a) Řešit to, co si lidé řešit přejí
b) Řešit to jednoduše
Tohle ale populizmus není! Zmíněné dva body, by přece měly být snahou každého politika. To je podstata demokracie. Politik, který naplňuje vůli lidu a dělá to, pokud možno, co nejjednodušeji – jde nejkratší cestou k řešení.
Co tedy populizmus skutečně je?
Jako populistické řešení problému, si představuji, pokud například stát hospodaří s nějakými penězi, je silně zadlužený, má velký deficit, špatný rating, takže trhy mu nechtějí půjčovat, nebo jen za velmi nevýhodných podmínek … a politik slíbí lidem snížení daní, zvýšení důchodů a celkové životní úrovně. Třeba něco takového jako když Ukrajinský prezident slibuje svému lidu do dvou let životní úroveň jako v západní Evropě a podobně. Sečteno – pokud politik slibuje to, co si veřejnost přeje, co ale SPLNIT NELZE! To a nic jiného je populizmus, když už chceme něco pranýřovat.
Termín “populizmus” se zkrátka používá svévolně. A ačkoliv asi ne všichni, tak mnoho žurnalistů pravděpodobně dobře ví, co populizmus je a co není. Přesto pojem používají nesprávně a o to raději. Je to totiž výborný nástroj k dehonestaci politika, aniž by museli polemizovat s jeho názory a navrhovanými řešeními.
Takže konkrétně:
Tomio Okamura, Jana Volfová, Jana Černochová. Příklad tři politiků, kteří v poslední době od médií obdrželi nálepku “populista” v souvislosti s jejich angažmá v proti-islamizačním hnutí. Ti všichni jsou podle médií populisté a … a ono to médiím funguje! Spoustu lidí na tento špek opravdu skočí.
Není nad osobní zkušenost: Znám lidi, kteří dennodenně hudrovali nad měnící se skladbou obyvatel v Praze. Lamentovali nad ruskými nápisy, že paní u kasy v supermarketu nerozumí česky, že potkávají zahalené ženy, že viděli araba jak seřval kojící ženu, nebo že jediná rodina blíže nedefinovaných cizinců terorizuje svým “temperamentem” celý panelový dům a přilehlé okolí. Zkrátka že se stáváme cizinci ve vlastní zemi.
Potom přišly volby. V Reflexu byla fotka Tomia Okamury s hitlerovskou patičkou a nadpisem: “PITOMIO”. A všichni se smáli a notovali si, že tohodle Pitomia tedy rozhodně volit nebudou. Ptal jsem se proč konkrétně? Prý že je to děsný populista. Nerozuměl jsem tomu. Znám Okamurovy výroky poměrně dobře a tak můžu směle konstatovat, že on neříká nic jiného, než říkají tito moji známí dnes a denně. A tak známí volili osvědčené strany … a dále lamentují a diví se, že se situace nemění. No bodejť by jo. Posílají tam lidi, kteří mnohokrát projevili věrnost agendě Evropské unie, která v sobě zahrnuje i stávající imigrační politiku.
Podobný princip zaznamenávám i na facebookových stránkách hnutí: “Islám v ČR nechceme”. Jsou tam lidé různí, spojeni obavami a odporem k imigraci z muslimských zemí. Přesto se tam vyskytují velice často příspěvky, kde pisatelé vyjadřují své zděšení, že akci podpořili takoví populisté jako pan xxx, yyy, nebo paní zzz.
Přátelé, když po pařížských událostech byla vyhlášena demonstrace na podporu Islámu v čečenském Grozném, sešlo se tam 1 milion lidí na první dobrou. Nepochybuji, že to byli lidé různých politických názorů. Ale ten jejich Islám je sjednocuje do takové míry, že vše ostatní šlo stranou. Jaká výhoda proti nám, kteří se mezi sebou hádáme. Pegidy z Dráždan a Lipska na sebe podávají trestní oznámení a my tady v Čechách si vybíráme, jestli přijmout podporu toho nebo té, protože jsme si médii nechali namluvit, že jsou to populisté!!
Nevěřme médiím. Když na někoho ukáží prstem že je to populista, nebo něco horšího, ptejme se, co ten člověk opravdu říká a chce. Mě první napadne, že vadí z nějakého důvodu. A že právě proto může být pro mne zajímavý.
Budou na něj kydat, smísí pravdu s polopravdou a lží. A víte co? I kdyby z toho bylo něco pravda, je mi to jedno. Nikdo není bez chyby, na každého se něco najde. Pokud ten člověk prokazatelně nekrade, nebo není vrah, tak mě zajímá jen to, jestli prosazuje věci které považuji za důležité a stěžejní. A zda je odhodlaný plnit vůli národa více než vůli nějakých samozvaných elit. V tomto smyslu – já žádám aby byl politik populista!
Loading...