24.10.2021
Kategorie: Historie

Rudá sebranka: Akce Kulak

Sdílejte článek:

FRANTIŠEK LAUDÁT

Mně žádná rudá sebranka nebude nic vykládat: čas od času se do mě opře nějaká příšera z temnot socialismu s tvrzením, jak se za socialismu “báječně” žilo. Tak jak se žilo na venkově? Před 70-ti lety začala akce K (“akce Kulak”). Po vítězném řevu Gottwalda, který zlomil nemocného prezidenta Beneše, bylo jasné, že komunisté rozvrátí a budou ničit vrstvy společnosti, které se jim nehodí do krámu. Nebyli to jenom politici jiných stran, podnikatelé, živnostníci, církve, přirozené společenské autority, ale na pokoji nenechali ani venkov. Ten v té době hrál velmi důležitou roli v politickém dění.


Akce K začala tajnou směrnicí č. 27 z konce října 1951 s účinností od 1. listopadu téhož roku. V jejím rámci začalo stěhování “sedláků” z vesnic. Komunisté a jejich přisluhovači měli v té době s odsuny bohaté zkušenosti z doby po válce. Po “rozsudku” vystěhování proběhlo do tří dnů. Stěhovaní si směli vzít prádlo na sebe, stůl, postel, skříň, a to tak bylo všechno. Stěhování se dělo na náklady stěhovaných. Odsun nepohodlných z vesnic probíhal v letech 51 – 53 s přesahem ještě “odsouzených” v roce 1954. Poté bylo vyhánění zastaveno. O tom, kdo bude vyhnán často rozhodovala místní nenávist, chutě místních komunistických zlodějů … Často byli vyháněni nejen sedláci, ale i přestárlí lidé, nemocné matky s dětmi, lidé ze statků, kteří ani v zemědělství nepracovali a majetek nevlastnili. Vystěhování se dělo často v noci, aby sousedé neviděli a na určeném místě stěhované čekalo drsné pohraničí, vyrabované ruiny sudetských domů, kde se zlodějům hodilo úplně všechno. První noci trávili šokovaní lidé, kteří se provinili tím, že měli pole, na kterých dřely celé generace jejich předků, ve studených stodolách. Místa svých domovů nesměli dlouhá léta ani navštívit.

Takto komunistická lůza tehdy odsunula podle dnešních výzkumů asi 3 – 4 000 “rodinných celků”. Český a moravský venkov se z této rány doposud nevzpamatoval a k normálnosti venkovských sociálních struktur z předkomunistické éry se už nikdy nevrátí. Po vyhnání “kulaků” následovala další rána – násilná kolektivizace. S řáděním JZD a státních statků se česká krajina potýká dodnes. Jsme evropskými přeborníky v erozi, vysoušení krajiny a stále větší kontaminaci půdy a podzemních vod toxickými látkami z hnojiv a postřiků. Je ničena na kritickou mez biodiverzita, hydrodiverzita i geodiverzita.

Po roce 1990 byl malý zázrak, že se lidé o svoje majetky mohli v restitucích přihlásit. V jiných postkomunistických zemích byla totiž komunistická krádež zcela dokonána a “privatizovali” komunisté v podobném gardu, jako u nás dopadl průmysl. Zpátky na pole svých předků se vrátila jen malá část lidí. Během komunistické totality totiž dospěly další generace dětí vystěhovaných, které vyrůstaly ve zcela odlišném prostředí, s jinými zájmy a životní perspektivou. Většina lidí se po roce 89 o svoje nemovitosti na venkově přihlásila, ale obratem je pronajala zemědělským družstvům, která ze svého názvu vypustila slovo jednotná. A těm, kdo chtěli hospodařit, polistopadové vlády a soudruzi úředníci často házeli klacky pod nohy, jak jen to šlo. Někteří oprávnění majitelé byli o část svých nároků nezákonně okradeni a stát s tím dodnes nic neudělal, i když zákony a prokázání nároků je zcela jasné.

Českou krajinu bychom dnes asi mohli charakterizovat jedním klíčovým slovem, slovem, ve kterém je zakopána dnešní diagnóza českého venkova – “PRONAJATÁ”.

Tak si dnes vzpomeňte, pokud máte vztah k českému venkovu, na ty, kdo byli před 70-ti lety ze svých domovů vyháněni, kteří trávili dlouhá léta v kriminálech, když se odmítali podrobit komunistické zvůli. Po sto letech se komunistická sebranka nedostala poprvé do parlamentu. To vůbec neznamená, že tady s námi dál nebudou žít a škodit. A jestli si máme od končícího nejvyššího soudruha něco uložit v paměti, tak jeho větu: ” o budoucnost komunistické strany se nebojím, protože přece platí, že vstanou noví bojovníci”. A to je pravda. Pozor na ně. Magorů, darebáků a lemplů, kteří leží a poté kradou cizí, je u nás pořád hodně.

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 2,47 out of 5)
Loading...