Karty pro migranty 

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilV posledních dnech se na mnoha místech Sítě, včetně tohoto webu, objevily zprávy o zadržení islámského teroristy Hassana F. v Maďarsku. Důvodem ke znepokojení veřejnosti nebyla jen samotná přítomnost vraha a bojovníka ISIL, který se měl podílet na pobití asi 20 nevinných civilních osob v Sýrii, ani jeho vcelku úspěšné cestování kontinentem na falešné doklady. Zneklidňující bylo i to, co měl v kapse.

Anonymní platební karta. Nabitá eury. A není to poprvé, co se podobná, přenosná platební karta, bez jakéhokoli jména vlastníka v EU objevila a vzbudila rozruch. Už loni v létě něco podobného  „rozmázli” Srbové.  Od nich převzaly zprávu o distribuci anonymních karet mezi „uprchlíky” další a další agentury. Skandál se nebezpečně rozrůstal, až musel zasáhnout mainstream. Prostřednictvím (účelového) serveru Manipulatori.cz 

Velice důrazně a autoritativně vyhlásil, že se jedná o hoax, o typickou „fake new”. Že uprchlíci, chudáci co uvízli v Řecku, dostávají takovéto karty se vcelku bagatelní částkou a že ta karta platí jen na území Řecka. Což je samozřejmě obojí pravda. Ale „nevhodnému” pátrání po předplacených anonymních kartách v rukou migrantů tak byl rázně zatnut tipec.

O to silnější nutkání, musí pocítit každý zdravě zvídavý člověk, aby se na ty karty a jejich distribuci podíval důkladněji. Foto jedné z nich můžete najít třeba v článku zde. Spatříte kartu MasterCard beze jména vlastníka. Zapátráme-li poté na stránkách příslušné firmy (třeba zde) zjistíme, že se k programu rozdávání nabitých karet tak zvaným „uprchlíkům” vcelku hrdě hlásí.

Celé to začalo okolo roku 2012.  MasterCard ve spolupráci se Světovým potravinovým programem Organizace spojených národů – World Food Programme rozdal své karty 2, 2 milionům tak zvaných syrských uprchlíků.  Každý měsíc na jejich kartě „přistane” 27 USD každému jednomu z nich – to je celkem 59 400 000 USD na měsíc. Jak firma uvádí – platební karty jsou finančně podporovány: Austrálií, Kanadou, Dánskem, Evropskou komisí, Finskem, Francií, Německem, Irskem, Japonskem, Koreou, Kuvajtem, Lucemburskem, Norskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy.

Zřejmě se to osvědčilo. V roce 2016 začala stejná firma, ve spolupráci s mezinárodní organizací Mercy Corps  a se srbským ministerstvem distribuovat předplacené debetní karty také uprchlíkům kteří jaksi „uvízli” v Srbsku. Rodiny tu dostávají karty v hodnotě zhruba 235 USD (210 EUR) a jednotlivci přibližně 78 USD (70 EUR).  (zde)

Poté zahájila společnost Mercy Corps podobný program v Řecku. Mělo jít o tzv. „doplňkový hotovostní program”, který by poskytoval uprchlíkům prostředky k pokrytí jejich základních potřeb a „umožnil jim žít důstojně”. Tento program byl provozován nejdříve na ostrově Lesbos, později byl rozšířen i na celou řeckou pevninu.

A zřejmě proto, že o tenhle druh „uprchlíků” je třeba náležitě pečovat nejen po cestě, v tranzitních zemích, ale i v cílových destinacích, zahájila společnost MasterCard v roce 2015 spolupráci s Finskou imigrační službou Migri. Nabízí předplacenou kartu Mastercard, tentokrát již ne anonymní, ale spojenou s „digitální identitou” migrantů, poskytovanou jim společností Migri. (zde) Což, podle místních sluníčkářů, „urychluje proces jejich usazování ve Finsku”.

Jistě vás napadne, proč to všechno vlastně tahleta MasterCard dělá. Nehledejte jen zisk. Kromě běžných a vcelku pochopitelných komerčních pohnutek (získávání nových klientů a zvýšený obrat) je tu ještě jeden aspekt. Takový vyšší, etický. A politický… Firma se totiž na svých stránkách nijak netají úzkou spoluprací s „filantropem” G. Sorosem.

Veřejný „coming out” přišel v roce 2017. V rámci Světového ekonomického fóra v Davosu proběhlo veřejné jednání Sorose s generálním ředitelem společnosti MasterCard Ajay Bangou, a ti dva to pak vybalili naplno. Oznámili vytvoření společného podniku Humanity Ventures, který má za cíl „urychlit hospodářský a sociální rozvoj zranitelných komunit po celém světě, zejména uprchlíků a migrantů.” (zde a zde).

Takže obvyklé podezřelé – Sorose a „mezinárodní organizace” bychom měli. Ale co naše milovaná EU? Nechá se snad zahanbit? Ale ne, nebojte se. Taky se zapojila. Prozradil to už před lety (a to s neskrývanou hrdostí)  eurokomisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianidis: “Dnes jsme spustili největší a nejširší humanitární projekt, jaký kdy EU podporovala. Bude poskytovat základní zdroj příjmů pro jeden milión syrských uprchlíků.” Nemluvil do větru.  Evropou „nabité” platební karty se rozdávají v rámci programu Emergency Social Safety Net (ESSN – Nouzová sociální záchranná síť).

Tenhleten program ESSN je výsledkem partnerství mezi Evropskou unií a Tureckem, realizovaného Světovým potravinovým programem a tureckým Červeným půlměsícem, který spolupracuje s tureckými vládními partnery. Ano, tušíte správně! Je to součást onoho úplatku tureckému sultánovi, který mu před pár lety přispěchala složit k nohám Merkelová. Aby byl tak hodný a moc jich sem nepouštěl. Že je radši budeme tak trochu živit, aby s tím neměl náklady….  Byly na to vyčleněny finančními prostředky ve výši 998 milionů EUR, s určením pro  přibližně 1,4 milionu uprchlíků v Turecku. Fotku „evropské” karty, která se od té sorosovské trochu liší, si můžete, spolu s podrobnostmi projektu, prohlédnout zde.

Aby bylo úplně jasno. Karty, vydávané „uprchlíkům” na území Turecka, Sýrie, Řecka či Srbska, platí a fungují skutečně jen v Turecku, Sýrii, Řecku a Srbsku. Jinde jimi platit, nebo z nich vybírat hotovost nelze. I částky na nich jsou v zásadě malé. Ovšem rozsah projektu bere dech. Miliony a miliony lidí, dostávají „naše” peníze. Po celé roky. Za to, že opustili své domovy a zamířili do Evropy.

Celé to vypadá jako jakási svérázná kompenzace. Za to, že se něco zvrtlo, nepodařilo. Za to, že uvízli. Že se jen shodou nešťastných okolností nedostali do slibované Evropy. K naslibovaným dávkám, bílým ženám, domům a bezpracnému, panskému životu. Vypadá to jako závdavek, aby na cestě vydrželi, nevzdávali to, dokud se ty zpropadené problémy nepodaří odstranit…

A to je i důvod, proč se mainstream velice snaží veškeré zmínky o „nabitých, anonymních kartách pro migranty” potlačovat. Aby nám nedošlo, co ta malá plastová kartička v ruce zadrženého teroristy znamená. Abychom nezačali tak nějak tušit obří rozměry, titánské náklady a zjevnou, pracnou, mnohaletou přípravu operace „velká výměna”.  A nezačali podle toho jednat. Nebo volit.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (35 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...