platí důchody dnešním důchodcům – jejich vlastní budoucnost závisí na tom, kolik lidí bude pracovat v příštích desetiletích. A to je při současném demografickém vývoji značně nejisté.

Navíc peníze ze sociálního pojištění nejsou nijak rezervovány – stát je okamžitě používá na běžné výdaje, včetně nesouvisejících položek, jako jsou zbraně, dotace nebo marketing vládních kampaní.

Proč o tom politici mlčí?

Protože přiznat, že lidé platí miliardy a na důchodu dostanou zpět méně, je politická sebevražda. Místo toho se veřejnosti nabízí marketingová slova jako „solidarita“, „udržitelnost“ nebo „modernizace systému“.

Přitom jedinou skutečnou reformou by bylo umožnit občanům spravovat část odvodů sami, a tím je motivovat ke zodpovědnosti i k finanční gramotnosti. Jenže to by stát musel vzdát moc nad tokem peněz. A to není ochotný udělat.

Závěr? Nenechte se dál obírat

Je čas začít o důchodovém systému mluvit pravdivě. A přestat se tvářit, že stát občanům něco dává. On jim vrací jen zlomek toho, co jim vzal – a ještě si za to žádá vděk.

V době, kdy se plánují další reformy a zvyšování věku odchodu do důchodu, bychom se měli ptát ne „kdy půjdu do důchodu“, ale „co z toho vůbec budu mít?“

POLITIKARINA.CZ

Redakce

Sdílejte článek:
21 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)