3.5.2015
Kategorie: Politika

Kdyby ČSSD a KDU-ČSL měly opravdu ušlechtilé úmysly, nezůstala by ve vládě už ani noha

Sdílejte článek:

DOMINIK VIDÍM 03|05|2015

Tak nám vláda na nočním jednání schválila schodek státního rozpočtu na příští rok. Je to 70 miliard, jak chtěl ministr financí Andrej Babiš. Ještě pár hodin před jednáním přitom ČSSD ústy premiéra Sobotky razantně tvrdila, že je to nepřijatelné, protože by nebylo možné navýšit důchody, valorizovat platby za státní pojištěnce a přidat státním zaměstnancům, a že Babiš rozpočet připravil bez konzultace s koaličními partnery. Podobně místopředseda KDU-ČSL Jan Bartoněk tvrdil, že stát, tedy ministerstvo financí, by měl spíše hledat lepší způsob výběru daní. A za pár hodin je všechno jinak.

[ad#hornisiroka]

Jak toho Babiš dosáhl? Úsudek si lze vytvořit z jeho slov, že dokud bude ministrem, nedopustí vyšší deficit než 70 miliard. Co tím ale ve skutečnosti říká? Buď budu ministrem, tedy bude pokračovat tato vláda, která ale bude dělat to, co chci já. Nebo nebudu ministrem, tedy tato vláda skončí. A hotovo. Vymalováno. Takže si asi můžeme udělat obrázek o tom, jak probíhala jednání v uzavřeném kruhu. Slovo „jednání“ je asi v tomto případě eufemismus.

Co z toho vyplývá? Několik poznatků. Za prvé, Babiš má již evidentně koalici pevně v rukou, tedy děje se nakonec v drtivé většině případů právě a přesně to, co chce ministr financí. ČSSD i KDU-ČSL se sice často jaksi veřejně proti nápadům nebo činům pana Babiše takzvaně „ostře“ vymezí, ale nic víc. Nejlépe je to vidět u záležitosti střetu zájmů Andreje Babiše. Obě koaliční strany se naoko občas proti tomuto problému vymezí, aby to vypadalo, že se distancují. Například premiér Sobotka na sjezdu ČSSD nedávno řekl, že Babiš může být každým okamžikem ve střetu zájmů. Tím to ale končí. Ve vládě s ním zůstávají dál, mlčí a přímo nebo nepřímo podporují jeho „politiku“ nebo „obchody“, nebo jak by se tomu mělo říkat.

VLADA

Krásným příkladem je také předkládání zákona o prodloužení podpory biopaliv, které za Babiše předkládá lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. Tento zákon přitom nahrává Babišovým firmám. V důsledku toho se pak sám Babiš může tvářit jako neviňátko a ohánět se tím, že on sám pro tento zákon tedy hlasovat nebude, když mu všichni tak nadávají. Uvidíme nakonec, jak to bude, ale proč by hlasoval, když to za něj odhlasují ostatní jeho ministři a „zásadový“ zbytek vlády složený z ČSSD a KDU-ČSL. Jako další ilustrace může sloužit snaha ČSSD a lidovců převést některé státní firmy ze správy Ministerstva financí pod jiná ministerstva. Babiš nesouhlasil, a tak vše zůstává při starém.

Celkově je to tedy ze všech úhlů pohledu opravdu nechutná podívaná, jak na jednu stranu dvě koaliční strany poklonkují Andreji Babišovi, a přitom se pokouší slovně vzbudit dojem, že jim jde o nějaké hodnoty, zásady a ideje. Ale jediná idea, která z toho všeho čouhá jako sláma z bot, je strach přijít o peníze, moc, postavení a prestiž. Pokud by to tak nebylo, nemohla by z těchto „zásadových charakterů“ s Babišem zůstat ve vládě už ani noha.

A na druhou stranu, jak předseda ANO postupně ovládá stále větší část politického, obchodního, mediálního, prostoru v zemi. A zřejmě už nestačí pouze ČR. Vypadá to, že by se chtěl dostat mezi nejužší kruh těch, kdo silně ovlivňují běh světa. Ovšem o tuto společnost není co stát, a samotná snaha se do těchto kruhů zapojit také o něčem svědčí, vypovídá o tom, jaký člověk opravdu je, jaké jsou jeho skutečné ideje a hodnoty.

[ad#velkadolni]

Tím vším nechci říct, že by se mi líbil vyšší schodek rozpočtu, nebo vyšší daně, jak to požadovala ČSSD. Naopak. Ale pozoruhodný je právě již charakteristický způsob „jednání“ v koalici, a především „zásadovost“ a zjevná licoměrnost ČSSD a KDU-ČSL. Dokonce za jiných okolností bych jásal nad tím, že někdo ve vládě, tedy Babiš, chce nižší schodek a odmítá zvýšení daní. Ale ve světle Babišova celkového působení se to jeví pouze tak, že jde o prestiž, kdy si chce vysloužit ostruhy ministra financí, který snižuje deficit a nikoli o obecné dobro.  Tedy, že se dělají správné věci pouze ve vlastním zájmu, tedy nikoli proto, že jsou správné, ale proto, že se právě k něčemu hodí. Až se hodit nebudou, zrušíme, přehodnotíme, odsoudíme.

Obecné dobro, o které se má snažit politika, je zcela opomíjeno. Od sporné minulosti ministra, přes obrovský objem problémů spojených s jeho střetem zájmů, podivné myšlenky všeho druhu, třeba, že tržby podnikatelů by měly odpovídat výsledkům z porovnávání tržeb podobných podniků, zvýšení frekvence různých hlášení finančnímu úřadu, až k online pokladnám.

ZDROJ: Dominik Vidím

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...