7.9.2018
Kategorie: Ekonomika

Stát proti chudým XIV: Investiční pobídky

Sdílejte článek:

FVL

Investiční pobídky jsou vnímané jako zásah státu, který má stimulovat ekonomiku a přinášet pracovní místa, což se i často reálně děje. Vyvstává ale otázka, jestli je to lepší nebo horší než to nedělat. Z pohledu etiky je odpověď jednoduchá. Zvýhodňovat pod hrozbou násilí jeden subjekt před druhým je jednoznačně špatně. Z ekonomického hlediska není odpověď tak přímočará.

[ad#textova1]

Investiční pobídky jsou různé – daňové prázdniny, výhodné pozemky, úlevy, dotace atd. Obecně by se dala investiční pobídka definovat jako umělá konkurenční výhoda garantovaná státem oproti ostatním subjektům v ekonomice. Taková výhoda už z definice znamená, že uměle zvyšuje konkurenceschopnost takového subjektu vůči subjektům, které podobnou výhodu nečerpají. Uměle znamená, že subjekt může díky úlevě poskytovat horší plnění a mít méně efektivní procesy než konkurence. Tím pádem vytváří nižší přidanou hodnotu. Při tom všem se oslabuje vliv firem, které výhodu nemají a tím přichází o část růstového potenciálu.

.

Výsledek jsou nižší mzdy zaměstnanců, horší plnění a negativní dopad na konkurenci bez pobídek. Nakonec reálný příklad. Kvůli státním investičním pobídkám (nejen) je Česká republika označována za montovnu, což historicky vzniklo cílením investičních pobídek na zaměstnanost a nikoliv na přidanou hodnotu. Tím samozřejmě netvrdím, že cílit na přidanou hodnotu by bylo správné. Správné je nechat trh volný bez regulací a subvencí, ať uspěje ten, kdo nejvíce umí naplnit tužby klientů.

 [ad#pp-clanek-ctverec]
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...