Ovšem Šik srovnával i podle počtu kanálů. „Aby to bylo co nejjasnější, zde je propočet kanálů na milión obyvatel. U televize je Česká republika na absolutní špici. Má 0,46 kanálu na milión obyvatel. Za ní je Rakousko s 0,44, poté Německo s 0,24, pak Nizozemsko s 0,17, Španělsko s 0,1 a Francie s 0,07 kanálu na milión. U rozhlasu je to podobné. Vede Rakousko s 1,32 kanálu na milión obyvatel, Česká republika hned v závěsu s 1,1, poté Německo s 0,7, Nizozemsko s 0,39, Španělsko s 0,12 a Francie s 0,1,“ připomíná ekonom. A přidal i data z Číny, kde tráví dovolenou. „Čína je v absolutním závěsu za Evropou. Státní televize tady má na milión obyvatel pouze 0,02 kanálu a státní rozhlas pouze 0,01 kanálu,“ podotkl.
Pavel Šik není sám, kdo se zaměřil na srovnání českých veřejnoprávních médií se zahraniční konkurencí. Téma zaujalo také investigativce na volné noze Thomase Pauknera. I ten kritizuje hysterii, která kolem změn ve financování veřejnoprávních médií vzniká. „Na sítích se rozpoutalo peklo. Seznam Zprávy píší o zestátnění, ztrátě nezávislosti a bůhvíčem ještě. Mění se ale jen peníze, Rady zůstávají stejné a kdyby vláda chtěla, sníží koncesionářské poplatky ze 150 na 30 korun a televizi smázne z povrchu zemského,“ poukazuje a dodává, že je potřeba se bavit o efektivitě.
Pokračoval Nizozemím, kde má státní televize NPO 547 zaměstnanců na plný úvazek a drží 37 % sledovanost a to s 18,4 miliony obyvatel
„V Norsku má státní NRK 3 300 zaměstnanců a drží sledovanost 42 až 47 %. Norsko je extrémně bohaté a může si takový ansámbl dovolit. Hospodaří přebytkově,“ zmínil dále. Norsko má přibližně 5,6 milionu obyvatel a obrovské příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Investigativec podotkl, že schválně vybírá vyspělé země, které jsou na tom ekonomicky lépe než ČR.
„A Česká televize? S 3 000 zaměstnanci, což je osminásobek FTV Prima a čtyřnásobek TV Nova, se státní televize drží ve skupině 18 až 69 let na druhém místě s 27 %, Prima dosahuje 25 % a Nova 31 %,“ čerpal Paukner z dat ČT a MediaGuru.
A jeho závěr? „Stávkujte, stěžujte si, protestujte. Máte extrémně dobré podmínky a vaše výsledky stojí podnikatelským žargonem za hovno. Důvěryhodnost klesá, sledovanost klesá a je nasnadě obviňovat Babiše či Klempíře za něco, co jste zkazili vy sami. Jan Moláček může s dalšími zaměstnanci řvát na sítích, jak mu všichni ubližují a jak končí svět. Tristní výsledky ale stávka nezmění. Ty změní jen sebereflexe, která zoufale chybí,“ shrnul Paukner.
Ke změnám ve financování ČT se pro ParlamentníListy.cz vyjádřila také mediální expertka Alena Maršálková. Ta míní, že veřejnoprávní média doplatila na to, že si byla příliš jistá v kramflecích. „Vedení ČT, její zaměstnanci měli svou pohodičku, jistý plat a s tím spojené výhody, penízky byly nejen od lidí, ale také z různých jiných zdrojů, z EU, zahraničních fondů, přes jednu z našich největších neziskovek si dělali další kšefty, vládnoucí Fialova parta jim šla na ruku a na Hradě měli a mají koordinátora. Nikdo, ani žádná ze dvou rad, RRTV a Rada ČT jim nemohla kecat do skladby a obsahu vysílání a když rady občas něco objevily, tak ČT spustila mediální humbuk z obavy před ztrátou nezávislosti. A my, poplatníci, tak my jsme měli a máme jen povinnost platit poplatky a mlčet a nestěžovat si!“ popsala situaci a dodala, že veřejnoprávní média zcela očividně neplnila svou kodexy danou úlohu a za Fialovy vlády byla vládními médii a nyní jsou médii opozičními.
Loading...
at je referendum o zrušení čt