4.7.2018
Kategorie: Politika

Proč člověk vstoupí do politiky?

Sdílejte článek:

PETR NOVÁK

Najdete určitě řadu důvodů, ale ve skutečnosti jsou pouze 3.

 [ad#textova1]

1) Skupina – Důvod: NAIVITA – dotyčný si vybere politickou stranu která mu nejlépe vyhovuje svým světonázorem (aniž by většinou tušil kdo jí skutečně řídí a kde si stojí z hlediska globální politiky, tedy pro zájmy koho pracuje) a skrze ni se snaží pracovat pro “blaho” ostatních. Tito lidé se většinou pohybují v komunální politice, najdete je tedy většinou na radnicích, kde se snaží např. zlepšit místní čističku, odstranit skládku, opravit místní školu, nebo zmírnit pouliční kriminalitu. To díky těmto lidem se vám ve vašem okolí žije lépe, mají totiž chuť pomáhat a tvořit a to větší než politikařit a pletichařit. Komunální politika je většinou časem natolik otráví, že v ní zcela skončí a nebo jsou odstraněny konkurenty, kterým jsou trnem v oku, protože mají hmatatelné výsledky své práce. Pokud kandidují v jiných volbách než komunálních a uspějí, jsou většinou časem donuceni politiky z dalších dvou skupin skončit a nebo se přidají k nim. Těchto politiků je jako šafránu a dlouhodobě nemají šanci uspět, systém ani vlastní naivita jim to neumožní. Přesto jsou solí každé strany, jejich práce je totiž vidět a tak je mnozí ve volbách podpoří ve smyslu “on je tak pracovitý a slušný, tak to takoví budou i jeho spolustraníci a tak jim dám svůj hlas”.

2) Skupina – Důvod: PENÍZE (majetkový, hmotný prospěch) – jedná se o osoby, které mají problém se uživit v soukromém sektoru a tak se snaží vydrápat co nejdál ve své straně, aby si vydobili dobré místo na kandidátce. Pohání je pouze mamon. Plat zvoleného politika neberou jako důvod toho proč do ni vstupovali, ale jde jim hlavně o možnosti, které jim funkce umožňuje – nakládání s veřejnými prostředky, možnost rozhodování a ovlivňování výběrových řízení (s tím spojenou korupcí) prodej klíčových informací ke kterým se běžně člověk nedostane, ale jsou důležité pro soukr. podnikatele atd. Časem se člověk dokáže dostat pomocí těchto praktik ke značnému vlivu a MOCI.

3) Skupina – Důvod: MOC/VLIV – jedná se dost často o osoby, které již v klasické davově-elitářské skupině uspěli a mají peníze i vliv v podnikatelském světě. Když máte peníze máte logicky i určitou MOC přimět lidi k tomu, aby dělali to, co chcete, ale ideální je si tu moc osobně udržet a to tím, že se stanete přímým účastníkem toho co se ve společnosti děje a začnete vytvářet vlastní pravidla pro ostatní (např. EET, Kontrolní hlášení, výše daní, určování dotací do jednotlivých odvětví průmyslu atd.) Velmi často jsou tyto osoby naprosto narcistní, egoističtí, s obrovskou touhou ovládat druhé, prosazovat se na jejich úkor atd. Okolo sebe si vytvářejí podobně smýšlející sebranku nohsledů a kývačů. A mimochodem, víte kdo má skutečnou MOC? Ten co mu tato moc umožňuje řídit druhé ve svůj prospěch!!!

Je tedy jasné, proč je politika co svět světem stojí přitahována těmi nejhoršími sociopaty, podivíny, egocentriky a zmetky?

Co je cílem VŠECH, anebo alespoň většiny, politiků, kteří nechtějí být pouhými platiči stranických příspěvků v nějaké straně či hnutí? Mít co nejlepší postavení v rámci svojí strany, což znamená, že se zúčastní jistého vnitrostranického “boje” o místo na zemi. V případě zvolení ho pak čeká další “boj”, ale tentokrát se členy konkurenčních stran, kdy se ale politik musí stále i ohlížet zpět, aby si neodsekl vlastní větev i uvnitř své strany. Máte pocit, že mu zbývá mnoho času na práci pro stát, občana? Už je zřejmější, proč je tak málo prosazován a skutečně prosazen volební program jakékoliv strany? Parlamentní demokracie navíc tomuto neustálému “boji” a minimální práci, skvěle nahrává.

Co takový vrcholný politik v dnešní době může vlastně reálně ovlivnit? Z hlediska Evropské a národní politiky toho moc není. Více jak 2/3 všech zákonných norem je přebíráno a to bez jakékoliv rozpravy z Bruselu a to zcela automaticky!!! Navíc člen Europarlamentu žádný zákon či normu navrhnout nemůže, on se pouze smí vyjádřit k návrhu členů Evropské komise, toť vše. Pomazánkové máslo není máslo, náš rum není skutečný rum, ale Europarlament je parlament, i když jeho členové nenavrhují zákony? Členové Europarlamentu jsou nominováni pomocí voleb, které se konají v jednotlivých národních státech, ale členy Evropské komise nikdo nevolí!!! Jsou jmenováni!!! A tyto nevolené osoby rozhodují o stovkách miliónů Evropanů. Tomuto systému se vždy říkalo diktatura nebo oligarchie, ale v Evropě se tomu říká “vyspělá” demokracie.

Mají možnost ovlivňovat podobu armády a válečných akcí? Mohou se jen minimálně rozhodovat o klíčových otázkách armády, protože ta je v kompetenci NATO. Takže jak má armáda vypadat, kolik na ní má jít peněz a kde bude ve světě nasazena, se sice projednává na vládní úrovni, ale pouze v rámci mantinelů, které nám umožňují smlouvy, které jsme podepsali kdysi a na věčné časy a to i kdyby se našich spojenců zmocnil např. Islámský stát a nebo by u nich zvítězila fašistická junta.

Co mohou rozhodnout z hlediska finanční politiky? Banky a to i národní, nejsou řízeny státem, ale nadnárodním řízením, tzv. úvěrové břemeno je tedy určováno jinde než v našem státě.

Mohou naši politici něco udělat s dominující ideologií? Určují naši zvolení politici jaká forma ideologie bude primární v našem státě? Kdo to určuje? Liberální “kapitalismus” zde byl implementován zvenčí a nikoliv zevnitř, neměl zde sebemenší tradici!!! A co víra a církve? Mají nějaký zásadní vliv na to co se lidem šíří do hlav z hlediska víry?

Co politický světonázor? Je o něm rozhodováno demokraticky a nebo je “nepřítel” určován zvenčí a naši politici to jen odkývou?

Co tedy politici opravdu ovlivňují, že na to musí být “odborníky”? Nevytvářejí umělé problémy (které do té doby neexistovali) a nesnaží se pak přijít s “řešením” těchto “problémů”???

Jsou opravdu důležití?

 [ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Petr Novák

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...