Oslava Vystrčilovy cesty jako účet bez hostinského

Bez překvapení jsem v diskusi na iDnes.cz pod článkem o cestě Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nalezl jen chválu na ODS a Vystrčila samotného. Diskutující v něm vidí dokonce nového prezidenta Česka. Vybírám jeden velmi inspirativní názor:

A proč by se vlastně svět měl tvářit, že je v pořádku, když jedna ohromná diktatura, kde lidi stále zavírají do koncentráků, si usurpuje nějakou, po generace prakticky nezávislou zemi s 24 miliony lidí, jenom proto, že to území bylo kdysi dávno její součástí, než si tam udělali rudou revoluci. Jenom připomínám, že drtivá většina z těch 24 milionů je silně proti.

Výše uvedené svědčí vlastně jen o jedné jediné věci. Diskutérovi jaksi unikly souvislosti a o historii, a to vlastně úplně nedávné, toho skutečně moc neví.Když po konci II. světové války, v níž bylo Japonsko poraženo, skončila okupace velké části čínského území, v Číně vypukla opět válka, tentokrát občanská . Po druhé světové válce v Číně znovu propukla občanská válka mezi Komunistickou stranou Číny (Kungčchantang) a tehdy ještě vládnoucími nacionalisty (Kuomintang). Válka skončila roku 1949 vítězstvím komunistů. Ti pod vedením Mao Ce-tunga převzali kontrolu nad celou pevninskou Čínou včetně ostrova Chaj-nan. Příslušníci Kuomintangu byli donuceni se stáhnout na ostrov Tchaj-wan a několik menších přilehlých ostrovů, což je území dnešní Čínské republiky. 1. října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung na pekingském náměstí Nebeského klidu slovy „Číňané povstali“ Čínskou lidovou republiku.

Už tento výňatek z wikipedie usvědčuje diskutéra z neznalosti, Tchaj-wan nebyl součástí Číny „kdysi dávno“, ale je součástí Číny staletí a tisíciletí. V OSN byla ale komunistická Čína dlouho neuznávána díky politice Západu a Čína byla v Radě bezpečnosti OSN zastoupena právě vládou Čínské republiky na Tchaj-wanu. Teprve v roce 1971 bylo zastoupení Číny Tchaj-wanem zrušeno a zástupcem Číny (stálým členem Rady bezpečnosti) se stala komunistická pevninská Čína. Tehdy totiž USA uznaly politiku „jedné Číny“ s tím, že tuto Čínu reprezentuje právě Čínská lidová republika. Politiku „jedné Číny“ dnes uznává naprostá většina států světa, Čínskou republiku (Tchaj-wan) jako samostatný stát uznává pouze 17 zemí (většinou jsou to státy Jižní Ameriky nebo Afriky). Současná vláda Tchaj-wanu nechce s Čínou jednat o systému jeden stát – dva systémy, ale usiluje o to být uznána jako samostatný stát. Proto je cesta Vystrčila na Tchaj-wan tak zásadní pro tamní vládu, a proto je tak ostře kritizována ze strany pevninské Číny.

Čínská komunistická propaganda rovněž nespí: „Čínský lid žádá, aby ti, kteří narušili naši suverenitu, draze zaplatili. Vystrčilova provokace vyvolala zlost čínských občanů. Mnoho uživatelů internetu navrhlo, aby Čína reagovala uvalením sankcí, či dokonce přerušením ekonomických a diplomatických vazeb,“ uvedl Global Times ve svém komentáři.

Nezdá se mi, že by Čína výhrůžku s přerušením diplomatických vztahů nebo sankcemi myslela doopravdy vážně. Spíše se bude jednat o „drobnosti“, které mohou poškodit české firmy obchodující s pevninskou Čínou. Není rovněž pravdou, že by se německá či francouzská diplomacie Česka zastala. Ministr zahraničí Německa pouze řekl, že čínský slovník „nepatří do diplomatického jazyka“, aniž by s cestou Vystrčila vyslovil souhlas. To jen česká média na čele s veřejnoprávní ČT vytvářejí ono zdání podpory. A že o Vystrčilově cestě píše The New York Times či der Spiegel není známkou správnosti.

Osobně se mi jeví cesta na Tchaj-wan jako politicky vykalkulovaná a možná překalkulovaná. Pokud český ministr zahraničí s vážnou tváří tvrdí, že tato cesta nenaruší čínsko-české vztahy, už se tak stalo. Čína najde způsob, jak Česko „potrestat“. Na ČT ukazoval zpravodaj místní noviny, kde se píše o tom, že pevninská Čína zatím nemá prostředky k tomu, aby Tchaj-wan vojensky obsadila. Jen aby se náš pan zpravodaj a místní noviny nemýlily. Čínská lidová republika je jaderná velmoc a podceňovat její vojenskou sílu je hrubou chybou.