1.1.2022
Kategorie: Politika

Čelní představitelé vládního slepence se nejsou schopni dohodnout, jak hluboko vlézt do bruselského zadku

Sdílejte článek:

SLOVANKA

Už v době, kdy se nám začal představovat současný vládní slepenec, jsem si nebyla jistá, jakým způsobem bude řešit určité otázky. Stačí se podívat třeba jen na hlasování v EU, které je často velmi odlišné – například hlasovacích shod mezi ODS a Piráty či TOP09 najdete poskrovnu. To už například ANO má svými hlasováními k TOP09 mnohem blíž než ODS.

 

Jak se tedy podobné partaje mohou shodnout? Jak se například shodne KDU a Piráti ve věci záležitostí kolem LGBTQI? Pohled KDU je diametrálně odlišný od pohledu Pirátů, TOP a STAN, přičemž ODS je v tomto rozpolcená. Jak se tedy vláda postaví k „manželství pro všechny?“  Zřejmě kladně, neboť převaha stran s ním souhlasí. Co na to pak věřící, volící ze setrvačnosti KDU? Uvědomí si, že svojí volbou k něčemu podobnému přispěli?

A tak bychom mohli pokračovat v mnoha dalších otázkách. Každopádně je velmi zajímavé i to, jak se vládní strany ústy různých politiků staví k zemím jako Polsko a Maďarsko.

Zde se totiž opět ukazuje velmi schizofrenní politika celého slepence. To je znát na hned dvou rozhovorech, které poskytli zástupci těchto stran. Zatímco  Mikuláš Bek, který získal korýtko na nově zřízeném Ministerstvu pro evropské záležitosti (to je ono proklamované „šetření“ nové vlády), předem deklaruje, že bude zaryt co nejhlouběji v útrobách Bruselu, což mimo jiné znamená, že bude brojit proti Polsku a Maďarsku tam, kde proti nim brojí i jiná naše „velmi oblíbená“ politička Jourová, europoslanec ODS Jan Zahradil zve Maďarsko do svojí frakce a k oběma zemím zaujímá zcela opačný postoj než Bek.

Za ty roky, co jsme součástí 4. říše, jsem si už zvykla, že našim vládám lezou z bruselského pozadí sotva špičky bot. A to bez ohledu na to, kdo vládne. Dosud jsme neměli takovou vládu, která by jakkoli svým jednáním deklarovala suverenitu a výrazněji odporovala Bruselu. A je jasné, že ji ani mít nebudeme. Ovšem ať už byla jakákoli vláda, takové rozpory jako uvnitř této zde snad nikdy nebyly.

Hodně čtu i zahraniční komentáře a vnímám, že i v zahraničí jsou z této zcela neprůhledné politiky zmateni. S nepříliš bystrým kovaným eurosvazákem Lipavským na zahraničí ten vší zmatek ještě završili. Skandální je už jen sám fakt, že Piráti, které voliči vykroužkovali, získali tak důležité ministerstvo. Jejich heslo „Pusťte nás na ně“ očividně znamenalo „Pusťte nás na koryta“. Ještě víc ovšem tuto politiku zneprůhlednili právě výše uvedení Bek se Zahradilem.

Soudruh Bek je podle všeho poslušnou korouhvičkou, která se vždy flexibilně přizpůsobí dané době. V roce 1989 byl údajně kandidátem na vstup do KSČ. Ovšem v té době se už ke kandidatuře hlásili skutečně jen ti největší prospěcháři. Nikoho tak nemůže udivit, že tak rychle zaparkoval hodně hluboko v bruselských útrobách.

Česko stojí podle Beka na straně Bruselu proti Polsku a Maďarsku v řadě sporných témat: od přístupu k sexuálním menšinám po otázku nezávislosti polského soudnictví. „Naše pozice v jejich sporu o vládu práva s Evropskou unií bude rozhodně jiná než ta jejich,“ řekl.

K jeho prohlášení jen dodávám, že při hlasování o právech LGBTQI hlasovala část europoslanců slepence proti nebo se zdrželi, tedy víceméně byli v tomto ohledu na straně Polska a Maďarska. Jak si to tedy mám vysvětlit? Na hlasování se můžete podívat zde. Podle hlasování se zdá, že největšími podporovateli práv LGBTQ jsou Piráti a ANO. Ale druhá zmíněná partaj zrovna do vlády nepatří.

Ostatně, také Jan Zahradil patří k těm, kdo se k právům LGBTQI nevyslovil kladně, ale zdržel se. Svým postojem k Maďarsku a Polsku jde také zcela proti Bekovi, níže cituji z rozhovoru k tématu právního státu ve vztahu k Maďarsku a Polsku.

Na otázku: „Jak by české předsednictví mohlo přispět k zlepšení momentálně napjatých vztahů mezi Varšavou, Budapeští a Bruselem?“ – odpověděl:

Doufám, že i tady sehrajeme nějakou roli mediátora. Tam je to skutečně velice vyhrocené a mám pocit, že tady dochází k vzájemnému nepochopení spíše kulturnímu, protože ty evropské instituce a možná i některé vlády starých členských zemí posuzují tu situaci v Maďarsku a Polsku velice mechanicky jenom z hlediska nějakých arbitrárně uplatňovaných předpisů a nechápou, že ty země prostě mají určitou historii, že třeba když to vztáhnu na příklad polského soudnictví, které je dnes velice ve světle reflektorů, tak to má určitou historii, která se táhne ještě z 80. let z doby, kdy bylo v Polsku stanné právo, Solidarita, kdy se potom v letech 88-89 dohodlo předání moci u kulatého stolu, takže tam ten přechod byl velice pozvolný a mírumilovný.

Vidíte ten rozpor s Bekem? A k dovršení všeho zve čelní europoslanec ODS Zahradil maďarské poslance ze strany Fidesz do jejich frakce ECR (frakce konzervativců a reformistů).

Postoje k Maďarsku a Polsku, ale i k LGBTQI jsou jen jedněmi z mála, v nichž jsou různí čelní představitelé slepence zcela v rozporu a občanům vysílají velmi odlišné signály o tom, jakou politiku v tom či onom směru povedou. To, že půjde o politiku rektálního alpinismu Bruselu bylo jasné od začátku, ovšem v některých detailech by se měli eurosoudruzi skutečně umět dohodnout.

Jediné pozitivní na tom je, že si příliš nedovedu představit, jak by se v mnoha směrech rozporná politika udržela celé 4 roky, aniž by se jednotlivé součásti slepence vzájemně nerozhádaly. Nebo to povedou podobně jako Babiš, který dělal jinou politiku zde před svými voliči, aby se jim zalíbil a zcela odlišnou v EU přes Jourovou a své europoslance, aby se zalíbil Bruselu??

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (27 votes, average: 4,70 out of 5)
Loading...