25.11.2013
Kategorie: Společnost

Co je to nová levice, co chce, koho representuje a kdo ji u nás zastupuje?

Sdílejte článek:

STANISLAV JANSKÝ 25|11|2013

V poslední době se i v ČR začal objevovat pojem „nová levice“ a někteří politici se za ní dokonce rádi označují. Podívejme se tedy, co to ta nová levice je, co chce, koho representuje a kdo ji u nás zastupuje.

 

[ad#hornisiroka]

 

Pojem nová levice se objevil na Západě v okamžiku, kdy bylo jasné, že tradiční marxistický koncept revoluční společnosti pod vedením proletariátu se neuskuteční. Problém byl prostý, dělnická třída o žádnou mezinárodní revoluci nestála a byla naopak oporou tradičních národních států. To přivedlo zklamané marxistické teoretiky k „nové reflexi“ a vytvoření tzv. nové levice. V čem se liší od té staré marxistické (případně sociálně demokratické)? Zkusme se na to podívat v jednoduché matici..

 

  Nová levice Stará levice
Cíl? Nastolení nové společnosti „lásky a tolerance“ Nastolení nové rovnostářské „spravedlivé“ revoluční společnosti bez vykořisťování
Kdo je hlavním nositelem změn? Samozvaná elita státem placených neziskovkářů, „nezávislých“ umělců a intelektuálů, gayů, menšin, přistěhovalců, politických zbohatlíků, výstředních boháčů atd, kteří „rozumí“ problematice společnosti Proletariát pod vedením komunistické strany
Prostředky k dosažení cíle? Rozdělení do dvou etap. Nejdříve „soft – metody“ jako je vzdělání, ideologická výchova, působení masových medií k ovlivňování veřejnosti a likvidaci protivníků. Po uchopení moci přechod k represivnímu režimu komunistického typu Násilná revoluce
Hlavní oblast zájmu? Kultura, vzdělání, ovlivňování veřejného mínění Ekonomika
Vztah ke státu? Ambivalentní. Na jedné straně snaha stát rozvrátit, na druhé straně snaha využít represivní byrokracie k likvidaci nepřátel Positivní, snaha stát ovládnout
Hlavní protivník? „Obyčejnýčlověk/domorodec“ ukotvený v národním státu Buržoasie a staré třídy
Vztah k bohatství? Bohatství má patřit vládnoucí elitě (tedy jim) Odmítání bohatství, ideálem je rovnost

 

Již na první pohled je patrné, že „nová“ levice je na rozdíl od původních marxistů zcela bez zájmu o ekonomické otázky. Její primární cíl je zaměřen na „kulturu“, proto také mezi novou levicí nenajdeme (na rozdíl od té staré/marxistické) téměř žádné ekonomy/ekonomické teoretiky. Skoro by se chtělo říci, že nová levice je spolek jakých si pseudovzdělanců a pseudointelektuálů, bez skutečné teoretické základny.

 

Najdeme zde mnoho sociologů, politologů, sociálních gender „vědců“, „historiků“ atd.. matematiky a ekonomy nikoliv. Její doménou je „kultura“ a proto také někdy bývá (podle mě trochu nepřesně) označována jako kulturní marxismus. Dalším zásadním rozdílem je, že „nová levice“ hluboce nenávidí a opovrhuje oním obyčejným člověkem, kterého chtěli marxisté osvobodit. To pramení z jejich historické frustrace a zklamání. Vždyť proletariát (onen obyčejný člověk) mezinárodní komunistickou revoluci odmítnul a raději pracoval na svém „zburžoaznění“ a byl oporou svého národního státu….

 

 

Proto si také „nová levice“ tak libuje v oblastech, kde může onomu obyčejnému člověku nějak znepříjemnit jeho život. Odsud pramení onen extremistický pohled na „ochranu přírody“ na úkor lidstva, snaha prosazovat problematické menšiny na úkor původní společnosti, snaha relativizovat ony tradiční hodnoty (rodina, partnerská věrnost atd.) Jiný je i přístup ke státu jako instituci. Marxisté chtěli stát ovládnout, ale nikoliv (alespoň na začátku) zničit. Moderní levice se stát snaží rozložit formou různých „nepolitických politik“, atakem různých „neziskovek“ na státní instituce a především útokem na západní kulturu jako takovou. (To má opět počátek v onom pohrdání „obyčejným“ člověkem, zrádcem revoluce).

 

Co nová levice chce?

 

Vytvořit jakousi dokonalou diktaturu lásky a tolerance, kde ona bude vlastníkem veškeré moci a bohatství. V tom je další zásadní rozdíl. Marxisté chtěli vytvořit jakousi beztřídní společnost a těžko byste mezi nimi hledali politické businessmany (lidi, kteří pohádkově zbohatli právě díky politice) jako třeba Z. Bakala. Nová levice se na základě svého elitářského pocitu domnívá, že jí náleží jak moc, tak bohatství (a tedy i odpovídající luxus atd) Marxista by tedy bojoval (alespoň oficiálně) proti Rotschildům a Rockefellerům. Nový levičák s nimi rád naopak veřejně zasedne u jednoho stolu a bude odtud pohrdlivě shlížet na masy zbídačených otroků, které bude chtít společně ovládat.

 

 

Kdo representuje „novou levici“ u nás?

 

Především ona tzv. pravda a láska (havlisté) – tedy Zelení, Top 09. Dále pak Sobotkovské křídlo v CSSD. Bohužel i současné vedení ODS a část KDU-ČSL. Nejasná je situace u hnutí ANO 2011, ale velmi se obávám, že se tam pár novolevičáků také uchytilo… Největší oporu má ale nová levice v tzv. „neziskovém sektoru“, který je placen z veřejných prostředků. Sem bych zařadil předevšm různé menšinové organizace a „neziskovky. (cikánské, multikulturní, tender atd.) Dále v akademickém světě, především „humanistické“ VŠ jsou oporou nové levice. (za všechny snad FF UK v Praze). Dále v mediálním meanstreamu, především ve „veřejnoprávních médiích“ CT/CRo a v těch, které ovládá Z. Bakala (HN, Respekt). Ale pozadu nezůstává ani bývalý svazácký deník Mladá Fronta a LN…byť zůstává otázkou, co s nimi udělá nový vlastník. Přirozeně nelze opomenut tzv. Nezávislé“ umělce, byť většina z nich si vydělává na živobytí ve státem financovaných/vlastněných institucích….

 

[ad#velkadolni]

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 4,27 out of 5)
Loading...