9.7.2018
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Převlékání kabátů a další listopadové hodnoty

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

Pondělí 2. července

O ministryni spravedlnosti chci vědět, jestli rázně zastaví “boj proti nenávisti” alias totalitní kontrolu myšlení občanů. Jestli dostala zkoušky opisováním nebo přes postel nebo jinak, to je mi u pr…

 [ad#textova1]

Úterý 3. července

Na titulní stránce MF Dnes vychází tento týden série článků cupujících Angelu Merkelovou. Všimněte si, kdo je pod nimi podepsán. Luboš Palata byl ještě před pár měsíci horlivý agitátor multikulturalismu, euronohsled a vlastencobijec. Jenže teď dostal opačné zadání, takže okamžitě a bez uzardění vychvaluje, koho včera urážel a uráží, koho včera uctíval.
Luboš Palata není výjimečná osobnost, je úplně typickým představitelem “kavárny”. Žádné vlastní morální stanovisko, dokonce ani žádný dlouhodobý názor. Dokonale stádní myšlení, dokonalá přizpůsobivost. Když se zítra změní zadání, změní se i jejich stanovisko.
Ti stejní pitomci, co včera hulákali na Václaváku proti návratu komunismu, ti zítra klidně půjdou demonstrovat za postavení Gottwaldova pomníku nebo obnovení vedoucí úlohy komunistické strany, pokud přijde takový pokyn z centrály Otevřené společnosti. Prostě lepšolidé.

Středa 4. července

Svinskost britské justice dosáhla nové dna. Ve stejném týdnu, kdy byl z vězení propuštěn Mubarek Ali, šéf pákistánského gangu unášejícího bílé holky, byl odepřen proces Tommymu Robinsonovi. Zdá se, že britská justice si už je vědoma toho, že její postup proti Robinsonovi nemůže při přezkumu obstát. Volí tedy zdržovací taktiku – pod nejrůznějšími záminkami odkládá jednání, nejspíš v naději, že muslimský gang ve věznici už konečně udělá svojí práci.
Můžeme zase čekat libertariánské a neomarxistické “experty”, jak nám vysvětlí, že je to vlastně v pořádku, protože britská justice jedná v souladu s nějakým interním předpisem. Někdy jsem rád, že se tyhle diskuze vedou elektronicky. Bylo by těžké ty lidi nefackovat.

Čtvrtek 5. července

Včera na parlamentkách o tzv. “listopadových hodnotách”:
Nechci teď řešit skutečné pozadí mocenských změn v českých zemích, ale ti lidé, kteří byli v listopadu 89 v ulicích, ti chtěli zemi, kde bude možné svobodně mluvit a ne zemi, kde se lidé budou bát vyjádřit nesouhlas s multikulturní politikou. Chtěli zemi, kde budeme moci vychovávat děti podle svého a ne zemi, kde budou dětem ve škole vymývány mozky, a za nesouhlas bude hrozit odebrání. Chtěli zemi, kde si budeme vládnout sami a ne zemi, o které se bude rozhodovat v Bruselu a Berlíně. Chtěli zemi se silnou národní ekonomikou a ne zemi, která bude patřit nadnárodním korporacím.
Hodnoty lidí z listopadu 89 dnes hájí Miloš Zeman a Václav Klaus. Dokonce i Andrej Babiš s estébáckou minulostí je od nich méně vzdálený než funkcionáři stran jako Piráti, TOP 09, KDU či ODS, které postupně převzaly neomarxistický program.

Pátek 6. července

Můj soukromý profil s více než 9000 přátel a sledujících opět zablokován na 30 dnů. Tentokrát za zcela nevinný příspěvek, víc než dva týdny starý. Zcela zjevně tedy nejde o to, že by post někoho pobouřil, ale že skupiny udavačů prochází staré posty a nechávají cenzurovat. Názorný příklad “liberální demokracie” v akci.
Co myslíte, věděl o sobě Klement Gottwald, že je “liberální demokrat”?

Sobota 7. července

Člověk si už pomalu zvyká, že když někam přijde za kulturou nebo zajímavým uměním či zábavou, najde tam spoustu multikulturních eurosvazáků přisátých na dotace, pro které je život jedna velká politická agitace a kteří jsou připraveni kdykoliv vyvolat konflikt. Případně tam můžete najít spoustu fetek a jiných trosek. Skotský festival v Kostelíku je vzácnou výjimkou. Normální lidé všech věkových kategorií, a když se rozhlédnete pořádně, odhadnete, že aspoň polovina z nich se živí rukama a většinou přítomných mužů má zbrojní pas nebo se k tomu chystá. Svobodná atmosféra, naprostá pohoda, všeobecné pohrdání elitářstvím (kde jinde je zacházení s vidlemi vysoce obdivovanou dovedností?). Vegani tu mají svůj stánek, ale jsou absolutně neagresivní. Jenom nikdy nenajdete ceduli “podpořeno z fondů EU” ani žádný příznak jakýchkoliv dotací. Což se snadno řekne, ale umím si představit, jak obrovskou obětavostí organizátorů to musí být vyváženo.
Nejspíš je jen otázka času, kdy mezi organizátory pronikne nějaký čerpač dotací a všechno zničí, nebo kdy nějaký aktivista zjistí, že je festival příliš bělošský nebo příliš nacionalistický, a rozpoutá kampaň. Ale buďme vděční za každý rok, kdy si můžeme takových nádherných akcí užívat.

Neděle 8. července

„Good night, patriarchát!“ říkal nápis, který jakýsi aktivista (či aktivistka) nalepil na jeden ze strojů během právě proběhlého víkendového srazu majitelů motocyklů Harley Davidson. Napsal mi dnes o tom jeden čtenář.
Čím se provinili právě motorkáři? Jsou na jejich akcích ženy nějak bity či jinak ponižovány? Je motorkářská hospoda taková mešita, kde jsou ženy drženy v odděleném prostoru a do mužské části smějí jen v neprůhledném obale?
Ve skutečnosti vidíme sebevědomé ženy v kůži, které si okázale užívají života a obdivu okolních mužů. Možná jeden z vrcholů, kam může dospět ženská emancipace a samostatnost.
Opět jsme narazili na novou definici „útlaku“ a „násilí“, jak proti nim feministické hnutí bojuje. Tento útlak a násilí mají spočívat v tom, že muži i ženy si žijí podle svého – včetně toho, že na sebe reagují, přeskakují mezi nimi jiskry, někdy se strhávají hormonální bouře a někdy vytváří páry. To je „útisk,“ který musí být odstraněn. Zkrátka, ve skutečnosti jde o vymýcení normální zdravé sexuality, přirozených vztahů mezi mužem a ženou a jakéhokoliv spontánního jednání.

[ad#pp-clanek-ctverec]

hampl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (28 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading...