23.8.2014
Kategorie: Společnost

Ovce anebo oběti?

Sdílejte článek:

OD: JÁN TRALICH 23|08|2014

Fráze “hloupé ovce” se s oblibou používá pro lidi, kteří dělají rozhodnutí ve svém životě v rozporu s tím, co se zdá logicky i fakticky chybné.

 

[ad#hornisiroka]

 

Takzvané ovce za to, že jednají jak jednají (ne/chodí volit a volí ty strany, které jim nabídnou nejvíce tzv. “výhod”, které jsou po hlubší analýze eticky nepřijatelné a navíc ekonomicky neefektivní a neudržitelné až likvidační pro prosperitu a pokrok společnosti) a jako myslí, bychom neměli obviňovat a urážet, protože konec konců za to ani samy nemohou. Při řízení se chovají racionálně a vybírají si co je pro ně tehdy, podle nich, nejrozumnější a toto řízení je výsledkem jejich rozhodování, myšlení, které bylo roky a roky tvarované, ovlivňovány a vedené vynucováním účastí na přizpůsobování se způsobu myšlení a memorování obsahu informací, které byly a jsou příznivé, výhodné a potřebné pro politické a zákulisní “elity” v každém období historie a v každém státním režimu.

 

Proto není od nás spravedlivé, fér ani správné obviňovat ze současného marasmu ve společnosti běžné lidi, respektive voliče a hledat problém v nich, k čemuž mnohdy utíkáme když tvrdíme něco jako: “vláda, parlament a jejich složení je zrcadlem národa, voličů dané země “. Nejlepším příkladem toho je, když si uvědomíme a vzpomeneme kde jsme byli my, ty před nějakým časem ve způsobu a obsahu myšlení, a kde jsme nyní.

 

Bylo by tedy od nás spravedlivé a nanejvýš vhodné odpoutat se od kritiky a hledání způsobů jak změnit rozhodování obětí (ve volbách) a raději zaměřit naši pozitivní energii k nalezení nenásilných alternativ pro ně, které by jim mohly pomoci osvobodit se od způsobu myšlení založeném na paradigmatech, které se musely povinně cvičit už od útlého dětství a jsou zvyklí se pohybovat v myšlení a činech pouze v rámci jejích mantinelů, které je (v mnoha případech) uzavírají před možností i jen si představit, že by společnost mohla fungovat i mimo jejich rozsah.

 

Naši negativní energii – kritiku, zdůvodněné obvinění, pohrdání – bychom měli zaměřit na původce výše zmíněného zločinu na lidské psychice, tedy na viníka, kterého jsme zvyklí i my někdy obhajovat, když přijde na lámání chleba a máme se rozhodnout kdo bude nositelem myšlenky změny, osvobození. Toto může být právě jedním z pozůstatků našeho předchozího “učení” a přizpůsobování se formám myšlení, které jsou právě v blízkém rozporu s ústředním tématem, které se snažíme ve veřejném působení (ale i v soukromí) uplatnit. Tím tématem je samozřejmě neinicializované násilí jednotlivců vůči ostatním jednotlivcům.

 

Změna přijde pokud se zaměříme na sebe, na sebe samého, rodinu, sousedy, přátele, komunitu lidí. Změna určitě nepřijde přes institut, který to všechno způsobil a kterým jinak ve všem jiném pohrdáme a tvrdíme, že nedokáže udělat nic dobře, efektivně (pokud vynecháme etickou stránku věci), až na toto (či ono, podle toho co se nám právě hodí). Takovým záměrným hledáním výjimek pouze posilujeme stockholmský syndrom v nás.

 

 

Zkus tedy přestat ubližovat sobě samému a urážet ty nesprávné, neútočme na oběť, ale na viníka, kterým je kromě lidí stojícími za státem i paradigma, v níž jsou oběti státní a politické propagandy povinně vychováváni a vzdělávání.

 

Důležité není vyhrát (ať argument nebo volby), ale přesvědčit. Neboť pozitivní změnu systému společnosti vždy přinesou pouze změny ve způsobu uvažování jednotlivců a to za jakýchkoliv špatných či tyranských podmínek ve společnosti. Změna nepřijde přes její nadiktování shora.

 

Odmítněme tedy násilí státu a slepě se mu nepoddávajme. Ani dobří lidé (např. jako Ron Paul) nedokáží dělat dobré věci (abolicionizmus), pokud jsou prováděny na základě principu, který je špatný ze své samotné podstaty (politika).

 

ZDROJ: Ján Tralich

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...