Zločinci „jižního vzhledu“ a Oscar „Anna“

Václav Havel, první polistopadový prezident Československa a poté samostatného Česka, se sarkasticky vysmíval „newspeaku“ komunistů. V jeho hře Vyrozumění se do velkého úřadu zavádí umělý jazyk ptydepe . Hra paroduje „reformy“ prováděné na počátku šedesátých let minulého století tehdejšími komunisty. V červenci 1960 byla přijata Ústava Československé socialistické republiky a tímto okamžikem u nás socialismus „zvítězil“.

Současný stav tak zvané korektní politiky vede k podobnému výsledku, i když je motivován jinými společenskými podmínkami. Základem moderního „korektního jazyka“ je až úzkostlivá obava někoho se „nedotknout“. Paradoxem tohoto stavu ale je, že vybrané skupiny obyvatel jsou naopak označovány za nepřátele svobody a demokracie (krajně pravicové a „nacistické“ skupiny). A v Evropě i v USA se tímto způsobem dokonale zamlžuje národnost, která je jakoby „out“.

Neznámí útočníci v noci na středu v Berlíně strčili pod přijíždějící soupravu metra 30letého Íránce, který krátce poté těžkým zraněním podlehl. Incident se stal ve stanici Kottbusser Tor. Policie po pachatelích pátrá. Deník Berliner Zeitung s odvoláním na své zdroje napsal, že Íránec se zastal svého strýce na vozíčku, kterého doprovázel a jehož chtěli okrást dva muži jižního vzhledu.

Kolem údajného „jižního vzhledu“ se pod inkriminovaným článkem rozproudila velmi „živá“ diskuse, v níž převažoval sarkasmus nad tímto „termínem“. Německo, které zažívá problémy s milionem migrantů přijatých od roku 2015, evidentně nemá jasno jak o kriminalitě migrantů referovat. Média se tak vyhýbají tomu, aby spekulovala o původu zločinců jako o migrantech a nahrazují jejich popis způsobem, který u normálního člověka nutně vyvolá sarkastickou reakci. Stojí rovněž za zmínku, že lidé, kteří v minulosti strčili někoho pod vlak a zabili ho, jsou nyní na psychiatrii. To je další důvod k sarkastickým poznámkám čtenářů.

Americká herečka Geena Davisová vyzvala hollywoodské tvůrce, aby napravili genderovou nerovnováhu ve filmu a televizi. Italská režisérka Lina Wertmüllerová při přebírání ceny Governors Awards šla ještě dál a navrhla, aby cena Akademie, obecněji známá pod názvem Oscar, dostala ženské jméno Anna.

Tento nový způsob myšlení, který se k nám tlačí z USA, je dalším příkladem boje za údajnou genderovou vyváženost. I v Česku se této iniciativy chopili „aktivisté“, kteří si stěžují na jazykovou „nevyváženost“. A nemohl jsem si nevšimnout zprávy o tom, že jistý člověk (ani muž, ani žena) chce, aby ho lidé oslovovali „oni“. Což je zvláště pikantní v německém prostředí, kde se běžně „oniká“ a onikalo se po německém vzoru kdysi i v češtině.

V případě ceny Americké filmové akademie jde ale o naprosté nepochopení významu sošky Oscar. Postupem času se z ceny stal symbol výborné filmové kvality (jakkoliv jsou některé oceněné filmy rovněž poplatné dnešní superkorektní době). Návrh, aby se soška jmenovala „Anna“ je ostatně stejně genderově „nevyvážený“. Pitvání se v rodu mužském či ženském či „obojetném“ je ubohou malicherností, která nejvíce vypovídá o nositeli či nositelce takového návrhu.

Havel by tak v dnešní době měl zase plno námětů na nový umělý jazyk, který se šíří médii ve jménu korektního dobra. Ta zpráva z německého tisku by ostatně mohla znít i takto: Dvě osoby jižního vzhledu strčili pod vagon metra osobu íránského vzhledu za přihlížení osob středoevropského vzhledu?!