Algoritmy a coronavirus

V polovině února byla již epidemie a velmi nepříznivé vlastnosti viru SARS-CoV-2 (který způsobuje nemoc známou jako COVID-19) známým faktem. Nicméně trhům trvalo řadu dní, než si uvědomily vážnost situace. Ještě 19. února vypadala situace takto:

​Akcie nadhodnocené o zmíněných 17 procent, zisky pod dlouhodobým normálem, zatím absentující riziko recese, vnímání rizika v normálu, stejně jako stav bankovnictví, úvěrových trhů a růstu peněžní zásoby.

Kdyby trhy byly efektivní (tj. kdyby všechny relevantní informace byly včas a adekvátně započteny do tržních cen), akciový index Dow Jones by tehdy již nebyl na úrovni 29 348 bodů, ale mnohem níže.

Připomeňme, že nadhodnocení trhu zhruba o 17 procent při převážně neutrálním stavu ostatních indikátorů bývá příčinou krátkodobých korekcí. Stalo se tak opakovaně například během roku 2018. Spouštěcími mechanismy tehdy byly skandál s osobními daty ve Facebooku a nervozita kolem americko-čínských obchodních vztahů. Tyto události fungovaly jako spouštěcí mechanismus těchto korekcí — hlavním důvodem každé korekce bylo nadhodnocení trhu.

Následující obrázek ukazuje stav „přístrojové desky“ dne 12. března, necelý měsíc po dosažení dočasného vrcholu. Index Dow Jones poklesl o 27,8 % během krátké doby — což jde daleko za rámec běžné korekce, nicméně pokles samotný nebyl tak docela nepředvídatelný. Můžeme si povšimnout velmi vysoké volatility (Risk Level), která zasahuje do pásma finanční krize. (Zde si ovšem musíme uvědomit, že riziko na akciovém trhu je důsledkem, nikoli příčinou krizí.)

​Vidíme tedy skutečný záchvat paniky. Apokalyptické předpovědi některých politiků (včetně například Angely Merkelové) ji pouze podporují. Ukazatel rizika mířící do červeného pásma (VIX nad úrovní 55 bodů) je skutečně výjimečným jevem, který nastal naposledy na podzim 2008.

Zde stojí za to připomenout historii indexu VIX, který ukazuje vnímání rizika na akciovém trhu. Od doby, kdy tento index začal být publikován (leden 1990) došlo jen k několika případům, kdy překročil hranici 40 bodů. Stalo se tak v letech 1998, 2001, 2002, 2008, 2009, 2010, 2011, 2015 a konečně 2020. Se dvěma výjimkami (2001 a 2008) následoval během dvanácti měsíců po překročení hranice 40 bodů robustní dvojciferný růst cen akcií. (Pochopitelně, výsledek pro březen 2020 se dozvíme až za 12 měsíců.]

Znamená to, že se vyplácí nakupovat, když trh panikaří? Ano, zpravidla ano. Výjimkami byly září 2001 (kromě atentátu na WTC pokračovala hospodářská recese, která začala na jaře a která byla důsledkem nepřiměřené úvěrové a peněžní expanze o rok dříve) a září 2008 (pád Lehman Brothers, opět v důsledku nepřiměřené peněžní expanze v předchozí době).

Historického rekordu paniky bylo dosaženo 20. listopadu 2008, kdy index VIX dosáhl hodnoty 80,86 bodu. Do optimálního okamžiku pro nákup sice zbývalo ještě více než tři měsíce, ale i kdybychom kupovali takto předčasně, na indexu Dow Jones bychom během následujících 12 měsíců vydělali 37 procent.

Celkem vzato, panika kolem coronaviru vypadá spíše jako nákupní příležitost než jako konec světa, i když uvážíme vážnost situace a veškeré souvislosti.

Zde je třeba zdůraznit jednu věc. Nechceme bagatelizovat nebezpečí, protože COVID-19 skutečně není „jen horší chřipka“. Smrtnost (podíl úmrtí na celkovém počtu případů) je řádově vyšší. Lehkomyslnost není namístě. Nicméně přenechme tuto problematiku lékařům a mikrobiologům a vraťme se k ekonomickým úvahám. Jaké budou pravděpodobné důsledky coronaviru na ekonomiky a finanční trhy?

Co se nepochybně stane:

• Zisky firem, v mnoha případech i tržby, znatelně utrpí.
• Ještě řadu týdnů nebo měsíců budou chodit špatné zprávy: lidé budou umírat, nemoc možná zasáhne i bohaté a slavné, což přispěje k další panice.
• Federální rezervní systém (a další centrální banky) vymyslí nějakou další „injekci“ na podporu trhu.
• Za nějakou dobu epidemie opadne a ekonomika se vzpamatuje. Zisky opět porostou, akciové trhy se vzchopí ještě dříve. Na paniku se pak bude vzpomínat jako na příležitost desetiletí. (Otázka zní: co je to „za nějakou dobu“?

Co se možná stane:

• Téměř jistě nastane hospodářská recese v Evropě; recese ve Spojených státech je velmi pravděpodobná.
• Ceny akcií budou možná pokračovat v pádu na úroveň po Velké finanční krizi v roce 2009. Připomeňme, že během krize 2007–2009 akciový index Dow Jones 30 poklesl celkem o 53,8 procenta; doposud tento index klesl v nejhlubším bodě (12. března 2020) o 28,3 procenta.
• Co se může stát v nejhorším případě: ekonomika na nějakou dobu poklesne o několik procent, zisky firem spadnou rovněž, akcie o dalších několik desítek procent, nezaměstnanost může přechodně vzrůst do dvojciferných hodnot (řeč je o USA i o Evropě).
• V reakci na toto vše centrální banky zaplaví trh penězi, podobně jako během minulé krize. Peněžní expanze může mít nejrozmanitější podobu, včetně přímého rozdávání čerstvě emitovaných peněz obyvatelstvu. Žijeme v době, kdy všelékem na veškeré ekonomické i jiné neduhy je bezbřehá emise peněz.
• Důsledek peněžní expanze je ve středním a delším horizontu jasný: růst cen majetku. Krize nakonec pomůže těm bohatším, podobně jako minulá finanční krize.

K poslednímu bodu: můžeme se nad ním buď morálně pohoršovat anebo zařídit podle něho. Doporučuji druhou možnost, neboť ta první nikdy nevedla k čemukoli dobrému.

Co nevíme:

• Nevíme, kdy dojde k ústupu pandemie.
• Nevíme, kdy dojde k obratu akciových trhů směrem vzhůru (pravděpodobně ještě před koncem pandemie, ale nechtějte prosím vědět čas a hodnoty akciových indexů, kdy dojde k obratu.
• Kdy kupovat? Zde platí univerzální poučka: provádějte více menších nákupů během delší doby, abyste omezili riziko, že nakoupíte za stále ještě příliš vysokou cenu.

Jak jsme již uvedli, ještě bude chodit mnoho špatných zpráv, než se situace začne obracet k lepšímu. Každá epidemie sleduje určité matematické zákonitosti, které nelze ošidit (ledaže by doslova přes noc někdo vynalezl vakcínu). Hlavní zákonitostí je šíření podle tzv. S-křivky. Na začátku počet nemocných roste exponenciálně, což pochopitelně vyvolává děs. Pak přijde inflexní bod, tempo růstu začne klesat, tvar křivky přejde z konvexního na konkávní. Situace se začne uklidňovat: něco podobného již proběhlo v Číně, kde epidemie začala.

Vzniká otázka, v jaké fázi je nyní svět (kromě Číny).

Odpověď na základě vývoje počtu případů nelze jednoduše poskytnout. Na první pohled se zdá, že růst již zpomalil z úvodní exponenciální fáze, ale tuto hypotézu bude třeba teprve potvrdit větším počtem denních pozorování. Nebylo by proto seriózní v současnosti (15. března 2020) provádět extrapolace ohledně vývoje pandemie.

Nicméně — dobrá zpráva nakonec — každý exponenciální růst během kterékoli epidemie nakonec přeroste v růst pomalejší a nakonec nulový.

• Kohout Pavel