První církevní vlaštovka

Moji pravidelní čtenáři vědí, že jsem členem naší druhé největší církve – Českobratrské církve evangelické a také vědí, že tu a tam glosuji mé tehdejší prognózy  a porovnávám je s proběhlou realitou. Teď na to znovu přišel čas. Tento pátek měla právě naše církev svůj celorepublikový sněm zvaný Synod, na kterém bylo zvoleno nové církevní vedení. Postavy necháme stranou, protože běžnému ateistovi to nic neřekne, ale kromě persón byla odhlasována i řada dokumentů finančního významu a to už by nás zajímat mohlo.

Jen krátce odbočím – Nebudu se zabývat situací v katolické církvi, která si z restitucí ukrojila ten největší kus – ale jak vidíte Bůh je spravedlivý. Mysleli si, že budou mít lesy a z jejich výnosů budou žít… a on přišel kůrovec. Takže nejenom že není zisk, ale ještě musejí za značných nákladů všechno znovu zalesnit. A za osmdesát let z toho možná budou něco mít. Možná.

Zpátky k českobratrským evangelíkům…

Když v padesátých letech komunisti církve podřídili svojí kontrole, paradoxně tím zařídili jejich přežití i po roce 89. Stát udělal z farářů státní zaměstnance a platil je. Samozřejmě byli faráři pod dohledem, bylo to velmi nedůstojné, udávalo se u toho, dávaly se zákazy působení, tu a tam některý farář končil jako topič. Na teologickou fakultu se chodilo tak, že farářský adept začal studovat jinou vysokou školu. Kdyby chtěl rovnou na teologii, tak by mu to zakázali a zakázali by mu jakékoliv vysokoškolské studium. A tak se přihlašovalo někam jinam a pak se na teologii přecházelo.

Po roce 89 tak pro církev začala velmi výhodná situace. Veškerá šikana a omezování skončily… ale stát dál platil duchovní. Farář si najednou mohl kázat co chtěl, mluvit o čem chtěl, zapojovat se do jakýchkoliv aktivit, organizovat jakékoliv činnosti, nic mu nehrozilo. Stát poslal církvi peníze na výplaty a i když platy nebyly vysoké, kompenzovalo se to tím, že farář zadarmo bydlel na faře. I malý sboreček o dvaceti lidech na nedělních bohoslužbách  měl svého faráře, kterého platil stát (tedy i ti, co do kostela nechodili).

Výsledek této svobody se samozřejmě brzy projevil. Velmi rychle se faráři  otřepali z nesvobody a začali s politikou. Pánbůh už nedržel v ruce celý svět, Pánbůh už si vybíral svojí politickou stranu. Pánbůh už najednou nemiloval bez rozdílu všechny lidi, ale jen ty se správným politickým názorem. Už koncem devadesátých let se vyprofiloval rozdíl mezi městem a vesnicí, kdy veřejná prohlášení církve začala být schizofrenní. Správné samozřejmě bylo všechno líbodémo, ale na vesnicích kostelní lid volil poněkud v rozporu s doporučeními pražského ústředí.

To samozřejmě nebylo všechno –  svoboda projevu byla, výplata přišla na účet každý měsíc, čtenost Bible klesala a čtenost  Respektu stoupala, s tím stoupalo sebevědomí a klesala sebereflexe. Možnosti obrovské, odpovědnost nízká.   V takové chvíli se vždycky začnou projevovat dekadentně sebevražedné tendence. Netrvalo dlouho a politizující církev začalo pálit dobré bydlo.

Není přece správné dostávat peníze od státu. Církev se přece musí úplně osamostatnit.

Stalo se v roce 2013. Pod taktovkou ekumenické rady církví, ale pod dohledem církve katolické za hlasitého potlesku většiny církevních oveček, kde zůstalo jen málo uvážlivějších hlasů, které už tehdy v roce 2013 předpovídaly, že celé to majetkové vyrovnání k ničemu není. Že to ani zdaleka není tolik peněz, kolik to vypadá. Že poločas rozpadu církve byl už předtím pouhých deset let. Že samostatnost bude znamenat utahování opasků. Že sice stát dá nějaké ty miliardy, ale z nich se platy nezaplatí a i kdyby se s těmi penězi dobře hospodařilo, pokryje se z toho tak čtvrtina nákladů na farářské platy. A ten zbytek se bude muset vytahat z kapes členů církve. Což je zcela nereálné, protože sbory jsou ve skutečnosti mnohem menší než to vypadá podle kartotéky. A ještě se stále zmenšují. Že ekonomické zázraky, kdy stále menší počet lidí zaplatí stále rostoucí náklady na provoz a nově i na farářské platy, že takové zázraky dělal naposled Ježíš, když nakrmil z pěti chlebů zástupy na břehu Galilejského jezera. Od té doby se to nikomu už nepodařilo.

Tyto marginální uvážlivější hlasy nikdo nebral vážně. Stejně tak nikdo nebral vážně varovné hlasy o politizaci církve.  Ostatně odkud myslíte že pochází představitelé Milionu chvilek? Ano, z Českobratrské církve evangelické. Kdo myslíte že zadarmo a dobrovolnicky vede lecjaké místní buňky Milionu chvilek? Kdo tam dělá tu nutnou a nezbytnou práci, aby to fungovalo?  Ano faráři českobratrské církve evangelické, protože na to mají čas  a výplata chodí pravidelně.

Teď jsme osm let od podpisu majetkového vyrovnání s církvemi. Farářské platy už stát neplatí, ale posílá postupně klesající částku finančního vyrovnání. Nejprve to byly krásné peníze, ale teď už je to o dost méně. Peníze se uložily na konzervativní fondy. Výnos z těchto fondů bude schopen pokrýt pětinu farářských platů. Právě skončený synod proto schválil navýšení plateb jednotlivých sborů za farářské místo. Teď se platí necelých 200 tisíc ročně. Za pět let to bude závazně 450 tisíc na každé farářské místo. Církev má v současné době ve službě asi 250 farářů a z toho tak padesát ve velkých sborech, kde příspěvek na platy tvoří malou část rozpočtu. Velkých měst tu totiž zase tak moc nemáme.

Vidlákovský sbor je v podmínkách naší církve brán jako veliký. Ale jeho roční příjmy od farníků dělají zhruba půl milionu. Běžné náklady na chod celého společenství od peněz na organizaci akcí, po topení, vodu a plyn byly 350 tisíc.  Za pět let ve sboru zase někdo ubude. I ve Vidlákově tvoří půlku osazenstva v kostelních lavicích důchodci.  Všechny ceny půjdou nahoru. A prakticky veškeré příjmy budou muset jít na faráře. Pokud se vůbec tolik peněz sejde.  Nereálné…

[ad#article_et21]

V příštích pěti letech z církve bude muset odejít možná polovina farářů, ale spíš víc. Jakmile totiž farář odejde ze sboru, zpravidla to urychlí jeho úpadek. Pokud se několik sborů podělí o náklady na jednoho faráře, ničemu to nepomůže, jen se urychlí pokles členů = pokles příjmů.  Jamile to celé nastane, jen těžko se to zastaví. Venkovské sbory vychovávaly děti, které pak odcházely do měst a posilovaly velké městské sbory. I to za pár  let skončí pokud malé sbory přijdou o faráře.   Pak začnou docházet peníze i těm velkým.

Celé se to bude sanovat jediným možným způsobem – malé sbory mají ještě nějaký majetek. Mají svoje fary a modlitebny, které se dají prodat a z těch peněz se ještě nějakou dobu bude udržovat zdání, že je všechno v pořádku.

Můj mateřský sbor v západních čechách byl jedním z těch, který právě na toto upozorňoval už před dvaceti lety.  Tehdy ho samozřejmě nikdo nebral vážně. Teď už ho sice v okolí vážně berou, ale zpětně. Teď uznávají že můj táta jakožto kurátor sboru měl tenkrát pravdu. Samozřejmě opět neuznávají to, co táta říká dneska. To pochopí až za dalších deset let.

Můj mateřský sbor udělal vlastně jedinou možnou věc – prodal svojí vlastní modlitebnu svým vlastním členům. Vyvedl ten majetek z církve a udělal z něj osobní majetek členů sboru s tím, že modlitební prostory budou dále sloužit svému účelu. Nebyl to žádný tunel. Členové sboru se prostě složili a zaplatili za modlitebnu, kterou předtím sami opravili, tržní cenu.  Díky tomu se jim nestane, že by byli administrativně sloučeni třeba s Karlovými Vary, za čas jim pak někdo nařídí, že bohoslužby se budou konat jen ve Varech a jejich modlitebna se prodá, aby se za to zaplatil karlovarský  farářský plat. Jsou první vlaštovkou. Prvním sborem, který už počítá s tím, že brzy nebudou ani faráři, ani církev a tak si obcování s Bohem budou muset zařídit sami. Levněji.

Pánbůh je prostě spravedlivý. Politickou církev nepotřebuje.  Přitom jim na začátku devadesátek dal ty nejlepší podmínky. Dal jim svobodu a zajištěnou existenci. Nevážili si toho a místo aby v klidu budovali církev pomáhající, církev pro všechny, církev mravnou s pevným základem, začali místo toho budovat další politickou stranu. Místo aby podporovali pevné rodiny, stálé vztahy a výchovu dětí v mravnosti přesně tak, jak je to popsáno v  Bibli, začali podporovat sexuální menšiny a úpadek mravů. A za všeobecného potlesku si  restitucemi podřízli větev na které seděli.

A víte co je největší fór?  Tak bojovali proti Babišovi a za Milion chvilek, tak bojovali za Piráty, až se jim to nejspíš podařilo a ti jim teď zdaní komerční nemovitosti – ano zdaní jim výnos z těch konzervativních fondů, kam dali ty poslední peníze od státu. Konzervativní fondy totiž investují zpravidla do výnosu z pronájmu nemovitostí. Tak moc je štval Babiš s nízkými daněmi a rentiérskou ekonomikou, že si řežou i tu poslední větev ze které se sice už nedá zaplatit celorepubliková církev, ale dá se z toho udržet pražské ústředí. Ani na to nebudou brzy mít. Proč? Protože podporují ty, kteří jim přesně tohle udělají.

Nevím co dělají katolíci. Jestli byli šikovnější… ale spíš o tom pochybuju – hodně peněz pohromadě = velké pokušení. Takže to tam u nich jde od desíti k pěti dost podobným způsobem. Ale s klidným svědomím mohu říci, že druhá největší církev v republice dlouho balancovala na okraji propasti, ale teď udělala rozhodný krok dopředu.  A všechny její plány mají sice vzletné názvy, ale ve skutečnosti je to jen plán na to, aby zbylí členové mohli mít ještě řádný církevní funus s muzikou a poslední pak zhasne.  Je jedno, co farář hlásá z kazatelny. Půl milionu ročně na jeho proslovy jsou pro většinu sborů nereálné.

Církevní odpůrci by měli Kalouskovi postavit pomník. Podařilo se mu naší církev zcela zmarginalizovat. K tomu po jejím krachu nezůstanou žádné dluhy, peníze se nevyvedou do zahraničí, z té státní náhrady se zaplatily mzdy a z těch mezd odvody a DPH, peníze čistě přetekly do obchodu, průmyslu a služeb… Dokonalá práce. Takhle se to dělá soudruhu Gottwalde. Žádné zákazy, žádné dohledy, žádné tresty, vězení, Jáchymovy. Stačí jim dát prachy a nechat je, aby jim narostlo sebevědomí a přišli o pokoru. Stačí, aby se stát odstřihl od církví a ony už udělají všechno samy. Jen to není hned… ale v roce 2030 už tu Českobratrská církev evangelická bude mít jen IČO a logo. Jinak skoro nic.