18.6.2026
Kategorie: Ekonomika1 přečtení

9 miliard lidem, 18 miliard státu. Paukner rozporuje výpočty ČT

Sdílejte článek:

PZ

Publicista Thomas Paukner odmítá argumenty České televize proti změně financování. Tvrdí, že srovnání s rokem 2008 neobstojí a že financování ze státního rozpočtu nemusí být pro stát dražší.

Investigativec a publicista Thomas Paukner se ostře vymezil proti argumentům České televize v debatě o budoucím financování médií veřejné služby. Kritizuje především tvrzení, že případné financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu znamená návrat do roku 2008 a že by pro státní kasu představovalo vyšší náklady než současný systém koncesionářských poplatků. Podle něj jde o argumentaci, která ignoruje zásadní proměnu mediálního trhu za posledních sedmnáct let.

Paukner připomíná, že od roku 2008 se změnil způsob výroby i distribuce obsahu, vznikly streamovací platformy, dominantní roli získaly sociální sítě a technologický pokrok výrazně snížil náklady na některé typy produkce.

„Média fungují úplně odlišným způsobem. Existují nové technologie, streaming, sociální sítě, smartphony s kamerami a mikrofony na úrovni tehdejších nejpokročilejších kamer z let 2008. Změnil se trh, změnilo se chování lidí, změnila se cena jednotlivých typů produkce,“ napsal na facebooku Paukner.

Právě proto podle něj nelze dnešní debatu o financování veřejnoprávních médií vést s odkazem na podmínky, které platily před téměř dvěma desetiletími.

Své stanovisko opírá také o zahraniční srovnání. Uvádí, že státní televize ve Francii a Itálii hospodařily podle dostupných údajů v roce 2008 se srovnatelnými prostředky jako dnes. Ještě výraznější příklad podle něj představuje Švédsko. Tamní veřejnoprávní televize SVT letos podle Pauknera hospodaří s nižším rozpočtem než v roce 2019, během posledních tří let propustila přibližně 25 procent zaměstnanců a současně realizovala úspory odpovídající zhruba pětině rozpočtu.

Na argumenty, že omezení financování veřejnoprávních médií automaticky ohrožuje demokracii, reaguje slovy: „Končí demokracie? Ne. Žaluje někdo k Evropské komisi? To je ve Švédsku naprosto nepředstavitelné. Prostě se šetří,“ poznamenal. Současně dodává, že švédská i francouzská veřejnoprávní média podle něj navzdory úsporám zvyšovala sledovanost a dosah, zatímco Česká televize čelí opačnému vývoji a zároveň navyšuje počet zaměstnanců.

Za relevantní srovnávací bod proto nepovažuje rok 2008, ale rok 2024. Připomíná, že Česká televize tehdy hospodařila s rozpočtem 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s částkou 2,065 miliardy korun. „Ne, rok 2008 není bernou mincí. Bernou mincí je rok 2024, kdy obě média naposledy hospodařila s 5,74 a 2,065 miliardami korun. A dosahovala lepší sledovanosti než dnes,“ uvedl.

Podle něj jsou právě tato čísla mnohem vhodnějším základem pro debatu o budoucím nastavení financování.

Největší část svého komentáře však věnuje ekonomické argumentaci. Odmítá tvrzení, že financování ze státního rozpočtu musí být automaticky dražší než současný model založený na koncesionářských poplatcích. Připouští, že stát by si na provoz médií pravděpodobně musel půjčovat, a proto ve svém modelu pracuje s úrokovou sazbou pět procent. Podle jeho propočtu by kumulované úrokové náklady za deset let dosáhly 4,27 miliardy korun.

„Deset let, 4,27 miliardy na kumulovaných úrocích. Zní to příšerně. Tak pojďme počítat,“ napsal Paukner a následně rozvádí vlastní výpočet možných přínosů.

Vychází z předpokladu, že po zrušení koncesionářských poplatků by lidem zůstalo přibližně devět miliard korun ročně. Pokud by tyto prostředky utratili ve spotřebě, část by se podle něj státu vrátila prostřednictvím daní. Odkazuje přitom na údaje o efektivním zdanění spotřeby v České republice, které podle citované studie dosahuje minimálně 22 procent.

„Když lidé utratí 9 miliard, 1,9 miliardy ročně získá zpět stát. V horším případě získá téměř miliardu, spotřebují-li lidé pouze polovinu toho, co nezaplatí České televizi a Českému rozhlasu,“ uvedl.

Na základě tohoto modelu dochází k závěru, že stát by mohl během deseti let získat přibližně 18 miliard korun na dodatečných daňových příjmech, případně devět miliard i v konzervativnějším scénáři. „Za deset let stát získá z daní buď 18, nebo v nejhorším případě 9 miliard. Cena úroků bude nejvýše poloviční,“ argumentuje.

Do svých propočtů zahrnuje také náklady na samotný výběr a vymáhání koncesionářských poplatků. Ty podle něj dosahují přibližně 250 milionů korun ročně. Za desetileté období by tak šlo o dalších 2,5 miliardy korun, které by při změně systému odpadly. Právě součet těchto faktorů podle Pauknera ukazuje, že rozpočtové financování nemusí být pro veřejné finance nevýhodnější variantou, jak tvrdí jeho kritici.

Závěrem proto zpochybňuje argumentaci vedení České televize a vyzývá k debatě založené na konkrétních datech a propočtech. „Když tento zcela iracionální, dezinformační a vadný argument razí vedení samotné České televize, je nasnadě pochybovat o ekonomické erudici ředitele,“ napsal. Svůj komentář uzavírá ještě ostřeji: „Touhle cestou to nepůjde a akorát děláte z inteligentních lidí schopných počítat úplné debily.“

 

prvnizpravy.cz

Redakce

Sdílejte článek:
1 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)