13.2.2022
Kategorie: Společnost

Jsou uhelné elektrárny skutečně hrozbou pro přírodu?

Sdílejte článek:

JAN SEDLÁČEK

Klima-alarmisté označují uhelné elektrárny za významný ekologický problém. Oprosťme se však od klimatické ideologie a podívejme se na to racionálně.

 S uhelnými elektrárnami byly od začátku spojeny především dva skutečné ekologické problémy: emise oxidů síry (které způsobovaly kyselé deště, což před několika desítkami let přispělo k úhynu lesů ve velké části Krušných a Jizerských hor) a změna krajinného rázu způsobená těžbou uhlí, jak to vidíme např. v Podkrušnohoří.

První problém je ale již minulostí. Již před několika desetiletími začaly uhelné elektrárny procházet tzv. odsířením (proces, při němž se ze spalin odstraňuje síra). Dnes jsou již technologie na takové úrovni, že emise síry a dalších škodlivin jsou výrazně snížené – je to vidět i na lesích např. v Jizerkách, které se pozvolna vracejí do podoby před kyselými dešti.

A ani dramatické zásahy do krajiny, jako jsou povrchové doly a výsypky, nejsou pro přírodu takovou pohromou, jak se dříve myslelo. Již teď vidíme, že na místě starých dolů může vzniknout po rekultivaci hodnotná krajina, někdy i s většími vodními prvky, jako je jezero Medard. A jak ukazují nové vědecké práce, tak právě staré výsypky vykazují vysokou rozmanitost rostlin a živočichů – zejména proto, že nabízejí velké množství ekosystémů na malé ploše (od vysychavých holých strání přes přirozeně rostlé lesy až po mokřady a jezírka), takže se stávají dalšími „nášlapnými kameny“ pro migraci vzácných druhů v krajině, a to i bez technické rekultivace.

Zmíním ještě jednu věc, o které se téměř nemluví. “Bojovníci proti uhlí” někdy srovnávají (zcela demagogicky) ekologickou zátěž 1 uhelné elektrárny a 1 větrníku či solárního parku (tam to vychází zhruba nastejno, popř. mírně nevýhodně pro uhelky). Ovšem abychom si to mohli srovnat objektivně, musíme porovnávat zdroje se stejným výkonem. Například dvě největší uhelky v ČR, Prunéřov a Počerady, představují každá výkon kolem 1000 MW, zatímco klasická větrná elektrárna vyrábí okolo 2 MW a dvacetihektarové fotovoltaické parky okolo 10 MW.

Takže abychom mohli nahradit třeba Prunéřovskou uhelnou elektrárnu, potřebovali bychom teoreticky 500 větrníků nebo 20 km2 nových fotovoltaických elektráren (prakticky ještě více, vzhledem ke kolísání množství dodávaného proudu z OZE podle počasí). Tím se násobí negativní vlivy OZE (zábor půdy, ekologicky náročná recyklace, vliv větrníků na ptactvo aj.) a podle mě tady přírodě škodí mnohem víc právě OZE.

Proto neberme uhelné elektrárny jako hrozbu pro přírodu. Naopak – pokud v nich bude používáno uhlí vytěžené v rámci současných těžebních limitů, přijde mi to jako jeden z relativně méně ekologicky škodlivých zdrojů.

Článek je upravenou kapitolou z mé nové knihy “Klimatická ideologie vs. ochrana přírody”, kterou si můžete objednat zde.

 

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...