20.8.2018
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Koho neurážejí eurobolševici, ten jako by nebyl

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

Pondělí 13.srpna

VK mladší s několikadenním zpožděním zažívá to, co já. Nejprve rozbil obhajobu českého angažování v Afghánistánu a jasně ukázal, že to dobrodružství je břídilské až zločinné. Na jeho argumenty neexistuje žádná odpověď, takže protistrana našla zcela okrajovou faktickou nesprávnost (zaměnil francouzské a turecké vojáky) a na té ho koupe. Snaží se zaplnit veřejný prostor slovy jako “lež” a “neznalost” a křikem zabránit debatě. Protože vědí, že obhajují neobhajitelné. Já zase uvedl správné informace o českém veřejném mínění s odkazem na jiný výzkum.
Ale na podstatě věci to nemůže nic změnit. Koloniální tažení do Afghánistánu je jeden velký debakl a musí být co nejrychleji ukončeno. Čeští vojáci mají bránit Českou republiku. Politici, kteří prosazují pokračování aghánské mise, jsou hlupáci nebo zkorumpovaní zločinci.
A aby nedošlo k mýlce. Řada ostatních říká velmi razantně totéž. Napadá mě třeba hezký článek Martina Kollera, vyjádření SPD a mnoho dalších. Je to něco, na čem se shodnou rozumní lidé napříč politickým spektrem.
Tak ještě doplňuju Martina Konvičku, který se vyjádřil jako jeden z úplně prvních a vyjádřil se hezky. Ale kavárna mu tentokrát nevěnovala dost urážek. A znáte to, koho neurážejí eurobolševici, ten jako by nebyl.

[ad#textova1] 

Úterý 14. srpna

Jsou časy, kdy spolu mohou snadno žít lidé různých politických názorů, protože obě strany vnímají (ač by to možná nepřiznaly), ale že to je něco jako Sparta a Slavie. Hodně emocí, ale v podstatě o nic nejde. Mimo jiné proto, že obě strany spojuje respektování občanských svobod a myšlenka národa.
Jsou ale časy, kdy soužití s lidmi naprosto odlišných politických názorů ohrožuje sebeúctu. Jak by mohla vlastenka za okupace snídat s nadšeným kolaborantem a cítit se dobře?
S rozdílností názorů se totiž můžeme smířit snadno, s rozdílností hodnot nikoliv. Sparťani a slávisté sdílí stejné hodnoty, stejně jako je v 90. letech sdíleli ODS a ČSSD (a vedení těch stran je sdílí dodnes). Obtížněji se ale smiřujem s tím, že naše pohledy na svět jsou založeny na zcela rozdílných hodnotách.
Logicky se nabízí otázka, jaké časy jsou ty naše. Vedeme spor “jen” o názory nebo o zcela zásadní hodnoty?

Středa 15. srpna

Poznámka mého čtenáře: Pět set milionů let, které na Zemi přežily medůzy, tedy stvoření bez mozku, vzbuzuje ve feministkách přehnaná očekávání.

Čtvrtek 16. srpna

VK řekl (v souladu se zdravým rozumem a s názorem drtivé většiny obyvatel ČR), že by se čeští vojáci neměli účastnit koloniální výpravy do Afghánistánu. Následovala vlna vší možné kritiky a asi tisíckrát zaznělo, že to je extrémistický a nekvalifikovaný postoj. Mnozí jiní by se v takové situaci začali omlouvat a vysvětlovat, že to tak vlastně nemysleli úplně, věty že prý byly vytrženy z kontextu atd.
VK mladší neustoupil ani o milimetr a ještě přitvrdil. Otevřeně podpořil Ladislava Jakla proti kandidátu ODS Vladimíru Kratinovi, tedy seriálovému herci, který nikdy neměl žádné politické názory, a teď narychlo vyhrabal pár pravdoláskových frází. Prostě místo omluv vztyčený prostředníček. To je postoj chlapa. To je postoj bojovníka. Kéž by takhle jednali vlastenci pokaždé. Žádné omluvy, žádné kompromisy.
Jak jsem napsal do knihy Prolomení hradeb. “Máme už toho po krk nechat se kádrovat od puberťáků z levicových fakult. Klidně si na náš pokřikujte, že jsme extrémisté! Nám je to jedno.”

Pátek 17. srpna

Podle včerejší MF Dnes je pětina silničních mostů v havarijním stavu (s odvoláním na příslušné autority). Takže to máme černé na bílém. Před vstupem do EU probíhal v ČR nejmohutnější investiční boom v dějinách. Po vstupu nedokážeme provádět ani ty nejnutnější opravy.
To jsou fakta. Stovky milionů utracené za propagandu, že jsme na tom nejlépe v dějinách a že před vstupem do EU tu byly jen prašné cesty a závěsné lianové mosty, ty na tom nemohou nic změnit.

Sobota 18. Srpna

Z úvahy o nadnárodních korporacích: Chránit korporátní vlastnictví stejně jako soukromé, to je recept na národní sebevraždu a zhroucení národního hospodářství. Rozumnější je rozlišovat. Na jedné straně firmy, na druhé straně subjekty v zahraničním vlastnictví přesahující určitou velikost. Své firmy si potřebujeme hýčkat. Korporacím by měly být ukládány mnohem vyšší daně, složitější regulace a dopřáváno méně možností. Tzv. pravičáci vám možná budou tvrdit, že by nás to připravilo o svobodu. Ale nevěřte tomu. Kolik svobody získáváme tím, že se Apple, Facebook, Google a Spotify domluví na likvidaci politické opozice?

Neděle 19. srpna

Je zvláštní, že viděno očima nezávislého pozorovatele, vypadá život v Rusku úplně jinak, než jak se jeví v analýzách “politického geografa” navázaného na sorovského fondy a žijícího z peněz českých daňových poplatníků.
Takže co píše Láďa Větvička:
„Rusko udělalo za posledních pět let obrovský skok vpřed. Začala konečně fungovat státní správa a samospráva, ve městech je čisto a pořádek. Jsou znát investice do infrastruktury. Stav komunikací se výrazně zlepšil. Počty lokálních produktů na tržištích, v supermarketech vzrostly mnohonásobně. Sankce Rusku prospěly, lokální výrobci nahradili chybějící produkci z tzv. Západu. Zajímalo by mě vyčíslení ztrát naší ekonomiky z opuštěného trhu. Ale to nám naši politici nikdy nespočítají, že?“
Aby nedošlo k mýlce, Rusové jsou civilizačně jiní a vždycky budou. Není žádná šance vytvořit v českém prostředí malé Rusko, a ani by to nebylo žádoucí. To ale neznamená, že bychom měli akceptovat mediální vyprávěnky, podle nichž se ruský národ hroutí pod tlakem toho Západu, který kapituluje před hordou divochů ozbrojených kameny a klacky.

[ad#pp-clanek-ctverec]

hampl

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 4,72 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky