9.9.2020
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Jak blízko je německá největší banka Deutsche Bank k bankrotu?

Sdílejte článek:

LUCAS LEIROZ DE ALMEIDA

Dne 06. listopadu v loňském roce jsem publikoval článek pod názvem „Rozpad EU na obzoru? Smrt Deutsche bank?, kde jsem poukázal na značné problémy největší německé banky a možné dopady na ekonomiku celé EU.

Dnes přináším další článek, který dokumentuje, že situace u Deutsche bank se ne jenom nezlepšila, ale vlivem pandemie podstatně zhoršila. Čeká nás doopravdy pád největší německé banky a následný dominový efekt ne jen v Evropě, ale na celém finančním světě, nebo se ji pokusí zachránit německá vláda?

Deutsche Bank, jedna z největších evropských bank, nedávno požádala stovky svých manažerů, aby se dobrovolně vzdali svých měsíčních platů, v souladu s programem banky s cílem snížit ztráty. Formálně se vrcholoví manažeři dobrovolně vzdali svých platů a svých osobních odměn, aby se pokusili zachránit své vlastní zaměstnání. Jak vysvětlil výkonný ředitel banky Christian Zeving, „toto rozhodnutí je součástí programu snižování nákladů„.

Deutsche Bank je uprostřed náročného programu úsporných opatření, aby se pokusila vyrovnat účetníctví po několika letech ztrát. Do konce roku 2022 plánuje banka snížit počet pracovních míst na plný úvazek o přibližně 18.000 zaměstnanců na 74.000 na celém světě. Od krize v roce 2008, která otřásla základy finančního systému, prochází Deutsche Bank neustálou krizí, která musí čelit velké výzvě vyrovnávání svých financí, aby přežila. Situace se však začala výrazně zhoršovat od roku 2016, kdy přinesla čistou ztrátu téměř 7 miliard EUR. V roce 2018 Mezinárodní měnový fond uznal DB za „největší zdroj rizika mezi systémově významnými bankami na světě“.

V roce 2019 Deutsche Bank oznámila fúzi s Commerzbank, aby se pokusila vyřešit svou finanční krizi. Němečtí regulační orgány však dohodu vetovaly, protože se obávaly, že místo spoření DB, by sloučení mohlo zničit Commerzbank, která je druhou největší bankou v zemi. V červenci téhož roku Christian Zeving oznámil restrukturalizaci finančního gigantu, který je součástí propuštění tisíců zaměstnanců po celém světě. „Je mi líto, že k obnově naší banky musíme uplatnit masivní snížení„, uvedl tehdejší výkonný ředitel a vysvětlil, že „bude sloužit dlouhodobým zájmům banky“ a proto je zapotřebí rozhodných kroků. Nyní také banka poškozuje své zaměstnance tím, že se snaží „snížit výdaje“ tím, že jim neplatí mzdy, místo toho aby je propustila.

Začátkem roku 2020 vypracovala banka plán na snížení svých výdajů o přibližně 2 miliardy EUR na 19,5 miliardy EUR. Globální pandemie nového koronaviru však tyto plány drasticky změnila a pouze v prvním čtvrtletí roku došlo ke ztrátě více než 5,6 miliardy EUR, což již představuje nárůst čtvrtletních výdajů o 15% proti plánu.

Přitom se zdá, že scénář se zhoršuje a pro DB to není dobrá zpráva. Američtí odborníci se domnívají, že se Deutsche Bank údajně podílela na finančních podvodech Jeffrey Epsteina, který byl zatčen za obvinění obchodování s lidmi a podle úřadů spáchal sebevraždu ve federálním vězení. Banka mu nejen poskytla velké půjčky, ale také mu otevřela mnoho bankovních účtů pod fiktivními jmény. Podle deníku The New York Times, oznámí oddělení finančních služeb v New Yorku závažné sankce proti německé bance do konce července, což jistě ještě více poškodí finanční situaci banky a přispěje k jejímu možnému bankrotu.

V současné době je DB hlavním udržovatelem evropských ekonomik, navzdory své křehkosti a finančním potížím. DB vlastní mnoho dluhopisů z Itálie, Španělska, Portugalska a dalších evropských zemí. Největším strachem u těchto zemí je jejich situace ekonomického zhoršení, nebo až mmožnost bankrotu, s následky pro banku tyto hodnoty prodávat za nízké ceny, aby splatila své dluhy, což by mohlo skutečně zlomit několik evropských ekonomik.

V loňském roce „Rada pro finanční stabilitu“ publikovala zprávu se seznamem tzv. „Příliš velkých na selhání„, který se skládá z finančních institucí, jejichž velikost a moc jsou tak velké, že jejich bankrot by mohl představovat systematickou globální krizi v dominový efekt, jejichž důsledky by byly bezprecedentní a ohrozily by samotné přežití finančního systému.

Seznam slouží především jako varování vládám zemí těchto institucí. Pokud by mělo dojít k selhání těchto bank, musí stát vložit veřejné peníze aby je zachránil a vyhnul se tak světové krizi. Tento seznam však vznikl v globálním předpandemickém kontextu, což tuto možnost nyní ztěžuje.

Co udělají všechny evropské vlády se svými finančními institucemi uprostřed sociálního, ekonomického a politického chaosu generovaného novým koronavirem? Bude německá vláda investovat veřejné prostředky do Deutsche Bank, aby jí zachránila? Je stále v zájmu evropských vlád zachránit finanční kapitalismus?

Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno. Ve skutečnosti je téměř nepopiratelné, že bez silné státní podpory bude osudem Deutsche Bank pád a absolutní bankrot, který povede k povinné změně ve světovém systému, možná definitivně pohřbí současný „finanční věk“.

Lucas Leiroz je výzkumný pracovník v oblasti mezinárodního práva na Federální univerzitě v Rio de Janeiro.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Horší než koronavirus

    PAVEL KOHOUT Hrubý domácí produkt je zastaralá, nepřesná a možná i politicky manipulovaná veličina, kterou bychom měli nahradit něčím lepším