Pře
14.8.2026
Kategorie: Multikulturní soužití2033 přečtení

No dobrá, je pryč. Co s následky jeho činnosti?

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

Jason Arday, probíraný v minulém článku, rezignoval. Zatím nevíme, jaká další instituce se ho ujme – velmi bych se divil, kdyby žádná, a osobně bych čekal, že v příštích britských volbách se objeví na kandidátce Zelených. Nicméně i ta jeho právě uzavřená kariéra se musí nějak dořešit, zejména pak dopad jeho výuky na studenty.

 

Studentská obec přitom v tomto příběhu vystupuje na obou stranách, protože nátlak studentských aktivistů na “dekolonizaci” jejich univerzity pravděpodobně k celé této trapné situaci přispěl; ale ne každý student je aktivista a někteří si teď naopak stěžují na to, že Arday byl mizerný učitel (viz např. debata na Redditu) a nezvládal běžné situace – například jednu studentku, která nebyla spokojena se svojí známkou, osočil z “bělošského privilegia“. Jako obvykle, odletí-li z přetlakovaného hrnce poklička, ozývá se ex post spousta dotčených lidí a někteří studenti tlačí na přehodnocení známek, které Arday během svého působení na Cambridgi rozdal.

Z pohledu Cambridge je to velice nepříjemná situace. Hodnota univerzity je dána zejména její pověstí, a ta pověst má několik rozměrů, jež v tomto případě jdou proti sobě. Až dosud si vedení očividně myslelo, že čím více DEI a “různorodosti”, tím lepší zvuk budou v levicově-liberálním světě mít. Jenže některé lidi pořád ještě zajímá i kvalita výuky, kterou ta škola skutečně poskytuje a za kterou vybírá školné. A tam je zase ta dobrá pověst neslučitelná s působením lidí jako Arday, kterého přitom profesorka Creminová, jež jej přijímala, označila za “nejlepšího ve svém oboru na světě“. A nejen s jejich působením; hlavně s tím, že je celý systém tak nadšeně vyhledával a nekriticky vítal.

Asi nelze čekat, že by se celý ten moloch v podobě preferencí pro určité skupiny obyvatel zrušil. Je do něj zainvestováno příliš mnoho lidí, částečně psychologicky (je to druh víry), ale částečně i zcela prostě a sprostě hmotně (všichni ti proděkani pro diverzitu a další zaměstnanci, kteří z dané víry dobře žijí a kteří by si museli hledat jinou práci). Maximum, v co lze doufat, je nějaká polo-nezávislá vyšetřovací komise, ale spíš ani to ne. Velké instituce mají totiž tendenci vyšetřit sebe sama a slavnostně zjistit, že neudělaly nic špatného.

Ale trochu opatrnější asi příště budou.

 

Redakce

Sdílejte článek:
2033 přečtení
(16 votes, average: 5,00 out of 5)
11 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.