12.12.2017
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Nedostatek demokracie není jen o referendu

Sdílejte článek:

ADAM MIKULÁŠEK

To je jen jeden aspekt věci, ovšem možná ještě horší je přílišná centralizace moci na celostátní úrovni, na úkor obcí, měst či krajů.

Přitom právě komunální politici mají k lidem nejblíž, i volba celostátního vedení stran fakticky, byť nepřímo, vychází ze základních stranických organizací. Jenomže…, co způsobuje tu politickou pasivitu na obecní úrovni, ať u řadových členů stran, nebo obecně u občanů? Proč tak často za volbou nějaké strany občané vidí jen celostátní představitele, ale mnohdy ani netuší, kdo je v jejich městě starostou?

[ad#textova1]

Je to jednoduché – téměř všechny důležité rozhodovací pravomoci si uzurpoval stát…, no a nadnárodní centralizace z bruselské dílny to jen vyhání o patro výš, protože mentalita většiny celostátních politiků, kteří se pak dostávají do onoho Bruselu či Štrasburgu, je tímto centralizmem poznamenaná právě již z vládnutí na úrovni národního státu.

A přitom je tolik věcí, které by se daly přesunout z pravomoci státu na obce či kraje, ať už úplně, nebo alespoň z části. Osobně bych neměl problém ani s tím, kdyby se určitá menší část sociálního systému přesunula na obce, ovšem samozřejmě i s adekvátním zvýšením podílu obcí na příjmech z daní, dejme tomu příspěvek na bydlení, zvlášť když např. sociální byty nejsou státní, ale obecní/městské…, a když se situace v různých obcích a regionech často velmi silně liší, např. Praha versus nějaké městečko na severu naší země.

Dalším příkladem, tentokrát z jiného soudku, může být otázka zákazu či nezákazu kouření v restauracích. Jako Brňák si troufám tvrdit, že ve větších městech je tento zákaz naprostou hloupostí, protože každý má možnost poměrně solidního výběru – i před zákazem jsme v Brně měli spoustu nekuřáckých restaurací, kaváren i čajoven – ne v každé se kouří vodní dýmky. Ovšem dovedu si představit problém na malých vesnicích s jednou restaurací, a to jak pro kuřáky (pokud se tam kouřit nesmí), nebo pro nekuřáky (když se tam ještě kouřit mohlo). Tak proč by si tohle nemohly rozhodovat samy obce a města, třeba i prostřednictvím místních referend? Proč téměř vše zásadní poručníkuje stát???

Jednou z mála věcí, kde se tohle aspoň symbolicky trošku posunuje dobrým směrem, jsou tzv. participativní rozpočty, kdy alespoň o nějakém malém procentu obecního/městského rozpočtu hlasují přímo občané, umožní-li jim to místní politici, což ovšem bohužel nebývá příliš často. A jako poslední příklad, který se ovšem týká celostátního rozpočtu, jsou tzv. daňové asignace, kdy opět má každý daňový poplatník možnost si vybrat, na co půjde nějaké menší procento z jejich daní. Tak proč se politici tak bojí něco podobného zavádět? Považují nás občany za takové hlupáky, nebo se bojí omezení vlastní moci, zejména v oblasti manipulace s veřejnými penězi, a tedy i možností korupčního jednání? Nebo ztížení prosazování různých „převýchovných“ nesmyslů, které by na komunální úrovni zdaleka tak dlouho nevydržely, jako když se zavedou celostátně? Bojí se snad vrchnost opravdové spontánní občanské angažovanosti lidí a zvýšení jejich politické gramotnosti, tak řečeno „samostudiem“, bez dohledu „majitelů té jediné osvícené pravdy“, kterážto angažovanost by byla podnícena poznáním, že konečně mohou o něčem významnějším skutečně rozhodovat???

Nejspíš to bude všechno dohromady. Ale je tu ještě jedna věc: kdyby se důležité pravomoci přesunuly na obce, vzrostla by i důležitost komunálních politiků, a tedy i zájem občanů diskutovat se svým starostou, primátorem nebo obecními zastupiteli. A jistě by přicházela v takovýchto debatách řeč i na celostátní úroveň, lidé by se více ptali na názor komunálních politiků na celostátní vedení jejich stran… a samozřejmě by vzrostl tlak i od řadových straníků na to, aby vedení jejich místních organizací jen nepoklonkovalo papalášům na okrese, kraji či „v Praze“, ale aby více dalo na hlasy zdola.

A to samozřejmě „ti nahoře“ nechtějí. Tito halasní „bojovníci za liberální demokracii“ se ve skutečnosti liberální demokracie bojí. Bojí se přívlastku „liberální“, proto cenzurují internet a vymýšlejí různá centra na potírání „dezinformací“, a bojí se demokracie, tedy vlády lidu, proto maximum moci uzurpuje stát a jen minimum pravomocí se ponechává obcím. No a pokud jde o ono tak hojně propírané obecné referendum, no tak tam to platí desetinásobně…, no a pokud jde o takovou „nehoráznost“, jako je odvolatelnost politiků, ať už jakoukoli formou…, to už je pro „věrchušku“ něco naprosto nepředstavitelného, asi jako svobodné a všeobecné volby pro nějakého středověkého krále!

Bafuňáři, bojíte se nás, pohrdáte námi, tak se nedivte, jak jste dopadli ve volbách a místo kvákání o „ohrožení demokracie“ slétněte konečně na zem a běžte mezi lidi! Ale ne jen oddrmolit projev, pak půl minuty jakože poslouchat lidi a pak okamžitě zmizet mezi své, jako to dělal bývalý předseda jedné nejmenované politické strany.

p.s. Ještě k přímé volbě starostů – tu zase vrchnost nechce proto, že by nutila partaje k větším kompromisům. Pokud by starosta, hejtman či předseda vlády, zvolený přímo, pocházel z jiné partaje, než která má většinu v zastupitelstvu či parlamentu, politici z různých stran by byli nuceni k mnohem více vzájemným kompromisům, bylo by zřejmě mnohem více hlasování, kde by poslanci hlasovali svobodně, bez závazného diktátu stranického vedení, a také by asi ubylo obstrukcí. Stačí srovnat s prezidentskými systémy typu USA, jedné z nejstarších nepřerušeně fungujících demokracií na světě…, dokonce ani válka severu proti jihu nezavedla diktaturu ani na jedné straně…, to až neomarxističtí křiklouni, nespokojení s Trumpem, začínají americkou demokracii podkopávat neuznáním své porážky.

p.p.s. Přímou volbu premiéra jsem mínil jako mediální zkratku, ve skutečnosti toto řeší prezidentský systém, v němž je vláda odpovědná přímo volenému prezidentovi, nikoli parlamentu, jako např. ve Francii. V USA sice prezident není volen přímo, ale běžní občané mají mnohem větší možnost „do toho mluvit“, a to už od stranických primárek…, než v Čr před zavedením přímé volby. V části států USA mohou v primárkách hlasovat i sympatizanti příslušné strany, ne jen její členové. No zkuste si představit, že by nějaká česká „zavedená“ strana připustila, aby se na schvalování jejích volebních kandidátních listin podíleli nestraničtí sympatizanti!

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Adam Mikulášek

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 4,20 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Mediální hovínka XIII.

    LU LINA Jistě si vzpomínáte na pana Toráka, nositele Řádu britského impéria, vzorného britského policistu, význačného romského maskota a