Tím jsme vstoupili do zcela nové fáze našich životů, jakou nikdo z nás, ani ti nejstarší zatím nezažili. Vláda celkem promtně a dobře zareagovala. Rozhodnutí vládního týmu sklízíme teď, když počet nemocných je stále celkem nízký.
Zatímco my ostatní sedíme doma v karanténě a vycházíme jen v nezbytných případech a ekonomika se nám zatím řítí do dosud nevídané černé díry, máme možnost uvědomit si, jaký je hlavní problém celého tohoto viru a všeho co je s ním spojené.
Čína v posledních desítkách let „vyprodukovala“ už sedm nebezpečných virů. Některé nepřekročily její hranice jiné se ukázaly méně nebezpečné, než se nejprve zdálo. Aktuální koronavirus je z nich zatím nejnebezpečnější a způsobil světové civilizaci i nejvíce problémů, za což by Čína měla převzít alespoň část odpovědnosti.
V čem je vlastně tento koronavirus nebezpečný a co potřebujeme jako stát dosáhnout
Aktuální koronavirus není španělská chřipka a jeho „zabijácký potenciál“ není zdaleka tak vysoký. U mnohých má velmi mírný nebo dokonce žádný průběh, mladí lidé něj umírají jen výjimečně a daň si vybírá hlavně ve vyšších ročnících, hlavně nad 70 – 80 let, kde je již mortalita skutečně vysoká na úrovni 16 – 18%.
I v těchto případech však lidé umírají zejména tehdy, když jim není možné poskytnout adekvátní medicínskou pomoc, což je v tomto případě zejména napojení na umělou ventilaci.
A to je i hlavní nebezpečí viru. Jako společnost potřebujeme jeho šíření zpomalit tak, aby nedocházelo k takovým špičkám, když naše nemocnice nedokáží pro nedostatek umělých ventilaci technicky zvládnout nápor pacientů, což si následně vyžádá daň v podobě ztrát na životech.
Proto je izolace z tohoto pohledu účinné opatření.
Zdá se, že tohoto viru se nám už nepodaří zbavit, jak se to podařilo například v případě viru SARS a onemocnění covid-19 zde bude s námi už i v budoucnosti. Po zvládnutí této vlny se již počítá s podzimní vlnou.
Jelikož nemůžeme být v karanténě celý rok a život se bude muset vrátit do normálních kolejí, přičemž všichni budeme několik příštích let snášet ekonomické důsledky dnešních opatření, jediným východiskem se zdá být dovybavení nemocnic umělými ventilacemi, vývoj léku a postupné otužování kolektivní imunity obyvatelstva.
Pandemii zvládneme když dokážeme zamezit špičkám nemocných, kterých by bylo najednou tolik, že by už nemohli dostat adekvátní lékařskou péči a postupně se vrátíme do normálního života.