31.3.2021
Redakce
0
Kategorie: Politika

“Eurotrh” je víc než uzavřené smlouvy a lidské životy?

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

DAVIDVe čtvrtek 25. 3. 2021 se na žádost rakouského kancléře Sebastiana Kurze dostal na pořad schůze mimořádného zasedání Evropské rady téma váznoucích dodávek vakcín proti koronaviru. Předseda vlády našeho jižního souseda vyvolal jednání se svými kolegy na téma urychlení tohoto procesu a rovnoměeného rozdělování vakcín, které si členské státy EU zaplatily přes unijní rozpočet a dodavatelské firmy nám je dluží. Výsledek jednání je pro mě zklamáním. Šéfové států a vlád EU se shodli pouze na tom, že budou sledovat stav ne/dodávek od farmafirem vybraných Evropskou komisí.


Zákaz vývozu vakcín v Radě vetovala německá kancléřka Angela Merkelová a holandský premiér Marc Rutte. Prý by to bylo narušením principu volného trhu, na němž je EU postavená a který dlouhodobě prosazuje. Principy jsou pro papaláše zřejmě důležitější než životy občanů, kteří je do funkcí zvolili. Při svém rozhodování nejvyšší evropští bafuňáři ignorovali vynucování principu „pacta sunt servanda“ – neboli „smlouva zavazuje“, kterou obsahovalo již právo ve starém Římě.

Faktem totiž je, že firmy se ve smlouvách s EU zavázaly dodat členským státům vakcíny, které jim členské státy prostřednictvím rozpočtu EU předem zaplatily, a tento závazek neplní. Dodávají méně, než slíbily a později, než se zavázaly dodávat. Rozpočet EU a státní rozpočty členských států jim přitom formou grantů kompletně zaplatily výzkum a vývoj vakcín.

Protože jsou smlouvy uzavřené jménem EU Komisí s farmafirmami utajovány, nevíme, jestli a jaký mechanismus obrany je v nich vyhrazen pro členské státy, kterým dodavatelé vakcíny dluží. Možná že žádný. A členským státům by tedy nezbývalo, než se obrátit na firmy přímo – s nabídkou příplatku, aby firmy dodaly to, co nám už dodat dávno měly. Možná, že jediným řešením je obrátit se na konkurenci a koupit si na náklady státních rozpočtů vakcínu Sputnik V a licenci na její výrobu. Na očkování Sputnikem se smutně dívají starostové měst v okolí republiky San Marino, kde je proočkována více než ¼ obyvatel tohoto městského státu. V Itálii, která čeká, až Sputnik schválí EMA, je proočkovanost pouze 7 %.

Zde je na místě si položit otázku proč vlastně za členské státy smlouvy vyjednávala a podepisovala Komise? Podle Smlouvy o EU a o fungování EU není zdravotnictví v působnosti Unie. Smlouva sice umožňuje jednomyslným rozhodnutí Evropské rady svěřit některé pravomoci členských států Unii. Otázkou však je, proč zrovna v tomto případě? Komise tvrdila, že vyjednáním jedné velké zakázky dokáže dohodnout lepší podmínky, než na které by dosáhly jednotlivé členské státy. A že tím zabrání zmatkům a protěžování bohatších zemí na úkor těch s menším státním rozpočtem.

Nic z toho, co Komise slibovala za předání toto pravomoci, se nepodařilo realizovat. V EU probíhá očkování pomaleji než ve Velké Británii, která z EU odešla. EU je v „celosvětovém očkovacím dostihu chromou kobylou“, jak nedávno trefně napsal Neue Zürcher Zeitung. Izrael nás předběhl o celý okruh, USA a Rusko nám utekly o několik koňských délek. Díky vyšší proočkovanosti již mohou v Rusku otevírat obchody a restaurace. Pomalejší než členské státy EU jsou v očkování proti koronaviru pouze bývalé kolonie v Africe.

Jak dokládají údaje zveřejněné rakouským kancléřem Kurzem, na společném unijním trhu se s vakcínami šmelí jak s jídlem za války. Západní státy s větším rozpočtem se prostřednictvím nelegálních aukcí na černém trhu Steering board, poradního to orgánu Evropské komise, dostávají k většímu počtu vakcín než chudé země z východu EU.

Proto je nutné ptát se dále, proč skutečně smlouvy za členské sty uzavírala Komise? Odpovědí může být stav unijního práva ve srovnáním s právem členských států. Právo EU nezakotvuje úpravu vyvlastnění. Právní řády členských států ji umožňují ve veřejném zájmu a za náhradu. Právní řády západoevropských zemí umožňují vyvlastnit i patenty. Tato úprava se zrodila v USA během občanské války Severu proti Jihu. Ministerstvo války USA (Severu) si do smluvní dokumentace na vývoj nových typů zbraní vynutilo ustanovení o možnosti vykoupit autorská práva a zadat výrobu do libovolného množství továren.

Jedním z převratných vynálezů, který takto dobyl Ameriku, byla opakovací puška s válcovým zásobníkem na 7 nábojů. Vyvinula ji firma Spencer. Tato puška měla na bojišti tak ničivý úspěch, že změnila způsob vedení války. Ve výkonnosti v zabíjení na frontě ji překonal jen krátce poté zavedený kulomet Gattling. Opakovačka však na rozdíl od něj nalezla široké uplatnění i v civilním sektoru. Patent na ni odkoupila federální vláda a výrobu zadala do mnohem větších továren firmy Winchester. Po řadě zdokonalení, na nichž se podílel mimo jiné konstruktér Benjamin Tyler Henry, továrna dodávala na trh obrovské množství zbraní, s nimiž nevojáci dobyli pro USA Divoký západ. Puška známá jako Henryovka nebo Winchesterovka je dodnes spolu s revolverem jedním ze symbolů éry Wild West.

Princip vyvlastnění patentu za náhradu byl do federálního práva USA uzákoněn během 1. světové války. Díky němu došel velkého uplatnění vynález samopalu, který koncem války zkonstruoval generál John Thompson. Kompaktní a lehký samopal se ve verzi s bubnovým zásobníkem na 50 nábojů stal tak populárním, že jím v době prohibice byla vyzbrojena většina policejních jednotek v USA. Bez této zbraně ani žádný gangster nevycházel z domu. Licenčně byl během 2. světové války vyráběn i v SSSR a v rukou bojovníků Rudé armády a 1. československého armádního sboru, jemuž velel generál Ludvík Svoboda, se dostala až na naše území. Po válce patřil i do výzbroje československé armády a byl u nás též licenčně vyráběn.

Během 20. století byla tato právní úprava převzata i do legislativy evropských zemí. Pokud by si dodávky vakcín nasmlouvaly členské státy samy, mohly by si do smluv dát klauzule umožňující v případě neplnění nasmlouvaných dodávek patenty vyvlastnit a výronu vakcín zadat jako generikum jiným továrnám s volnými výrobními kapacitami.

Očkování by pak běželo mnohem rychleji a pandemie by mohla být zastavena dříve, než vir zmutuje. To však zřejmě není v zájmu farmaceutických koncernů. Jejich vlastníci – banky a penzijní a investiční fondy – zřejmě chtějí, aby proběhlo několik vln pandemie s nutností opakovaného očkování na více variant zmutovaného coronaviru. Více variant znamená větší kšefty a větší zisky.

Ve veřejném zájmu je naopak co nejrychleji naočkovat co nejvíce – optimálně všechny lidi na Zemi. Tím by se postup viru populací zastavil, což by mu znemožnilo dále mutovat. Je smutné, že šéfové vlád v tomto boji nehájí zájmy občanů, kteří je do funkcí vyslali, ale zájmy farmaceutických gigantů a jejich vlastníků.

Naplno se ukazuje, že Ursula von der Leyenová je loutkou v rukou farmaceutických gigantů. Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) sice spolupodepsal Kurzovu žádost o svolání mimořádného zasedání Rady. Při samotném jednání však držel basu s Angelou Merkelovou, která by mohla nařídit vyřazení postřiků a hnojiv vyráběných Agrofertem Deutschland AG ze seznamu látek, které smějí používat němečtí farmáři pobírající kromě evropských i vnitrostátní dotace. Výstižně vykreslen je i postoj českého ministra zdravotnictví Jana Blatného, který s alibistickým odkazem na Evropskou lékovou agenturu (EMA) odmítá umožnit v ČR očkování ruskou vakcínou Sputnik V, kterou v Rusku sehnal prezident Miloš Zeman.

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,47 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky