10.4.2017
Redakce
0
Kategorie: Společnost

2084 – Euroafrická unie: Go(l)d

Sdílejte článek:

JAN SOVA

(Z připravované knihy s pracovním názvem 2084: Euroafrická unie)

Hotovost byla zrušena v roce 2029. Oficiálně z důvodu zamezení korupce a financování trestné činnosti. Veškerá finanční hotovost musela být převedena na bankovní účty do tří měsíců od začátku platnosti nařízení Komise č 049/2029. Převod prostředků mezi fyzickými i právnickými osobami byl nadále legální pouze bezhotovostně. A i když na to původně Vláda Euroafrické unie nemyslela, v roce 2041 se staly explicitně nelegální mince z drahých kovů a to jak historické ražby, tak i novoražby původně investičních mincí. Tyto mince se totiž velice rychle po zákazu hotovosti staly vyhledávaným platidlem na černém trhu a jejich reálná hodnota vzrostla až 100x. Vláda jejich držení stíhala a v roce 2034 se stalo držení hotovosti v této i jiných podobách trestným činem s podobnou charakteristikou jako terorismus a s prakticky stejnou trestní sazbou.

[ad#clanek-respo]

Držení i jedné jediné stříbrné říšské dvoumarky vám mohlo vynést s přehledem až 5 let nepodmíněného trestu. Dokonce byl zaveden i registr zlatých zubů. Ty sice nebyly z úst držitelů vytrhány, vznikla ale povinnost pozůstalých po smrti držitele předat tyto zlaté zuby na příslušném úřadě. Vzhledem ale k tomu, že případná ztráta zlatého zubu znamenala pro držitele závažné oplétačky se zákonem, nechala si je prakticky většina držitelů úředně odstranit.

Za účelem vyhledávání drahých kovů v domácnostech občanů Euroafrické unie byla ustanovena Unijní policie pro cenné kovy, která s detektory kovů a dalšími nástroji prohledávala byty a domy jednotlivých občanů. Obvykle ale na nic nenalezli, neboť občané využili příležitosti výkupu drahých kovů a značnou část toho co vlastnili, poslušně směnili v bankách za navýšení kreditu na svých účtech.

Výše trestu za přechovávání drahých kovů, obzvláště pak ve formě mincí, byla velice vysoká. Úplná kontrola nebyla dost dobře možná a tak musely být tresty nahodilého odhalení exemplární, aby vzbudily mezi občany Euroafrické unie dostatečný strach. Ti konec konců mohli kdykoli “nalezené” mince odevzdat na finančním úřadě a nikdo se je obvykle v takovém případě na nic nevyptával. Stačilo mince ohlásit jako “nález po dědovi” a beztrestnost byla zaručena.

“Chudoba je bohatství,” mohlo by znít hlavní heslo kampaně, která neregulované peníze, tedy tak se

Samotné zrušení hotovosti probíhalo s poměrným klidem a podporou většinové společnosti. Ta si od tohoto kroku slibovala přesně to, co vláda Euroafrické unie slibovala ve svých propagandistických sloganech – narovnání prostředí, konec korupce, spravedlivý výběr daní a zamezení financování trestné činnosti. Krásní usmívající se lidé a především děti lesklé hnědé pleti dodávaly těmto sloganům na důvěryhodnosti.

Státní televize po několik dlouhých týdnů pravidelně vysílala reportáže s občany, kteří poslušně přinášejí nemalé zásoby zlata i stříbra, střádaného snad celé generace, a hrdě jej odevzdávají státu, aby tak pro sebe, své potomky i spoluobčany vytvořili lepší svět bez násilí, prodeje drog a terorismu. Následovaly dojemné záběry na malé usmívající se děti, které budou moci nyní žít šťastnější, ale především bezpečnější životy.

Odevzdané drahé kovy pak podle zákona zůstávaly v depozitáři Centrální banky Euroafrické unie (CBEU) a říkalo se jim lidově “mrtvé zlato”, ale oficiálně se o nich nemluvilo. Od doby uložení ani nikdy neproběhl jejich úplný audit a tak oficálně neexistoval žádný přehled o zásobách drahého kovu v Centrální bance. A žádný přehled ani nebyl potřeba, lidé velice brzy zapomněli, že nějaké zlato vůbec existuje.

Historicky můžeme odlišit čtyři období peněz – 1) před mincovní období, kdy převládal směnný obchod a to v pozdějším období i s přítomností vážených drahých kovů, 2) mincovní období, kdy peníze byly založeny na skutečné hodnotě zmincovaného kovu a papírové peníze byly směnitelné v bankách za odpovídající množství drahých kovů, 3) období oběživa bez vnitřní hodnoty (defacto od 70. let 20 století, kdy byl v USA zrušen zlatý standard a z oběhu zmizely poslední mince s obsahem stříbra) a kdy státní moc přinutila lid tyto peníze akceptovat jako platidlo dané zákonem (nutno dodat, že s tím mnoho práce vlády jednotlivých zemí neměly, většinová společnost tyto změny přecházela bez větší pozornosti) a konečně 4) éra digitálních peněz nebo také bezhotovostní období, které započalo v roce 2029 a kdy bylo držení ”hotovostních prostředků směny” kriminalizováno.

V tomto čtvrtém období, které bylo započato v roce 2029 již neexistují peníze jako osobní majetek. Ty se z nařízení vlády začaly označovat  jako tzv. kredity a jsou přítomny výhradně na osobních bankovních účtech jednotlivých občanů jako záznamy v počítačové databázi.

Říkávalo se,, že peníze představují svobodu a jsou nástrojem uchování hodnoty. To ale platilo jen do fáze dvě, poté se peníze, tedy to v co se proměnily, staly cestou do otroctví.

Nejednalo se jen o mince, ale také především o elektroniku, která se bez užití drahých kovů neobejde.

 [ad#pp-clanek-ctverec]

(Fanouškovská stránka knihy)

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky