29.4.2015
Kategorie: Ekonomika, Společnost

Co činí z Bruselanů ty rovnější, než jsou všichni ostatní?

Sdílejte článek:

MIROSLAV PAVLÍČEK 29|04|2015

Holandský deník Algemeen Dagblad vypustil nedávno malý článek, který nás překvapil tím, že po něm žádná další mediální organizace neskočila. Týkal se návrhu v Europarlamentu, při němž poslanci hlasovali o zvýšení svých vlastních výplat (což je vždy dobrý nápad). Nejlepší věcí na celém tom příběhu byla ta, že ne všichni hlasovali pro.

[ad#hornisiroka]

Ale většina ano. Co mě na tom nejvíce pobavilo, když jsem zjistil, že to byla zřejmě strana Angely Merkel, němečtí Křesťanští demokraté, kdo byl za tímto návrhem. Nejdříve si dokonce chtěli zdvojnásobit to, co už mají. Zde jsou z toho určitá čísla a podrobnosti – prosím odpusťte mi, že nejsem matematický čaroděj.

Podle tohoto článku dostává poslanec Evropského parlamentu (MEP) za svou statečnou a zcela nezištnou námahu při veřejné službě následující:

  • Plat: přes 8 000 € (219 520 Kč)
  • Náhrady: 4 300 € (117 992 Kč)
  • Příplatky na diety 300 € (8 232 Kč) za účast na každém dni zasedání.

Ročně se to posčítá na: 147 600 € + 30 000 € (4 050 144 Kč + 823 200 Kč), pokud se zúčastní 100 zasedání. Řekněme 180 000 € (4 939 200 Kč). Kromě toho Parlament platí poslancům penzijní fondy, ty ale prozatím necháme stranou.

Je tam 751 poslanců, takže celkové náklady na ‚platy‘ jsou 135 180 000 € (3 709 339 200 Kč). To je ale jen začátek.

A ještě musíme přidat náklady na překlady, které mohou zjevně přidat přes 120 000 € (3 292 800 Kč) denně (!), čili asi tak nějak 30-40 milionů € (823,2 – 1 097 milionů Kč) ročně.

To ani nebereme v úvahu odhadovaných nejméně 200 milionů € (5 448 milionů Kč) ročně, co stojí každý měsíc stěhování celého Parlamentu (poslanců, asistentů, překladatelů, zaměstnanců, tj. celkem kolem 4 000 lidí) mezi Bruselem a Strasbourgem, což je marnivost vyvěrající z vleklé hry v mocenský poker mezi Německem a Francií. Všimněte si, že ty neustálé přesuny stojí poněkud více než základní platy + náhrady všech 751 poslanců.

A to se v tom návrhu ani nemluvilo o obavách z nárůstu nákladů připadajících na asistenty poslanců. V současnosti jsou na ně vydávané částky 21 000 € (576 240 Kč) měsíčně a podle lidí, kteří to dostávají – a hlasují pro zvýšení tohoto – to nestačí.

Tento holandský list uvádí, že poslanec má typicky 3 asistenty, kdy všichni jsou placeni 2 500 € (68 600 Kč) měsíčně. I ti jsou ve speciální bruselské třídě s nízkou daní z příjmu. To znamená, že každý poslanec dostává ročně 252 000 € (6 914 880 Kč) na ‚náklady na asistenci‘, a to necháváme stranou těch 162 000 € (4 445 280 Kč) na jídlo a ubytování. Jelikož jich je 751 poslanců, tak tyhle další výdaje dávají 15 771 000 € (432 756 240 Kč) měsíčně čili 189 252 000 € (5 193 074 880 Kč) ročně.

A to chtějí více.

_42842413_mep_afp416b

Původní návrh volal po dalších 3 000 € (82 320 Kč) měsíčně. Protože proti tomu někteří poslanci protestovali, tak to bylo sníženo na pouhých 1500 € (41 160 Kč). Čili 18 000 € (493 920 Kč) ročně na poslance, krát 751 a dostaneme hezkých 13 518 000 € (370 933 920 Kč). Jen na dodatečné náklady, které si odhlasovali jen sami pro sebe.

Existuje spousta a spousta příběhů o těchto lidech žijících si na vysoké noze, jakmile se dostanou do toho pojízdného cirkusu pendlujícího mezi Bruselem a Strasbourgem. Většina jich ale má doma lukrativní job. Přebývají v nóbl hotelech. Hrabou diety i za schůze, kterých se ve skutečnosti nezúčastnili. Budují si základy pro lukrativní kariéry u korporací poté, až ten Parlament opustí. Je to teoreticky demokracie, prakticky však ne.

Bruselu – Strasbourgu není cizí ani korupce, nebo jaké slovo byste chtěli použít k popisu toho, co se tam děje. Pořád existuje spousta poslanců, kteří jsou z toho zcela paf, a mnozí, kdo dokonce zpětně proplácí spoustu ze svých ‚kompenzací‘ buď samotnému svému Parlamentu, nebo své vlastní národní straně, protože říkají, že ty platby jsou přehnané. Ale nemluví o tom. Přinejmenším ne mimo kuloáry samotného parlamentu.

Jsou to ale také – když je vezmeme dohromady jako celek – ti lidé, kteří tlačí na politiku EU vůči Řecku, kde je opravdu hodně dětí, které hladoví, a starých lidí, kteří se nedostanou k řádné zdravotní péči. Tváří v tvář takové situaci by si člověk mohl pomyslet, že pořádný parlament a pořádná unie by se neměla odvažovat zvyšovat své vlastní výdaje – které musí zaplatit daňoví poplatníci členských zemí – dokud nebudou všechny děti v unii řádně nakrmené, a všechny babičky nedostanou řádnou péči kvalifikovaného zdravotního personálu.

A tak bych chtěl zase znova položit otázku: proč by měl kdokoliv, kterákoliv země chtít, aby za ně dělali jejich rozhodnutí tito lidé? Co by vás mohlo, pokud byste žili v Řecku, přimět, abyste si mysleli, že tihle klauni z pojízdného cirkusu budou lepší v obraně a hájení vašich zájmů než vaši vlastní lidé, kteří žijí tam, kde žijete vy, kteří každodenně vidí to, co vídáte vy?

[ad#velkadolni]

Pro Řeky a Italy je snad fajn a na první pohled i logické, když chtějí zůstat v euru. Ale podíváte-li se na to blíže, nelze se vyhnout zjištění, že tím, že jsou součástí eura, se vyrubala cesta i k tomu, aby se vzdali autonomie. A to je cena, kterou platíte za příslušnost k euru, a EU z vás udělá nevolníka větších a bohatších zájmů, kterým na vás záleží asi tak, jako jim záleží na mouchách, co jim sedí na zdi.

To je jen jeden příběh o tom, o čem europoslanci hlasovali pro sebe, ale je to dobrý reprezentativní příklad. Tak proč vám nepošlou příklad toho, z čeho byste nabyli pocitu, že Bruselané někde a nějak hájí vaše zájmy lépe, než vaše vlastní vlády?

Poznámka: Počítán dnešní kurz 27,44 Kč/€.

Zdroj: zerohedge.com, přeložil Miroslav Pavlíček

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...