9.2.2021
Kategorie: Politika

Andrej Babiš a jeho levicová vláda vedou již více než půl roku válku

Sdílejte článek:

OTTO JAROLÍMEK

Andrej Babiš a jeho levicová vláda vedou již více než půl roku válku. Opakovaně uvádějí zemi do nouzového stavu a snaží se přesvědčit národ o tom, že nesmírné materiální a duchovní ztráty, které tím způsobují, jsou nezbytné pro vítězství nad zákeřným nepřítelem. Podíváme-li se však na celou záležitost racionálně a bez emocí, vypadá situace zcela jinak.


Nepřítel

Nepřítelem Andreje Babiše je nový typ koronaviru způsobující chorobu označovanou jako COVID 19. Hlavní rysy epidemiologického chování tohoto koronaviru nejlépe vyniknou v porovnání s virem, jehož chování je diametrálně odlišné. Vezměme například virus hepatitidy A. Stabilní virus způsobující nikoli sice smrtelnou, ale velmi nepříjemnou chorobu s dlouhodobými následky, který se přenáší přímým kontaktem a proti němuž je vysoká úroveň obecné imunity napadeného jedince prakticky neúčinná. V takovém případě jsou karanténní opatření vysoce efektivním prostředkem zamezujícím šíření zmíněné choroby (přesto se v současné době na rozdíl od minulosti příliš nevyužívají). Babišův koronavirus je naopak nestabilní, přenáší se vzduchem a nejúčinnější individuální obranou proti němu je vysoká úroveň obecné imunity. Z tohoto důvodu je jeho působení na napadené jedince velmi rozdílné a snaha zamezit jeho šíření nějakým karanténními opatřeními připomíná příslovečný „boj s větrnými mlýny“. Jeho epidemiologické chování je tudíž téměř stejné jako u virů chřipkového typu, vykazuje pouze výraznější nakažlivost a zřejmě i vyšší odolnost vůči klimatickým změnám.

Působení na člověka

Z hlediska působení zmiňovaného koronaviru na lidský organismus můžeme obyvatelstvo rozdělit do následujících čtyř skupin. První skupiny osob s velmi vysokou úrovní obecné imunity se tato epidemie vůbec netýká. I když přijdou do kontaktu se zmiňovaným virem, ten se v jejich organismu neuchytí a při případném testování budou vždy negativní. U zbývajících třech skupin se vir uchytí, tj. při testování budou pozitivní, rozdílný je však průběh jejich „onemocnění“. U osob s dobrou imunitou, tj. u druhé skupiny, probíhá latentně nebo téměř latentně, u osob s imunitou průměrnou (třetí skupina) propukne choroba podobná chřipce, postihující dýchací cesty. Onemocnění může být nepříjemné, je však řešitelné v rámci domácí léčby. Teprve u čtvrté skupiny (osoby se sníženou imunitou) propuká vážné plicní onemocnění vyžadující hospitalizaci, které může v nejtěžších případech končit smrtí. Rizikovými faktory snižujícími v tomto případě obecnou imunitu jednotlivce jsou především veškeré chronické choroby dýchacího a oběhového aparátu, onkologická onemocnění, cukrovka, různé alergie, nadváha atd. Věk je v této souvislosti faktorem druhořadým. Hranice mezi jednotlivými skupinami samozřejmě nejsou nepropustné, velkou roli zde hraje aktuální kondice daného jednotlivce. Důležité je, že proběhnuvší onemocnění (i v latentní formě) vyvolává u napadeného organismu specifickou imunitu, přetrvávající zřejmě po dobu několika měsíců.

Co dělat

Nejdůležitější individuální zbraní proti Babišovu koronaviru je vysoká úroveň obecné imunity. Ta je do určité míry dána geneticky, podpořit ji můžeme především zdravým životním stylem, tj. vyváženou stravou bohatou na vitaminy a potřebné minerální látky, dostatkem spánku a pohybem na čerstvém vzduchu. Velmi důležitým faktorem pro upevnění individuální obecné imunity je psychická pohoda. Převážná většina populace však nemá dostatečně vysokou úroveň obecné imunity (tj. nepatří do první skupiny), a proto se v ní tento silně nakažlivý virus šíří. Jedinou účinnou zbraní proti tomuto šíření je vznik tzv. kolektivní imunity. Získá-li podstatná část populace (cca 20 – 30 %) specifickou imunitu (viz výše), přestane virus nacházet vhodné hostitele a jeho aktivita se postupně utlumí. Před kontaktem s koronavirem je tudíž nutno chránit především osoby ze čtvrté skupiny, pro něž může mít takový kontakt fatální následky. Pro osoby z druhé a částečně i třetí skupiny je naopak takový kontakt prospěšný, jedině tak mohou získat specifickou imunitu, jedině tak může vzniknout zmiňovaná kolektivní imunita.

Co by měl dělat stát

Státem řízené zdravotnictví musí být materiálně i personálně připraveno na léčbu pacientů s těžkým průběhem nemoci COVID 19. Samozřejmostí je dostatek dýchacích přístrojů, ochranných pomůcek atd., vhodné by bylo soustřeďování těchto pacientů do izolovaných zařízení, jejichž personál by nepřicházel do styku s provozem jiných zdravotnických objektů. Karanténní opatření mají kromě zdravotnických zařízení smysl pouze u areálů sou- střeďujících větší počet osob ze čtvrté skupiny (domovy důchodců, ústavy sociální péče…). Karanténním opatřením a pravidelnému testování by měli být podrobeni všichni klienti i zaměstnanci těchto institucí. U osob ze čtvrté skupiny žijících mimo tato zařízení jde o věc jejich individuálního rozhodnutí. Každý by měl být schopen vyhodnotit úroveň své obecné imunity a podle toho omezovat či neomezovat svoje společenské kontakty. Stát může těmto občanům pomoci různými kompenzacemi (příspěvky zaměstnavatelům na zavádění systému home office, nárok na individuální studijní plány, náhrada 50 % mzdy v případech, kdy neexistuje jiné řešení než přerušení pracov- ní činnosti). Plošná karanténní opatření jsou nesmyslná a v drtivé většině případů kontraproduktivní, neboť blokují šíření viru mezi osobami z druhé a třetí skupiny a tím zabraňují vzniku kolektivní imunity. V úvahu mohou přicházet pouze přesně cílená krátkodobá nebo lokální opatření tlumící lavinovité šíření epidemie. K těm patří např. dočasný zákaz soustřeďování více než 200 osob na omezeném prostoru (hudební festivaly, různé koncerty a divadelní představení, přítomnost diváků na akcích vrcholového sportu atd.).

Statistické údaje

Statistická data jsou hmota tvárná a jejich vhodným zpracováním lze podpořit prakticky jakoukoli hypotézu a jakýkoli záměr. Zpracování údajů o šíření koronaviru a jejich prezentace však v tomto směru překonává všechny dosavadní mediální manipulace. Základním prezentovaným údajem je počet pozitivně testovaných, tzv. „nakažených“, a jeho časový vývoj, z něhož koronaviroví manipulátoři vypočítávají reprodukční koeficient, kterým následně straší veřejnost. Počet „nakažených“ je přitom údaj, který neříká vůbec nic. Pominu případy, kdy jako pozitivně testované jsou prezentovány osoby, které vůbec testovány nebyly, neboť tyto případy, alespoň doufám, nejsou statisticky významné. Mnohem důležitější je skutečnost, že prezentovaný počet „nakažených“ je úměrný počtu testovaných. „Nakažených“ je samozřejmě podstatně více, osoby s latentním či lehčím průběhem onemocnění se však v žádných statistikách neobjeví, nejsou-li z nějakého jiného důvodu podrobeny testování. Je tudíž zřejmé, že čím více budeme testovat, tím více bude „nakažených“. Největší mystifikací je však interpretace tohoto pseudostatistického údaje, který sám o sobě nepředstavuje žádnou alarmující skutečnost. Naopak naznačuje nám průběh postupného promořování (tj. v podstatě přirozeného „očkování“) obyvatelstva, které je nezbytnou podmínkou pro vznik kolektivní imunity. Jediným statistickým údajem, který je nutno sledovat a seriózně vyhodnocovat, je počet vážných průběhů onemocnění COVID 19, vyžadujících hospitalizaci. Zde má smysl hledat původ nákazy a v případě hromadných ohnisek se snažit o odstranění příčin (viz stať Co by měl dělat stát).

Opatření nesmyslná a kontraproduktivní

Všechna akceptovatelná administrativní opatření týkající se šíření nového typu koronaviru byla zmíněna ve stati Co by měl dělat stát. Všechna ostatní jsou zjevné nesmysly, přičemž některá z nich působí přímo kontraproduktivně, neboť kromě ohromných materiálních i duchovních ztrát jsou i příčinou snižování úrovně obecné imunity obyvatelstva. Není nutno komentovat nesmysly typu zákaz nedělního a večerního prodeje, v jehož důsledku se zákazníci v prodejnách více zkoncentrují v ostatních dnech a denních dobách, či zákaz nočního vycházení, tj. v době, kdy je koncentrace osob ve veřejném prostoru zcela zanedbatelná. Ty vzbuzují především úsměv nad stupiditou jejich navrhovatelů. Nejnesmyslnější a zároveň nejnebezpečnější kroky byly podniknuty ve sférách živnostenského podnikání, školství a amatérského sportu.

 

  • Otto Jarolímek, FB
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,65 out of 5)
Loading...