26.7.2017
Kategorie: Ekonomika

Pojď blíž, občane – já jsem stát, tvá jediná jistota…

Sdílejte článek:

MICHAL HÁJEK

Jestli vůbec někdy existovaly doby, kdy si občan zřizoval stát, aby ten mu sloužil, pak jsou to doby dávné, ale spíš doby pohádkové. Stát tu není a pravděpodobně nikdy nebyl proto, aby lidi a občany chránil. Je to stroj na peníze a moc, stojící (a padající) s naší vírou v jeho smysl a s naším respektem k zákonům, které nejsou spravedlivé, ale mají pouze „fungovat“ a dohlížet na hladký chod soukolí. Dokud máme – my, lidé – pocit, že se státem máme víc co získat než co ztratit, ačkoli je to přesně naopak, nemáme šanci zvítězit a ten zločin porazit.

[ad#clanek-respo]

Některé legální – tedy státy povolené a štědře dotované – druhy podnikání generují obrovské budoucí náklady na léčbu spotřebitelů a konzumentů (exhalace, cukr, tuk, sůl, hazard) či dokonce slibují, že nám „vylepší“ život. A najednou jsou tu dotované obnovitelné zdroje, elektromobily, biopaliva, a taky státní investice, dotace, granty, daňové prázdniny. Jak to v praxi dopadá, vidíte sami – miliardové (zdaleka nejen biopalivové nebo solární) tunely, řepkový smrad, zadlužení příštích generací, hypotéční, dluhová a finanční krize sanovaná z veřejných rozpočtů (tedy peněz obyčejných lidí), hořící pralesy na Borneu. Privatizace zisků, socializace ztrát – to je metoda vlády dneška.

Jedno je jisté a bude to tak fungovat vždy: globální (i lokální) byznys, na rozdíl od nás občanů, spolupracuje. A navíc má v zádech zmíněné politiky a veřejné rozpočty, s nimiž díky vlastní legislativě může „čarovat jak se mu zachce bez jakékoli reálné veřejné kontroly“. Když “byznys s veřejnými prostředky” má přijít o pár korun, to hned začne legislativní peklo: politici lítají jak hadr, lobbisté argumentují, křičí a vydírají, zákony se div nezačnou samy ohýbat. Pár „legrácek“ typu zákony na ochranu spotřebitele, daňového poplatníka či občana nakonec opět v důsledku jen omezí nás, lidi, viz například causa kouření v hospodách, EET, KH, odposlechy.

Poznání? Neusilujme o lepší politiky nebo lepší centrální zákony, nebo dokonce lepší stát. Je to jako léčit chřipku morem. Usilujme o spravedlivější a svobodnější systém pro každého jednoho z nás. O systém, který je dnes díky technologiím dosažitelný mnohem snáz, než se zdá. Zapamatujme si a začněme používat dva pojmy: Konfigurovatelný (Sdílený) stát a Stexit. Velmi brzy je totiž budou muset začít používat i ti, kteří by to za žádnou cenu dělat nechtěli – ale vývoj naštěstí zastavit nelze.

Stačí otevřít oči.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Michal Hájek, Česko 2050

michal-hajek

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,31 out of 5)
Loading...