Běžný den v europarlamentu: 178 hlasování za půl hodiny!
MARTIN PÁNEK 18|04|2015
Možná to znáte z české Sněmovny – poslanci hlasují zmáčknutím tlačítka a po hlasování se seběhnou k tzv. sjetinám, kde kontrolují, zda hlasovali správně a zuřivě na sebe gestikulují. Pokud zjistí, že hlasovali jinak, než mysleli, zpochybní hlasování a hlasuje se znovu.
[ad#hornisiroka]
Tak takhle to v Evropském parlamentu vůbec neprobíhá. Plenární zasedání ve Štrasburku trvá jeden týden v měsíci od pondělí 17:00 do čtvrtka 14:00 s tím, že v úterý, ve středu a ve čtvrtek se kolem poledne poslanci na půlhodinku sejdou na hlasovací maratón.
Nedalo mi to, a tak jsem ve středu 11. března hlasování spočítal. Ve voting listu, což je něco jako europoslancovo přikázání, jsem napočítal 178 separátních hlasování. Jak lze vidět na videu níže, poslanci je všechna zvládli za 37 minut. To je efektivita, co?
Sami si jistě uděláte obrázek, kolik toho poslanci asi vědí o tom, o čem hlasují. Řídí se tím, zda jim vepředu whip ukazuje palec nahoru, nebo dolů, a tím, co říká již výše zmiňovaný voting list (na ukázku jsem vzal voting list UKIPu z téhož dne):
Pokud si někdo z vás pustil ono video nahoře, možná se divíte, jak je možné, že se v EP hlasuje pouze zvednutím ruky, přestože poslanci mají k dispozici hlasovací zařízení. Jednací řád EP takový postup umožňuje, většinu určuje předsedající svojí autoritou. Pokud má pochyby, může nechat hlasovat elektronicky, takže ve skutečnosti těch hlasování bylo ještě více než 178. Jednotlivé poslanecké kluby mohou před hlasováním požádat o to, aby se hlasovalo jmenovitě (tj. elektronicky se záznamem o tom, jak který poslanec hlasoval). Ve voting listu je každé takové hlasování označeno jako RCV (roll-call vote).
[ad#velkadolni]
O tom, jak se bude v EP hlasovat, tak rozhoduje úzká skupinka vyvolených z EPP a S&D, kteří se dohodnou, jak budou oba jejich kluby hlasovat. Dohromady spolu hlasují čím dál častěji.
(zdroj)
Při hlasování v europarlamentu navíc existuje několik různých většin (taktéž indikováno ve voting listu) a Komise je prakticky neodvolatelná. Největší bizarností je ovšem článek o usnášeníschopnosti, zejména jeho poslední věta: Je-li přítomno méně než čtyřicet poslanců [ze 751], může předseda rozhodnout, že Parlament není usnášeníschopný.
Evropská demokracie.
ZDROJ: Martin Pánek