Socialismus nefunguje, soudruzi!!!
PAVEL KOHOUT 23|05|2016
[ad#clanek-respo]
Přejte si něco, padá socialismus. Tentokrát pro změnu ve Venezuele. V zemi, kde vláda extrémní levice dopadla stejně, jako podobné vlády všude na světě.
Fascinace Latinoameričanů socialismem má staré a hluboké kořeny. V zemích, kde majetek a moc je tradičně v držení úzkých vrstev latifundistů, vojáků a úředníků, rovnostářské myšlenky nacházejí odezvu. Pád sovětského bloku na tom změnil jen málo. Na argument, že socialismus selhal, přichází neprůstřelný kontraargument: „Ale to bylo jen proto, že východoevropské národy jsou zaostalé a nevzdělané. Ony prostě marxismus špatně pochopily a chybně aplikovaly. My podobné chyby neuděláme.“
A následuje líčení, jak Carlos Marx a Federico Engels všechno geniálně předpovídali. Někdy se předmětem chvalozpěvů stává i Vladimir Lenin nebo dokonce José Stalin. A opět vysvětlování, proč socialismus může fungovat právě v Latinské Americe.
Jak ovšem ve skutečnosti funguje venezuelská verze socialismu? Principem jakéhokoli typu socialismu — východoevropského, západoevropského, latinskoamerického — je extrémní populismus, tedy snaha zalíbit se voličům. I za cenu dlouhodobě škodlivých, až katastrofálních kroků. Venezuela je ukázkovým příkladem.
Venezuela obdržela přes 1000 miliard dolarů za tržby z ropy od roku 1999, připomíná politický analytik Juan Carlos Hidalgo z Cato Institute. Jelikož těžba a export ropy byly vždy v rukou státního podniku, šlo o příjmy státu. Navzdory tomu Venezuela nemá peníze, neboť kupování voličské přízně bylo velmi drahé.
Co dělá stát, který nemá peníze? Pokud je to možné, nechá si je natisknout u centrální banky. Profesor Steve Hanke z univerzity Johna Hopkinse uvádí, že neoficiální míra inflace nyní dosahuje 330 procent ročně. (Oficiální statistiky uvádějí jen 56 procent.)
Vláda se rozhodla krotit inflaci typickým socialistickým receptem, který byl obvyklý již v bývalém sovětském bloku: administrativní regulací cen.
Příklad. V každé normální zemi je spotřební daň jedním z hlavních zdrojů příjmů státního rozpočtu. V zemích bohatých na ropu bývá zvykem, že tato daň je nižší, neboť stát čerpá příjmy z exportu. Ale cena ropy ve Venezuele činí pouhých pět amerických centů za galon, pokud bychom používali oficiální kurs měny. Při použití kursu z černého trhu bychom došli k ceně půl centu za galon, tedy asi tři haléře za litr!
Ceny, které jsou naprosto nepřiměřené nákladům, vždy a všude vedou k ekonomické nerovnováze. Bez ohledu na to, jak dobře nebo špatně chápete Marxe. Výsledkem venezuelské cenové regulace je nedostatek benzínu na trhu. A nejen benzínu. Došlo na řadu dalších základních komodit, včetně pověstného toaletního papíru. Fronty před obchody a prázdné regály, typický znak socialistického hospodaření, jsou známkou nefunkčnosti systému.
Socialistické hospodaření se neomezilo jen na cenovou regulaci a přerozdělování ropných výnosů. Vláda nepříznivě ovlivnila celé hospodářství. Juan Carlos Hidalgo připomíná, že před deseti lety ropa představovala 80 procent venezuelského exportu; nyní 96 procent. Produkce ropy ovšem propadla o 28 procent ve srovnání s rokem 2000. Proč? Přidělování funkcí v největším státním podniku (PDVSA, státní ropný monopol) nikoli na základě profesionality, ale podle stranického klíče.
I toto jsme znali ze socialistických časů (možná nejen z nich), ale Venezuela se od počátku Chávezovy vlády pyšnila tím, že buduje demokratický socialismus. Chávez opakovaně vyhrával volby a po jeho smrti se demokraticky zvoleným prezidentem stal jeho blízký spolupracovník Nicolás Maduro. Venezuela nebyla marxistickou diktaturou jako Kuba.
Nelze ovšem tvrdit, že Chávezův režim byl vskutku plně demokratický a vstřícný vůči opozici. Ta sice nebyla zakázána, ani pronásledována tak tvrdě jako v klasických totalitních režimech, ale přesto pronásledována byla. Pouze prostředky subtilnějšího charakteru.
Během let 2002 a 2004 miliony Venezuelanů podepsaly petici za odvolání prezidenta Huga Cháveze. Petice nebyla přirozeně anonymní a již během její přípravy Chávez hrozil odvetou signatářům. Petice vskutku vedla k předčasným volbám, ve kterých Chávez zvítězil.
Po volbách byl seznam voličů zpracován do podoby databáze se jmény a adresami a s důležitou informací, zda dotyčný podepsal petici proti Chávezovi. Všechny státní úřady obdržely seznam odpůrců režimu. A začaly se mstít.
Žádné koncentrační tábory ani házení odpůrců z letadel do moře. Venezuela se možná inspirovala normalizací podle Gustáva Husáka. Namísto hromadných poprav na stadionech následoval měkký útlak: „Aha, vy jste podepsal. Vidím, že vám nezáleží na budoucnosti vašich dětí. S povýšením se můžete rozloučit. Vlastně je dost překvapující, že vás ještě zaměstnáváme. Ještě se uvidí.“
A vidělo se. Ekonomové Chang-Tai Hsieh, Edward Miguel, Daniel Ortega a Francisco Rodriguez si dali práci s analýzou příjmů signatářů petice proti Chávezovi. Před mimořádnými volbami byly zaměstnanost a příjmy Chávezových příznivců i odpůrců vyrovnané. Po volbách je zřejmý pokles příjmů odpůrců režimu, a to zhruba o deset procent. Postiženi byli především pracovníci státního sektoru, který je ovšem ve Venezuele ekonomicky rozhodující. Čistky vážně poškodily venezuelskou ekonomiku, konstatují autoři studie.
Za pádem venezuelské ekonomiky (a možná i režimu) tedy nestojí americké embargo ani zhroucení trhů. Naopak, Venezuela velmi profitovala z růstu tržních cen ropy od roku 1999. Veškeré problémy jsou čistě domácího původu: zejména plýtvání a neudržitelná sociální politika, která má nakonec asociální důsledky. Odpovědnost padá na hlavy venezuelských voličů, zejména těch rudých.
Zbytek světa může vědět, že socialismus nefunguje nikde. Dokonce ani na jihoamerickém kontinentě. Karel Marx ani Carlos Marx není teoretik hodný následování. Bez ohledu na odchylky dané místním folklórem.
[ad#clanek-respo]
ZDROJ: Pavel Kohout
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Problémy bank se množí
MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ Akciové trhy letí dolů. Nejvíc ztrácí akcie bank. Bezpečné přístavy, jako třeba zlato, naopak posilují. Už v
V Číně za to popravují, mafie betonuje no...
FRANTIŠEK MATĚJKA 30|06|2015 Představitelé státní moci utratili neefektivně 230 milionů z veřejných peněz za projekty na zefektivnění práce státní