21.11.2018
Kategorie: Ekonomika

Produktivitu a efektivitu jsme promrhali

Sdílejte článek:

KAREL FIEDLER

Žijeme v době velkého růstu produktivity práce, její efektivizace, obrovského nárůstu automatizace a robotizace a tím úspory pracovníků nejen ve výrobním procesu, ale i v administrativě. Přesto se nám nedostává zaměstnanců ať už nekvalifikovaných, nebo kvalifikovaných. Nejvíce těch technicky.

[ad#textova1]

Těch příčin je více. Tou první a jedinou logickou a akceptovatelnou je to, že prostě k současnému životu jsme si zvykli mít a používat mnohem více věcí, které dříve nebyly, a ty musíme vyrobit. Pak už jsou jen příčiny nelogické a pro mě neakceptovatelné.

Došlo k obrovskému přesunu osob do neproduktivní, chcete-li nevýrobní sféry. Velmi prudce roste počet různých institucí a v nich úředníků, kteří nic neprodukují, zato spotřebovávají čím dál větší objem finančních prostředků z jednotlivých rozpočtů. Čím dál více financí a potenciálních pracovníků odčerpává i podivný svět neziskového sektoru, který se rozrůstá nebývalou rychlostí a po němž se žádné výsledky a přínos paradoxně nevyžadují. On také v naprosté většině případů ani žádné nemá, zato má neustále se zvyšující nároky na dotace a příspěvky.

K čemu nám potom byla ta všechna automatizace a efektivizace, když jsme na druhé straně vytvořili spousty neefektivních míst, zbytečných institucí a častokrát pouze velmi otravujících úřadů a zbytečných, drahých a neefektivních procesů? Například jen kvůli GDPR (které stejně prakticky nic moc nezměnilo) odhadují ekonomové další vydané prostředky pro ČR celkem ve výši asi 4 miliardy korun.

Kvůli tomuto všemu se nám nedostává nejen pracovníků, ale trvale a dlouhodobě i financí, které zbytečně vydáváme. Přínos automatizace, robotizace a růstu produktivity jsme tak, bohužel velmi efektivně, promrhali. Neustále žijeme na dluh a zadlužujeme se ještě více. Na samostatné zamyšlení je pak náš vzdělávací systém, kde velmi draze produkujeme ve značných počtech ty, které nepotřebujeme a potřebovat nebudeme. Spousta jinak vzdělaných s jinou kvalifikací nám pak chybí.

Nikoliv řešením, nýbrž cestou do sociálních a ekonomických pekel je vzývaný import pracovníků a imigrantů z ekonomicky slabších oblastí. Takto nastavený systém se jednou zastaví a ekonomicky zhroutí. Vůle k racionálním změnám u nás však není. Nemohli bychom je pod bruselským diktátem neproduktivních regulací, které nás do byrokratické pasti ženou ještě rychleji, vůbec realizovat. Je nejvyšší čas to změnit.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Karel Fiedler

 
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...