
Dvě špatné zprávy pro Česko
KATEŘINA LHOTSKÁ
Hned dvě události mající nepříznivý dopad na naše hospodářství jsme zaznamenali v minulých dnech. Obě mají společného to, že jsou výsledkem zpackané „zelené transformace“. Respektive jejích dopadů do cen energií.
Tou první je oznámení německé spolkové vlády, že bude velkým firmám s energeticky náročnou výrobou dotovat ceny energií. Cílem je dosáhnout sazby zhruba 5 centů za kilowatthodinu. Což je asi polovina toho, co dnes platí české firmy. Pokud k tomu skutečně dojde, bude to znamenat další pokles naší konkurenceschopnosti. Ovšem tentokrát nikoliv „jen“ na světových trzích, ale i na tom unijním. Pravda, ještě je tu jakás takás šance, že to Německu zatrhne evropská vrchnost. Osobně bych na to však moc nesázela. Jednak je to jedna z „vedoucích“ zemí EU, která má zkrátka v jejích strukturách silné slovo. A jednak je tato podpora v souladu s „akčním plánem EU pro dostupné energie“, který počítá při snižování jejich cen právě se zapojením dotací z eráru.
Teplárny a blackout
Tou druhou špatnou zprávou je oznámení společnosti Sev.en, že do března 2027 uzavře své tři tepelné elektrárny. Nejde o úplně překvapivý krok, protože postupné uzavírání elektráren (a tepláren) spalujících uhlí avizovaly již dříve také ČEZ a Sokolovská uhelná. Od března 2027 tedy hrozí, že naše země, vzhledem k absenci dalších zdrojů, přestane být vývozcem elektrické energie a stane se jejím dovozcem. Se všemi aspekty, které k tomu patří. Tedy především zvýšením naší energetické závislosti a tím pádem i snížením bezpečnosti. Bude zkrátka hrozit více a delších blackoutů. Ono totiž nemusí být vždy odkud brát, protože budeme mít kolem sebe samé dovozce.
A kdo bude vlastně v Evropě vyrábět elektrickou energii v takovém množství, že ji bude schopen vyvážet? A za jaké ceny? Právě tato rizika mohou vést k tomu, že ČEPS a ERÚ, které budou celou situaci po oznámení společnosti Sev.en ještě vyhodnocovat, nakonec prohlásí, že vypnutí těchto zdrojů není možné, a rozhodnou, že je musí Sev.en provozovat dál. Samozřejmě s tím, že erár uhradí ztrátu, která jí tím bude vznikat. Osobně se v dilematu „více se zadlužit vs. ztratit energetickou bezpečnost“ přikláním k první možnosti. Ta druhá totiž může být ve svých důsledcích ještě dražší…
Zdá se, že naše veřejné rozpočty, které jsou už nyní v troskách, tak budou čelit dalšímu tlaku na ještě hlubší zatnutí dluhové sekery. Vedle dotování výroby energie společnosti Sev.en lze totiž očekávat, že naše firmy budou po vládě požadovat, aby jim po vzoru Německa ceny energií dotovala také. Dle mého soudu však existuje i jiné řešení nastalé situace. Tou je odstranit příčiny vysokých cen energií. Tedy alespoň ty, u kterých jsme toho schopni.
Emisní povolenky
Jsou to v první řadě emisní povolenky, respektive jejich vysoká a velice volatilní cena. Možná by se tedy mohla naše nová vláda (vznikne-li někdy) pochlapit a podobně, jako oznámila, že odmítne emisní povolenky v systému ETS2, tak odmítnout i ty v systému ETS1. Nezůstalo by to samozřejmě bez následků. Ale vzhledem k tomu, jak jde v EU všechno pomalu, bych se jich zase až tak nebála. Navíc lze předpokládat, že bychom pro tento krok získali i další spojence. Drahé energie totiž dusí ekonomiky všech členských států.
Dvě zprávy znamenající závažné ataky na erár, konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost. Jak si s nimi vláda poradí? Pokud bude ve Strakovce sedět stále ta končící, tak si iluze nedělejme. Pokud už ta nová, tak dostává možnost hned na začátku svého mandátu prokázat, nakolik jsou její slova v návrhu programového prohlášení o „zajištění přijatelných cen energií pro domácnosti a podniky“ a „posílení soběstačnosti a energetické bezpečnosti státu“ myšlena vážně. Respektive zda toho dosáhne, aniž by to znamenalo opět o něco hlubší zatnutí rozpočtové sekery. Možnosti existují.
Vyžadují ale odvahu…
DENÍK.TO


No paní autorka to vidí zbytečnè černě. Přes všechna negativní proroctví, hrůzné analýzy, vàlky a černé labutě ekonomiky, ie vždy šance, že to na konci dobře dopadne. Vpodstè stačí màlo, jen aby se lidi poučili ze svých chyb v milosti a začali používát mozek. Z čehož nám, po chvili počítàní vyleze, že procetualní šance na dobrý konec je sice těsně nad nulou, ale statisticky existuje. Zhruba stejna jako, že dorazí mesiáš.
A kdy se to naposledy skutečně stalo? Kdy naposledy lidé „začali používat mozek“?
leafroller
to bylo už dávno, 30.7.1419
Tentokrát s vámi plně souhlasím a odpovídám, že nikdy.
Svině v zátoce
Trochu ti uniká okolnost, že tady jde o zákony fyziky resp. její podčásti elektrotechniky a ty nejde okecat vůlí a politickými kecy. El.soustava pokud nebude mít k dispozici potřebné zdroje výkonu, tak prostě zdechne a jako první co nastane, že se rozpadne. Něco o tom vím, dělal jsem léta v oboru a jasně vidím kam to spěje.
Poradím ti, poříď si petrolejku, nebudou…..a víra tvá tě uzdraví!
A přitom je to tak snadné.
Stačí říct NE! Jestliže z megavathodiny činí výrobní náklady 6 euro a „odpustek“, elisní povolenka 80, tak je řešení nasnadě.
Těch 80 není přírodní zákon, ani pohroma seslaná shůry, je to jen lidské rozhodnutí. A jako takové jde zrušit jedním „nasr at!“ Nebudeme, nezaplatíme, odmítáme.
Že to nejde? Že dotace, nadnárodní struktury a banky a… Podívejme se kolem. Ve většině světa to jde. A je tu jedno uskupení, kde se obchoduje a kde po vás nikdo nic nechce – BRICS.
Jsme stát na okraji. Na okraji impéria. Umírajícího impéria. A takové vždy otočí první. Ostatně, máme v tom praxi.
Fujtajblíci na talíři a jiné lahůdky
Tak jsme se konečně vyprofilovali do země, kde mnoho lidí sní o tom, jak se vypořádají s předhozeným nepřítelem. Je to snadné, vypneme elektrárny, zrušíme železárny, zaplatíme emisní povolenky za výrobu zbraní a hrrr na Rusa!
Hlavně, aby nám nepochcípali brouci a červi v pěstírnách. Těm je (na rozdíl od lidí) při výpadku proudu taková zima, že nastydnou, kýchají a zemřou. Takoví umrlci už nešmakují ani těm, kdo je s láskou ke svým bližním živili moukou a všelijakými lupínky, co s chutí hltají broučci, kteří kolem sebe a od sebe kakají kudy lezou a to pak je ta největší mňamka! Jenomže jejich domovy vyžadují (na rozdíl od hospodářského zvířectva) stálou teplotu. Ale to se dá vyřešit! Člověk se může obalit dvěma svetry, (já tvrdím, že i třemi) a tak přežije. Broučci i Ukrajinci potřebují dotovat. Ta válka je potřebná. Zbavili jsme se zbraní, takže jediná naše taktika spočívá v tom, že musíme věřit Putinovi, že ho ani nenapadne, aby nás napadl!
Vítězství je naše! Stačí, aby naše omladina mlátila do kláves počítačů a nepříteli naskočí husí kůže. Z mamánků jde strach! A tak jsem klidný. Svůj stát se současnou armádou ubráníme! Naše sudlice, kropáče, kopí, tarasnice, halapartny, kuše, hákovnice, řemdichy, palcáty a cepy vykonají svoje. Není se čeho bát! Hlavně abychom zaplatili emisní povolenky za výrobu zbraní na Ukrajinu! Už teď jde všechno hladce. Původní obyvatelstvo zbavíme papírových peněz přenášejících smrtelné choroby a nahradíme je digitální měnou. Ta je naprosto bezpečná! Ale když vypadne proud…?
A na topole podle skal
globalista zatleskal
Mějte se hezky.
Jiří Přibyl
Super napsané.