28.10.2020
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Nová epocha: Doba roušková

Sdílejte článek:

PAVEL VESELÝ

#Pavel VeselyKaždá doba v dějinách lidstva má pro zjednodušení a přehlednost své označení. A tak po době zlaté, stříbrné, bronzové, po době páry a Belle Epoque na přelomu let 1900, je zde, zdá se, nová epocha a doba-Doba roušková.

Vzpomínám si, jak ještě minulý rok mluvili mnozí ekonomové o tom, že nějaké ochlazení ekonomiky přijít musí. Spíše se uvažovalo o zpomalení a možné menší recesi. Evropa měla strukturální problémy ekonomiky a Steve Forbes loni v létě ve svém textu jen s nadsázkou řekl, že v Evropě je snazší se rozvést než propustit zaměstnance. Uváděl i mnoho dalších příkladů. Čas se posunul a problém se přehoupl do komunismu a dotování a zablokování možnosti rozvoje firem na základě mnoha míst, která by již dnes neexistovala. Za nízkou nezaměstnanost vděčíme dnes především zodpovědným majitelům firem a také tomu, že je dnes pravda to, co uváděl Steve Forbes. Jsme na prahu nové epochy. Nových společensko-ekonomických uspořádání velmocí, ale také samotných států. Svět se definitivně změnil. A bude to ještě velmi složité. Nejen díky viru.

V době socialismu se vžila teze: naši sportovci, naši herci, naši zpěváci, naši režiséři, naši kněží. Lid obecný měl představu, že vlastní životy těchto lidí a mnohých dalších. Představa mnohých lidí ještě dnes je, že zpěvák má sedět za kasou v supermarketu a večer si prostě má jít odzpívat koncert jako volnočasovou aktivitu. U herců je to podobné. Vždyť přece hrát umí každý a Lojza v hospodě ty tři verše a tři akordy umí taky. Tyto atavismy socialismu se vryly do hlav mnoha lidí a jejich dětí dodnes. To, že tomu tak není, je zřejmé a že profesionalita je důležitá v každém oboru. A výše uvedené profese jsou stejné profese jako kterékoli jiné. Boj se socialismem ve společnosti bude složitější a delší než jsme si mysleli. Koronavirová krize nám to jasně ukázala.

Je uvěřitelné, jak již dnes predikujeme, kolik bude mrtvých a kolik by bylo kdyby. Jsme opravdu fascinováni smrtí? Uvědomujeme si vůbec, že ti lidé ještě žijí a je potřeba udělat vše proto, aby žili? Nebo je potřeba naplnit věštby datových expertů a naplnit čísla skutečnými obětmi? Vážím si každého života. A proto, prosím, nemluvme především o mrtvých, ale mluvme především o živých a záchraně ohrožených a nemocných. Na smrt je vždycky času dost. Jeden člověk, kterého si vážím jako velkého profesionála, má skvělé heslo: „Dokud dýchám, doufám…“ Tak tedy žijme, dýchejme a hurá do života. Jak řekl i kardinál Dominik Duka v návaznosti na slova Jana Pavla II. „Nebojme se!“

Strach a sčítání mrtvých snižuje imunitu organismu. Základ mnohých zdravotních problémů je totiž v hlavě. Chápu nutnost jistých opatření proti vzrůstajícímu počtu nakažených. Kolik z nich je opakovaně? Na druhé straně se zavádějí opatření, která budou mít za výsledek trvalou změnu společnosti. Některá opatření jsou povahy trvalé. Například zákaz prodeje v neděli budu s velkou pravděpodobností trvalé povahy. Ostatně náznaky, že něco takové je na stole, se ví již dávno. Mnoho věcí se převádí do on-line prostoru a pokud se podíváte do knihy premiéra “O čem sním, když náhodou spím“, najde se zde mnoho věcí, které se pomalu zavádějí v rámci boje s koronavirem. A ve světě to není jiné. Tedy změna epochy. Ostatně jsme cca o 100 let zpátky a je otázka, kam to povede. Na Slovensku budou moci plnit a budou mít přístup k věcem jen ti, kteří budou mít negativní test, popřípadě v budoucnu budou očkováni. Ostatní lidé budou ze společnosti “čistých a spravedlivě odpovědných“ vyloučeni. Co to připomíná, z toho jde mráz po zádech. Ještě jedna pozoruhodná věta by neměla uniknout pozornosti: „Dochází k řadě nepovolených akcí v domácím prostředí“. Vedle jistě i dobrých opatření, jako jsou záložní plány pro nemocnice, tento výrok prof. Prymuly nebyl šťastný. Jak totiž kdo ví, co kdo dělá v domácím prostředí a není to náhodou věc každého občana, co dělá ve svém soukromí? Politiky, herce, zpěváky a umělce nevyjímaje? Jsou potřeba na činnosti doma povolení vlády? Věřím, že nic takového nás nečeká. Ale kdo v této podivné době rouškové ví?…

Jsme na začátku nové epochy. Do dřívějšího stavu se již nikdy nevrátíme a vše, co bylo dříve, patří do historie. Na zbytku toho, co zbyde z ekonomiky a konzervativních hodnot se postaví nové společensko-ekonomické uspořádání světových velmocí, ale také uspořádání uvnitř států. Tyto věci se změní a nastaví se nová pravidla v nové době. Budou noví bohatí a noví chudí. Nové elity a noví poddaní. Nastává nová doba. Doba roušková. Jenom si přejme, abychom ji pokud možno dlouho ve zdraví přežili.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 3,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky