18.2.2016
Kategorie: Politika

Indicie, že Putin chce zažehnout 3. světovou válku

Sdílejte článek:

JOHN R.SCHINDLER 18|02|2016

Tím, že Obama nechává Putina dělat si v Sýrii, cokoli, co se mu zlíbí, vytvořil velmi nebezpečnou situaci. Vztahy mezi Ruskem a Tureckem jsou od konce listopadu, kdy turecká stíhačka sestřelila na hranicí se Sýrií ruský bombardér a zabila jeho pilota, na bodě mrazu. Mezi Moskvou a Ankarou začala válka slov, která by měla znepokojit každého, protože první ze zemí má několik tisíc jaderných zbraní a druhá je členem NATO.

[ad#clanek-respo]

Propaganda Kremlu proti Ankaře se v poslední době zvýšila a připravila půdu pro další konfrontaci. Jak jsem vysvětlil minulý týden, ruské sdělovací prostředky zpočátku obviňovaly z pádu letounu Metrojet 9268 na Sinaji na podzim loňského roku, zvěrstva, v důsledku něhož zahynulo 224 nevinných lidí, téměř všechno kolem Rusů i Islámský stát. Kreml však z ničeho nic změnil kurz a nyní z masové vraždy viní turecké krajně nacionalistické teroristy, a to bez jakéhokoli důkazu, který by podpořil toto výbušné tvrzení.

Kam až mohou dospět záležitosti mezi Ruskem a Tureckem, dávnými nepřáteli, kteří po staletí válčili již mnohokrát, se potvrdilo minulý týden, kdy Kreml oznámil neplánované rozsáhlé vojenské cvičení v regionu nedaleko Turecka. Jednotky byly uvedeny do plné bojové pohotovosti, což je většinou poslední fáze před zahájením války, a Sergej Šojgu, ruský ministr obrany, v televizi oznámil: „Zahájili jsme neohlášenou kontrolu vojenské připravenosti ve strategickém jihozápadním směru.“

To je směr do Turecka. V těchto bleskových cvičeních jsou zapojeny Jižní vojenský okruh a námořnictvo Černomořské flotily, které se velmi aktivně účastní na tak moc tajné války na východní Ukrajině. Je v nich však zapojena také Kaspická flotila, která nemá s Ukrajinou co do činění.

Naznačuje to, že bleskové cvičení, o němž přednostně informovaly kremelská média, se týká Turecka, ne Ruska. Vztahuje se k nedávným událostem na území Sýrie, kde Kremlem podporovaný režim Bašára Asáda díky podivuhodné vojenské pomoci z Ruska a Íránu pomalu drtí své odpůrce. Jednotky režimu se blíží k Aleppu, největšímu městu Sýrie, a 50.000 civilistů již v panice uprchlo z města.

Ruská armáda na civilní oběti příliš nedbá. Putinovo letectvo minulý měsíc zabilo téměř 700 syrských civilistů (pro srovnání, Islámský stát zabil za leden méně než 100 syrských civilistů), a je-li rozdrcení hlavního města Čečenska Grozného v letech 1994-95, kdy ruské vojska zabily zhruba 35.000 Čečenců, většinou civilistů, během pouhých šesti týdnů, vodítkem, postupují obyvatelé Aleppa moudře, když se snaží dostat tak daleko, jak to jen jde.

Není zapotřebí dodávat, že natolik krvavé obležení Aleppa by vyvolalo humanitární krizi, kterou by svět nemohl nezaznamenat. Je obtížné představit si, že by Turecko nečinně přihlíželo tomu, jak je drceno starobylé město se dvěma miliony obyvatel pouhých 80 kilometrů od jeho hranice.

Jde o přesně ten scénář, kterého se zkušení analytici obávají. V pentagonských kruzích, mezi těmi, kteří se dívají na rašící válku mezi Moskvou a Ankarou, jsou citace z tohoto slavného filmového klipu nyní běžné. Nepříjemné je, že inteligentní ruští analytici uvažují podobně.

Pavel Felgenhauer nedávno uveřejnil svou analýzu s alarmujícím názvem „Rusko zahájilo přípravy na velkou válku,“ v níž přesvědčivě předkládá dohad, že bleskové cvičení na jihozápadě země je ve skutečnosti zástěrka pro válku s Tureckem – a tudíž také s NATO, pokud ji Ankara pojme jako obrannou a uplatní své právo na článek 5 o kolektivní sebeobraně, zavazující všechny členy Severoatlantické aliance přijít na pomoc Turecka.

Jak o Kremlu suše poznamenal list New York Times, „jak se napětí mezi Východem a Západem zvyšovalo, nařídilo ministerstvo obrany během posledních tří let neohlášené manévry. Manévry se konaly v době, kdy eskalovaly boje na Ukrajině a v Sýrii.“ Využívání rozsáhlých vojenských cvičení jako zástěrky pro agresi je ve skutečnosti starý trik Moskvy.

Byl použit během srpnové invaze do Československa v roce 1968, což vysvětluje, proč NATO vždy znervózní, když Moskva pořádá vojenská cvičení kdekoliv blízko jeho území, a blesková cvičení, podobná těm současným, vždy nevyhnutelně způsobila paniku.

Pan Felgenhauer vykresluje znepokojivě pravděpodobný scénář. Jak povstalecké síly brání Aleppo ve stylu Stalingradu, syrská armáda s ruskou pomocí zahajuje vleklé obléhání města, používá masivní palebnou sílu, která se stává humanitární noční můrou, nemající obdoby v posledních desetiletích, tragédií, proti níž je obléhání Sarajeva v letech 1992-95 drobností. Nicméně každý turecký krok k prolomení tohoto obležení, dokonce i s mezinárodním požehnáním, by rychle vedl k totální válce.

Felgenhauer se se slovy nepáře: „Rusko zahájilo rozmístění sil a prostředků pro velkou válku s Tureckem.“ Putin se rozhodl nechat jeho klienta, Asádův režim, vyhrát svou krvavou občanskou válku, a to nejdříve na severu země u Aleppa, a případná opatření Turecka nebo NATO k jejímu zastavení se utkají se sílou. Prezident Barack Obama doposud nechával Putina, ať s v Sýrii dělá, co se mu zlíbí bez ohledu na ztráty na nevinných životech, takže Kreml nemá žádný důvod domnívat se, že dojde ke změně.

Felgenhauer cituje válku arabských zemí proti Izraeli v období svátků Yom Kippur v říjnu 1973, kdy Spojené státy a Sovětský svaz dostaly nebezpečně blízko k velmocenské válce, jako zlověstný precedens – byť takový, který skončil šťastně, když jadernou válku odvrátila moudrá diplomacie. Neexistuje však žádný důvod k tomu, abychom si mysleli, že zmatená Obamova administrativa je natolik diplomaticky obratná.

Ale kdo je Pavel Felgenhauer? Bohužel to není člověk, spřádající v kožešinových pantoflích v něčím suterénu divné konspirační teorie. Naopak, je jedním z nejlepších ruských vojenských analytiků se solidními kontakty v armádě. Často kritizuje ruskou armádu a Putinův režim; pozoruhodné je, že svou analýzu publikoval v Novoe Vremya, ukrajinském časopise, a ne v ruských médiích, snad proto, že tento druh pravdy není doma žádoucí. Jeho předpovědi jsou často správné (například jeho předpověď ruské invaze do Gruzie v srpnu 2008, kterou vyslovil dva měsíce předtím, než k ní došlo).

Je Felgenhauerova panika oprávněná? Mnoho západních znalců uvažuje podobně. Tím, že Obama nechává Putina dělat si v Sýrii, cokoli, co se mu zlíbí, vytvořil v regionu velmi nebezpečnou situaci. Bílý dům v září 2013 odstoupil od své neslavné „červené linie“ v Sýrii, a tím ve skutečnosti outsourcoval americkou politiku vůči regionu Putinovi, jak jsem varoval v té době, a jak si Obamova administrativa bez jakéhokoli vlivu na hrůzné události v Sýrii pomalu začíná uvědomovat.

„Směrujeme k sarajevskému okamžiku?“ otevřeně se ptá vysoký představitel NATO. „Je jasné, že pro Obamu musí existovat nějaká „červená linie“, něco, co Spojené státy nemohou Rusku tolerovat, ale kde je? Pokud to nevím já, jsem si jistý, že Kreml taky ne.“

Největší současnu obavou NATO je, že po letech slabosti a váhání se Obamova administrativa ocitla v koutě, kam ji zahnala agresivní ruská akce. A to o to víc, pokud se spojena s umírněnými reakcemi Turecka, které by mohly v případě Aleppa vytvořit noční můru historických rozměrů. Byť se Bílý dům zapřísahal, že USA nebudou v syrské bratrovražedné válce vojensky intervenovat, za poznamenání stojí, že přesně před pěti lety vedl Obama NATO do války v Libyi, aby zabránil možnému zabíjení v Benghází, které představovalo mnohem menší humanitární hrozbu než děsivý meč ruského dělostřelectva a letectví, který visí nad Aleppem právě teď.

Rusové za sebe zvyšují šance Asádova režimu cestou mediální propagandy, konkrétně třeba uveřejněním prohlášení svého ministerstva obrany, že letecké útoky na Aleppo, zabíjející civilisty, včetně bombardování nemocnice, provedly stíhače A-10, které se tak dopustily válečného zločinu, který se Pentagon snaží hodit na Moskvu. Americké zpravodajské služby samozřejmě vědí, že to bylo dílo ruského letectva: „Máme odposlechy ruských pilotů, komunikujících během útoku,“ vysvětluje úředník Pentagonu. „Rusové jako obvykle lžou.“ Ale přesné takového nečestné kremelské propagandě, kterou zpravodajci pojmenovali jako dezinformaci, odmítá Obamova vláda čelit v marné snaze nepodráždit Kreml.

[ad#clanek-respo]

Putin správně odhadl Obamu a zachraňuje režim svého klienta v Sýrii. Rusko v Sýrii vyhrává a NATO a Západ mají smůlu, stejně, jako ji mají obyvatelé Aleppa. „Doufám, že Obama se teď nerozhodne, že má páteř,“ říká vysloužilý americký generál, který dobře zná Rusy, „protože Rusko teď v Sýrii ‚jede‘ a nemíní hodit zpátečku.“

Zdá se, že šance Bílého domu zastavit v Sýrii Rusy je jen velmi malá. Nicméně neexistují žádné záruky, že Ankara je stejně nakloněna tomu, aby nechala Kreml dělat si, co se mu na její jižní hranici zlíbí. NATO by se tak mohlo zaplést do 3. světové války o Levantu (tradiční název používaný pro celou oblast Východního Středomoří – pozn.). Mohl by však taky převládnout zdravý rozum, a všichni rozumní lidé by měli doufat, že se tak stane.

John R. Schindler je bezpečnostní expert a bývalý analytik Národní bezpečnostní agentury (NSA) a příslušník kontrarozvědky. Specializuje se na téma špionáže a terorismu. Dříve byl také důstojníkem Válečného loďstva a profesorem na United State Army War College. Publikoval čtyři knihy a světové dění komentuje také na svém twitterovském účtu @20committee.

ZDROJ: Observer.com

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 2,33 out of 5)
Loading...