5.11.2015
Redakce
0
Kategorie: Humor, Společnost

Jak právníkům chutná život

Sdílejte článek:

PRIGL 05|11|2015

„Kdo tu je z jiných důvodů než pro peníze, ať zvedne ruku“ vyzývá přednášející Římského práva bažanty v prvním ročníku PF MU. Z 60 přítomných se 57 nenechá rozhodit a s klidem Tomáše Sokola nechá ruku dole.

Jenže! Ani ten nejzapšklejší vousatej religionista nebo nasranej skladník nemá právo tvrdit, že charakter právníka utváří jenom prachy. Aby se totiž ze studenta práv stal etablovanej lojer, potřebuje i pořádnou porci trapnosti a úřednicko-účetnickýho ťunťovství, který celej život sám před sebou zakrývá vírou ve vlastní gangsta-coolness. Dokonce i ve chvíli, kdy hledá špatnou syntaxi v jinak dobře napsané smlouvě protistrany, cítí se jak Tom Hagen z Kmotra.

[ad#hornisiroka]

Představa, že jednou vymění nepadnoucí sako OP Prostějov od mámy za Brunello Cucinelli za vlastní, spolehlivě motivuje šprta nadrtit se zpaměti 1500 stran paragrafů za víkend. V doznívajícím rauši z prášků na učení pak dává před spolužáky najevo svoji nespoutanou divokost ve světě obchodního práva. „Daňová optimalizace korporací je plně v souladu s evropskou normou!“ máčí v menze při rozmáchlém gestu rukáv saka v sojovém guláši za dvacet korun.

Vědět „co a jak“

Kvůli zbytkům nešťastného rovnostářství se na práva dostávají nejen děti majitelů stavebních firem a programátorů, ale i jelimánci z vesnic a děcka montážních dělníků. Jejich venkovská i sídlištní zemitost se ale ztrácí po nadrcení prvních třech paragrafů práva duševního vlastnictví.

Pocit sounáležitosti s mocnou smečkou je opojný. „Já studuju práva, já studuju práva…“ výhružně vrčí ožralej student na fízla, kterej ho na Čáře po desáté večer napomíná za hlasitý zpěv hitu “Láska je láska”. Svoji příslušnost k těm, „který to tu říděj“, dává student najevo i při stavbě stánků na veletrzích. „Nárok na provizi vzniká již s dojednáním příležitosti uzavřít smlouvu,“ vysvětluje právník-vesňa spolubrigošovi, proč je správné, že jeho máma musí vysolit prachy realitce, která pro ni vůbec nic neudělala.

Moudrou radu mile rád poskytne i večer u piva spolužákovi, jehož teta přišla kvůli nezvládnutýmu papírování o chatu: „Rozumíš, musíš mít všechno podchycený v katastru nemovitostí,“ utěšuje ho a sobě přitom potvrzuje, že svět je v nejlepším pořádku.

Otravnost právníků se odlišuje od otravnosti studentů jiných oborů. Zatímco intoušům nejde o nic jinýho než o pomíjivý okamžik uznání u hospodského stolu za znalost Kantových kategorií modality, v právníkově poučování se skrývá zárodek reálné výhružky: „Pokud nemáš souhlas akcionářů, nemůžeš se ze závazků vyvázat!” vytahuje budoucí právník metaforu z velkého byznysu na kámoše, kterej nechce vysolit desetikorunu na fotbálek.

pravnik

Teplé právnické zrání

I právníky čeká otročení pro zmrdy, ale na rozdíl od ostatních jim září světlo na konci tunelu – možnost se jednou podílet na ojebávání zbytku. Než se ale dostanou do společnosti byrokraticky založených gangsterů s citem pro řád, čekají na právníky po studiích dlouhá telecí léta vyplněná muklováním v kanceláři a masturbací na záchodě sdílenýho bytu.

Kultura mladých koncipientů je poněkud teplá. Koupit si ve třech pizzu a sledovat poslední hollywoodský blockbustery na třicetipalcovém monitoru a během týhle povedený seance si opakovaně přehrávat scénu, ve který si kozatá herečka smyslně olíznula rty, nikdo jinej než koncipienti nedělá.

Co se týče stylu pátečních nocí dávají zpikovaní skladníci mladým právníkům těžce na prdel. Partička těchhle buzen se po  „filmísku“ navoní, vyladí a s Rihannou puštěnou na plný pecky z mobilu vyráží do víru velkoměsta. Během cesty tramvají největší samci z party předávají zkušenosti typu:„ Na diskotéce musíš vydržet přes půlnoc, až tehdy tajou ledy. Já jsem minule počkal do tří do rána a líbal jsem se pak postupně se třema holkama.”

Variace staženejch půlek

Nejen ze školy a očekávaný kariéry v kancelářích v centru Prahy se studentům právnickejch fakult stahujou půlky. Ty, který na školu procpe fotr, mají půlky stažený výhradně z něj. Kluci, kteří jinak chodí akorát na fotbal a na diskotéky, o prázdninách šukaj v Chorvatsku a za normálních okolností nedočtou ani novinovej článek, jsou najednou schopný neskutečnýho vypětí. Strach z fotra nakonec překoná zjevnou tupost a vede k úspěšnýmu zvládnutí státnic.

Přechod z fotrových soukromých prachů na výplatní pásku fotrovy firmy změní životní styl novopečeného právníka jen minimálně. “Na oběd chodím sem a kancl mám tam,” jsou jediný slova, který spojujou právnický papánky s právnickou praxí. Podnikatelé z devadesátek holt milujou svý děti a milujou, když jsou z nich právníci. Pro tyhle rodiče i tyhle děti je právo a jeho studium ale víceméně jenom nepříjemná formalita.

Možnosti titulu

Student práv může už v prváku za šest pětek na hodinu vyplňovat lejstra u exekutora nebo nosit smlouvy na katastr. Posílat lidi do piči máte s tímhle vzděláním příležitost od samejch začátků. S hotovým titulem je budete jednou posílat na doživotí do lochu.

Můžete být klidně blbí jak Pavel B. a udělaj z vás ministra. Díky tomuhle mgr. může třicetiletej cucák rozvádět pětašedesátiletej pár a u toho si vyslechnout takový svinstvo, že odloží vlastní svatbu na neurčito.

Bylo by hezký psát o idealistech, kteří až v praxi přichází o iluze. Trh práce s mladýma ochotnýma sviněma je ale tak nabitej, že nabídka vysoko převyšuje poptávku. “Exekutora by dneska chtělo dělat každý péro,” stěžuje si dvakrát odsouzený právník při přehrabování zaslanýma CV absolventů, “potřebujem spíš víc spolehlivejch goril,” drbe se starostlivě na holé hlavě a naznačuje, že znalost zákonů není to jediný, co je pro hladký průběh exekuce potřeba.

Tragickou figurou dnešního právníka není ten, kterýho semlel zkorumpovanej systém, ale ten, kterýmu se do něj nepovedlo uspokojivě proniknout.

Smutná právnická flow

Před manželkou pořád mluví o “výhodných akvizicích v realitách”, což přeloženo znamená, že protistrana přehlídla odstavec v nájemní smlouvě a teď jí nemusí platit tři měsíce nájem. V country klobouku se tváří jak JR z Dallasu, kterej udělal naftařskej obchod desetiletí, nicméně jeho rutinní ojebávání konkurence se svou akčností nejvíc podobá práci na poště.

Ani svinstva na vysokým levelu nenabízí právnicko-zločineckou romantiku. Právník, kterej maká za sto papírů měsíčně pro developery možná jednou splatí byt v novostavbě, ale obcházení předpisů a vyjebávání s hipíkama, kteří by místo obchoďáku raději park, je pro něj především nudná úředničina. Život dravce tak nakonec spíš než drama od Olivera Stona nabývá rozměru až příliš civilního románu z pera klasika obyčejnosti Karla Čapka.

[ad#velkadolni]

Obyčejný život a drobná práce

Ani byrokratů svinstva a procesovačů rutinní nespravedlnosti není potřeba tolik, aby to mohl dělat každej, kdo dostane na právech titul. Na spoustu -po velké šmele hladových – absolventů nezbude nic jinýho než práce na radnicích městských částí, ve státní správě a v malých advokátních kancelářích řešících tahanice o byt v Líšni mezi dvěma vychlastanýma sourozencema nebo celý odpoledne vysvětlovat  důchodkyni z Medlánek, že odprodej kozího chlíva na pozemku 4×4 metry může trvat – při postupným schvalování všema městskýma komisema  – klidně tři roky.

Každopádně i právník, kterej na magistrátě řeší deset let svoz odpadu, si dokáže udržet feeling žraloka v kvádru. Jak to dělá, je právnické know-how, které nám zůstane navždy utajeno.

ZDROJ: prigl.cz

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky