30.11.2014
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Severská záhada

Sdílejte článek:

ECO 30|11|2014

Severské země udělaly toho více než kterékoli jiné země, aby zajistily ženám rovné příležitosti. Mateřská dovolená je štědrá. Státní příspěvek pro péči o dítě je prvotřídní.Absolventky vysokých škol převažují oproti absolventům v poměru 6: 4. Polovina finského ministerského kabinetu a 57% švédského je ženského pohlaví. Podle posledního “Global Gender Gap Index” ukazatele, který udává míru nerovnosti mezi pohlavími v jednotlivých zemích, sestaveného Světovým ekonomickým fórem, prvních pět míst patří “Vikingům”: Island je na prvním místě, následovaný Finskem, Norskem, Švédskem a Dánskem. Tento region také jako první zavedl kvóty pro firemní představenstva. Norsko začalo tento trend a nyní požaduje od společností kótovaných na burzovním trhu, aby přidělily alespoň 40% křesel v představenstvu ženám. Island, Finsko a některé jiné evropské země zavedly podobné požadavky.

 

[ad#hornisiroka]

 

Ale takové požadavky zahrnují pouze křesla v představenstvech a jen v kótovaných firmách. Pokud navštívíte sídlo typické severské firmy, tak zaznamenáte něco nápadného mezi stoly a moderním nábytkem: senior manažeři jsou stále většinou muži a většina žen jsou účetní. Rovnostářské plameny, které hoří tak jasně na dně společnosti, prskají ​​na špičce byznysu. Světové ekonomické fórum ohodnotilo Dánsko na 72. místě z hlediska rozdílů mezi pohlavími mezi senior manažery a zaměstnanci. Je možné, že tam bude sedět více žen za stolem, ale člověk, který to celé řídí, je nejčastěji muž: v roce 2013 pouze 6% z kótovaných norských firem mělo generální ředitelku, což je ale jen mírně lepší než 5% amerických firem se ženami – ředitelkami, na seznamu Fortune 500. 

Mnoho se diskutuje o tom, proč se “vikingským” ženám nepodařilo rozbít skleněný strop. Levice soudí, že stále doplácejí na nevědomé předsudky. Pravice tvrdí, že je to rozhodnutím jednotlivých žen dát přednost svým dětem. Seveřanů lze těžko vyčítat, že utrácejí příliš málo peněz na děti: jako podíl HDP, jejich veřejné výdaje na dětskou péči jsou 7 až 9 krát větší než americké (kde tento podíl je žalostných 0,1%). Mezi poskytováním rovných příležitostí a zajišťováním rovnosti výsledků není ale jednoduché spojení.

 

gender

 

Je ale možné, že štědrá sociální politika selhává. Analýzy Niny Smith, ekonomky z Aarhus univerzity v Dánsku a mnozí další uvádějí dva případy. První, skandinávské ženy mohou trpět nižšími příjmy později během své kariéry, protože štědré mateřské příspěvky je motivují zůstat déle doma s dětmi. Za ten čas muži získávají hodnotné kariérní zkušenosti. Druhý případ, pokud se ženy snaží se o kariérní růst v severských zemích, těžko si pořídí pomoc v domácnosti, protože je spojena s vysokým daňovým zatížením. A následně, pokud domácí práce nemohou být delegovány na osobu, která provádí pomoc v domácnosti, ženy jsou neustále zatěžovány časově neflexibilními domácími pracemi. Jako například braním děti do a ze školy, oproti čemuž muži dělají “své” domácí práce přes víkend. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru více inklinují k tomu, aby svým zaměstnankyním poskytovaly pro matky přijatelnější pracovní časy, dostatek rodinné dovolené atd., A mají větší podíl žen ve vedení jako soukromý sektor. Struktura mezd v tomto sektoru je ale více stlačená, než v převážně mužsky vedeném soukromém sektoru. 

 

[ad#velkadolni]

 

Obecně může politika snižující rozdíly mezi pohlavími pro většinu pracovníků, zvyšovat nerovnost v horních úrovních řízení. Paní Smithová odhaduje, že v Dánsku a Švédsku rozdíl mezi muži a ženami na horním konci platové stupnice dokonce vzrostl v posledních desetiletích. Zastánci kvót v představenstvu argumentují tím, že jsou vhodnou reakcí na selhání rovných příležitostí: dosazováním žen do křesel představenstev na příkaz se rozbijí sítě “starých chlapců” a vytvoří se sítě “starých dívek”. Jistě, tato politika změnila správně rady v norských společnostech: ženy – ředitelky, zavřeli platovou mezeru vůči ředitelům a jejich počty vzrostly. Ale pokud se podíváme za tyto “zlaté sukně” uvidíme, že je to složitější záležitost. Když byly zavedeny kvóty, společnosti opustili akciové trhy: počet norských firem na akciovém trhu se snížil z 563 v roce 2003 na 179 v 2008. A dokonce mezi těmi firmami, které zůstaly na akciovém trhu, 6% podíl ředitelek v roce 2013 v Norsku, je zlepšením oproti 2% podílu v roce 2001. Tento podíl však ve stejném období nenarostl více než v Dánsku, které žádné kvóty nemá.

Navíc, v první seriózní studii norským reforem Marianne Bertrand z podnikatelské školy univerzity Booth v Chicagu a její tři kolegové došli k závěru, že: “není žádný důkaz, že by tyto zisky na samém vrchu prosakovaly níže”. Neudělali nic pro kariérní vyhlídky vysoce kvalifikovaných žen, které jsou pod úrovní představenstev. Nepomohly snížit rozdíly mezi pohlavími v příjmech čerstvých ekonomických absolventů. Neudělaly také nic pro to, aby podpořily mladé ženy k docházce ekonomických škol.

 

 

ZDROJ: INESS, přeložila Monika Olejárová .

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 2,33 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky