
Vysoký schodek rozpočtu ČR není žádná sláva. Mezinárodní dluhopisové trhy ale zatím zůstávají v klidu
LUKÁŠ KOVANDA
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Na druhou stranu je důležité sledovat nejen samotné rozpočtové číslo, ale také reakci těch, kteří český dluh skutečně financují. A první signál z mezinárodních dluhopisových trhů je klidný.
Dobře to ukazuje srovnání výnosu desetiletých českých a dánských státních dluhopisů. Rozdíl mezi nimi se v posledních týdnech pohyboval kolem až takřka 200 bazických bodů (které odpovídají dvěma procentním bodům). Během včerejšího obchodování klesla hodnota tohoto rozdílu pod 195 bazických bodů (viz graf agentury Bloomberg níže). Dánsko je přitom jednou z fiskálně nejzdravějších ekonomik Evropské unie, a to jak z hlediska samotné výše veřejného dluhu, tak jeho dynamiky. Je proto poměrně přísným měřítkem, vůči němuž lze posuzovat rizikovou přirážku České republiky.
Včera si přivřely výnosové nůžky také například mezi desetiletými dluhopisy vlády ČR a vlády Německa.
Podstatné tedy je, že po zveřejnění návrhu českého rozpočtu tato přirážka nevzrostla – ani vůči Dánsku, ani vůči Německu. Naopak se mírně snížila. Jinými slovy: investoři zatím nepožadují vyšší odměnu za to, že českému státu půjčují peníze. Návrh schodku 389 miliard korun je tedy nepříjemný z pohledu domácí fiskální politiky, ale mezinárodní trhy jej zatím nečtou jako jakkoli zásadnější zhoršení úvěrové důvěryhodnosti Česka.
Důvod je poměrně prostý. Česká republika má stále výrazně nižší veřejný dluh než většina zemí Evropské unie. Zároveň má silný institucionální rámec, velmi kvalitní investiční rating a dlouhodobě dobrou schopnost svůj dluh obsluhovat. Investoři také rozlišují mezi strukturou výdajů. Část vyššího schodku souvisí s obranou, dopravní infrastrukturou či energetikou, tedy s položkami, které jsou z hlediska budoucí výkonnosti ekonomiky obhajitelnější než čistě běžná spotřeba.
To ovšem neznamená, že si Česko může podobné schodky dovolit bez omezení. Pokud by se deficity kolem 350 až 400 miliard korun staly běžným standardem i v letech hospodářského růstu, trhy by začaly hodnotit české veřejné finance podstatně kritičtěji. Stejně tak by mohly reagovat ratingové agentury, pokud by se ukázalo, že dnešní vysoký schodek není přechodný, ale strukturální.
Současná reakce trhu je proto spíše zprávou o tom, že Česko stále těží z reputace rozpočtově relativně bezpečné země. Tuto reputaci si však vybudovalo právě díky nízkému zadlužení a dlouhodobé fiskální obezřetnosti.

- Generál Pavel a nemocnice v ČR - 2.9.2026
- Strach ze spravedlnosti - 2.9.2026
- Putin má novou zbraň a hodlá s ní v Kyjevě rozpoutat “Danteho Inferno” - 2.9.2026

Žádná sláva? Ten schodek je katastrofa. Přitom je pořád kdživí e škrtat. Ještě pořád stát živí politický neziskovky, pořád dotuje zbytečné větrníky, nabíječky a další zhoubné nesmysly grýndýlu a ještě poplatky OZE spotřebitelů, ještě pořád posílá prachy Zelenskymu a živí a léčí půl mega jeho poddaných v Česku. Nemluvě o odlivu zisků z kolonie ČR na západ.
Prvotní krok by měl být na zlevnění energií tak, jak jsme měli tuto výhodu dříve. Hlavně odejít z evropské energetické burzy elektřiny, která dělá z českých oligarchu stamiliardáře a z ekonomiky ČR neschopnou konkurence výrobců z Asie. S Ruskem obnovit dohodu o dodávkách levných energií a ze škol vypudit inkluzi a politické neziskovky uplácející učitele za propagaci oblbujících akcí Člověka v tísni. Pokud to neuděláme, tak budeme ekonomický a vzdělanostně neustále ! upadat tak, jak nám to nalinkovala EU pro zvýšení závislosti s rozpadem státu pod velením Pávka.
česká ekonomika roste ? zlatej Kojzar
chazarská mafie čr si půjčuje na „zlaté hajzly “ jednu miliardu denně , to je tisíc milionů denně , půjčuje na úrok , kolik milionů denně je ten úrok ?