28.8.2014
Kategorie: Ekonomika

Výběr (obzvláště některých) daní je ekonomický hrdelní zločin

Sdílejte článek:

OD: IVAN SEDLIAČIK 28|08|2014

Elektronické mýtné oslabuje konkurenceschopnost slovenských podniků a snižuje koupěschopnou poptávku domácností. Čistý výnos této daně za čtyři roky provozu je na úrovni skandálních 29%. V praxi to znamená, že z vybraných 610 milionů eur skončilo 433 milionů v soukromých rukou provozovatele elektronického systému a pouze 177 milionů eur na účtu státu. Podniky a obyvatelstvo se tak skládají na velmi výnosný byznys, ze kterého nemají skoro žádný užitek.

 

[ad#hornisiroka]

 

K použití bulvárně-politického názvu tohoto článku jsem se inspiroval ministrem financí z jeho výroku (SME 23.1.2014), kde hovořil o krácení daní jako hrdelním zločinu. V kontextu karuselových obchodů a podvodů na DPH se vyjádřil, že bude “tlačit” na to, aby představitelé finanční správy byly co největší profesionálové. Doufejme, že profesionalita se posílí nejen na odděleních odhalujících podvody bílých límečků na DPH, ale i u analytiků, legislativců , státních manažerů a právníků, kteří připravují daňové zákony, veřejné zakázky a podepisují tak nevýhodné smlouvy jako tu se společností SkyToll as, asi ne náhodou sídlící na stejné adrese, jako mají mnohé firmy finanční skupiny J & T.

 

 

Elektronické mýto je daň, kterou vybírá státem vlastněná akciovka NDS a prostřednictvím soukromého provozovatele elektronického systému – zmiňovanou společností SkyToll as. V roce 2013 se vybralo více než 159 milionů eur a za čtyři roky provozu celkem 610,45 milionu eur. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu SR, celkové náklady poskytovatele (NDS as) spojené se zavedením a provozem mýtného činily v roce 2010 částku 106,4 mil. eur a v roce 2011 částku 102,6 mil. eur a příjmy 141,6 mil. eur v roce 2010 a 153,9 mil. eur v roce 2011. Při ​​velmi jednoduché kalkulaci, která dokonce nezahrnuje další náklady (jako např. náklady mýtné policie, režijní náklady NDS as a jiné) zjistíme, že čistý výnos byl na úrovni 29%. To znamená, že cíl (výnos z mýtného jako zdroj financování údržby a výstavby dálnic) se podařilo naplnit na maximálně zmíněných 29% a zbývajících 433 milionů eur (71%) pouze oslabilo koupěschopnou poptávku obyvatelstva a konkurenceschopnost slovenských podniků.

 

Jak elektronické mýtné snižuje koupěschopnou poptávku obyvatelstva? Každá daň zaplacená podniky vstupuje do ceny zboží, které si kupujeme. Jelikož výrobky vozí kamiony po silnicích a lidé cestují v autobusech platících elektronické mýtné, ročně si díky této dani každá slovenská domácnost dopřeje méně zboží v hodnotě 80 eur, které v ceně jiného zboží zaplatí právě na elektronickém mýtném. Pro správnost výpočtu musíme od této částky odečíst vybrané mýtné na výrobcích určených na export. Tato částka však paradoxně oslabuje další oblast – konkurenceschopnost slovenských podniků, což je možné ukázat na příkladu firmy, která exportuje zboží do zahraničí a využívá přitom kamionovou dopravu. Elektronické mýtné je pro tuto firmu konkurenční nevýhodou (nakolik předražení zboží může znamenat ztrátu zahraničních trhů, pokles výroby a snížení zaměstnanosti, případně bankrot). Jelikož Slovensko je montážní dílna ve středu Evropy odkázána na export, mýtný experiment se nemusí skončit happyend-em.

 

Poznámka redakce: Psáno na slovenské reálie, ale upřímně – nakolik se liší od problémů s výběrem mýtného u nás? V podstatě tato slova platí pro ČR stejně. 

 

ZDROJ: Ivan Sedliačik

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...