23.3.2017
Redakce
0
Kategorie: Historie

Válka jako byznys

Sdílejte článek:

MARP

Naivní lidé si udělali představu o nacismu a Hitlerovi jen z dějepisu, produkovaného socialistickým školstvím a myslí si, že mají jasno. Vůbec neví o souvislostech, jak nacismus vznikal, jak se Hitler dostal k moci a jak nakonec rozpoutal, pod tlakem mocností druhou světovou válku. Že na vzniku nacismu a na cestě nahoru k vůdcovství Hitlera hrály ohromnou roli Spojené státy i Velká Británie a potažmo v závěsu i zrádná Francie, skoro nikdo neví. Roli finanční i mocenskou. Troufám si tvrdit, že bez značné finanční a materiálové i duchovní pomoci USA a VB by nacismus v Německu nedosáhnul takové síly.

[ad#clanek-respo]

Obě mocnosti to věděly a ví – prostě pomáhaly stvořit „NETVORA“ jen pro své další, poválečné cíle. O tom, že Německo, Třetí říše, hodlá vojensky expandovat se vědělo již v polovině 30. let 20. století. Věděli to všichni, i Stalin. Ale pro mocnosti to byl signál, jak vydělat. Polovina vojenského průmyslu Třetí říše byla financována USA a VB, jedna čtvrtina byla financována státem, tedy Třetí říší a na poslední čtvrtině se podíleli všichni Němci bez výjimky tzv. zbrojními dekrety, které odváděly část mzdy státu na „přípravu na válku“…

Proč, když to VŠICHNI věděli, došlo k válce? Takovou otázku si může dát jen člověk, který je odrostlý na socialistickém názoru nebo na mainstreamovém názoru. Válka je byznys v první řadě! Ony ty kecy, že v Sovětském svazu šlo o Velkou vlasteneckou válku za ideje, je nesmysl. Státní zbrojovky na Uralu byly zásobeny zakázkami i penězi nejen ze Sovětského svazu, ale taktéž z USA a VB. Ano, i Rusko, tedy Sovětský svaz, na válce hodně vydělal. Že ztratil desítky miliónů vojáků a civilistů? No, když se kácí les, lítají třísky. Každá válka je byznysem a nejhorší na tom je, že bez ohledu na to, kdo je vítěz nebo poražený. Ve finále vydělají oba!

Je naivní si sugerovat představu, že 2. sv. válku vyhráli Spojenci v čele se Sovětským svazem, USA a Velkou Británií, jak nám to učebnice dějepisu prezentují. Vyhráli i Němci, když jednou z podmínek kapitulace bylo, že se stanou „vazalem“ USA. V poválečných letech byly investice USA a VB do obnovy zdecimovaného Německa v řádech desítek miliard USD > viz Německý hospodářský zázrak. Něco za něco. Každý z tzv. „spojenců“ měl svoje politické a geopolitické zájmy. Hlavním zájmem USA bylo třeba, o čemž málokdo ví, získání vysokých představitelů NSDAP, SS a Gestapa pod svoji ochranu, byť to bylo třeba představitelům Sovětského svazu proti srsti – ti naopak chtěli tyto lidi poslat před válečný soud kvůli válečným zločinům. Ono je to logické – nacisti vůči USA neučinili nic, nebyla tam válečná fronta, nebyly tam válečné zločiny a naopak v Sovětském svazu se nacisti dopouštěli velikých zvěrstvech, hromadných vražd, genocidy… V USA na to nehleděli, chtěli myšlenky, nacistickou ideologii.

A co tuny nacistického zlata? Kdepak jsou? Říká vám něco banka Chase a její fúze s JPMorgan? Jakou roli hrála v nacistických zvěrstvech slovutná nejstarší britská banka Bank of England? A jakou ctihodná Vatikánská banka? Kde doopravdy skončily krvavé nacistické peníze? Válka je především obrovský byznys – a druhá světová rozhodně nebyla výjimkou. S nacisty spolupracovaly velké americké firmy jako IBM, General Motors, Standard Oil, ale i Union Banking Corporation (UBC), jejímž výkonným ředitelem byl otec budoucího prezidenta USA Prescott Bush. Nacisté potřebovali k udržení válečné mašinerie spoustu peněz – a brali je, kde se dalo. Třeba jen u nás, v Československu v roce 1939 ukradli 45,5 tun zlata, které skončilo v Říšské národní bance, odkud většina ihned putovala na anonymní nacistická švýcarská a anglická konta a jen malá část zůstala v Německu. Většinu tohoto zlata získali Američané díky výslechům německých vojáků. Část zlata rozkradli pro osobní prospěch američtí vojáci, kteří se na akci podíleli a větší část utratila americká vláda. Míst pro ukrytí zlata a cenností Němci během války vybudovali stovky. Využito jich bylo jen zlomek. Mnoho jich bylo objeveno ať již Američany, Rusy nebo hledači pokladů na základě svědectví, náhod a soustavného hledání. Mezi nejbohatší objevené úkryty pokladů patří solný důl v Merkers > viz výčet níže, solný důl v Altaussee, důl v Quedlinburgu, zámek Fuschl. Nacistické zlato, zčásti inkontaminované židovskou krví a DNA, o objemu více než 900 tun (!!!) bylo přetaveno na ingoty a pruty, označené pečetěmi proslulých bank a skončilo v USA, VB, ale i Vatikánu. Vatikán se ostatně podílel na krytí nejvýznamnějších nacistických bonzů po 2. sv. válce, vybavoval je diplomatickými pasy a zajišťoval další krytí při přesunech nacistů do USA, JAR i na Blízký Východ – Libanon, Palestina, Sýrie, Egypt.

Výčet zlata a stříbra nalezený v solném dole Merkers:

  • 8198 zlatých prutů
  • 55 krabic raženého zlata
  • 1.300 pytlů zlatých říšských marek
  • 711 pytlů amerických dvacetidolarových mincí
  • 2,76 miliardy říšských marek
  • 20 stříbrných prutů
  • 63 krabic stříbrných plátů
  • 55 pytlů stříbrných plátů
  • 40 pytlů stříbrných prutů
  • 6 platinových prutů

Míst, kde s největší pravděpodobností byly ukryté poklady a tajemství Třetí říše, je i u nás několik. Např. Štěchovický poklad, který by měl obsahovat 540 beden zlata, uměleckých předmětů a tajných materiálů.  Dalším místem je Hradišťko, ze které americká armáda 11.2.1946 odvezla desítky beden s neznámým obsahem. V lokalitě Peklo u České Lípy vojáci SS v dubnu 1945 převezli několik konvojů s tajemným nákladem. U Žandova u České Lípy v dubnu 1945 vojáci ukryli v lese bedny. Ráno zde zůstaly jen prázdné náklaďáky. Hora sv. Kateřiny na česko-německém pohraničí má ukrývat ve středověkých dolech různé poklady včetně maďarského zlatého pokladu.

Viděli jste americký film Památkáři? Popis na serveru ČSFD:

„Památkáři nejsou žádní nudní patroni, ale unikátní vojenská jednotka, která nasazovala vlastní krky, aby z rukou nacistů vyrvala skvosty, které za trvání Druhé světové války nakradli. Hvězdnou sestavu uměleckých záchranářů vede George Clooney ve výjimečné čtyřkombinaci producent – režisér – scenárista – herec, kterého doplňují třeba Matt Damon, Bill Murray, John Goodman nebo Cate Blanchett. Film se odehrává v době, kdy už bylo víceméně jasné, že hitlerovské Německo bude poraženo a pomalu se začínaly napravovat válečné škody. Milovníky umění trápil především nejasný osud tisíců uměleckých děl, které nacisté pro Hitlera a další pohlaváry nakradli a ukryli neznámo kde. Z jejich popudu tak vznikl tým, který postupoval v patách spojeneckých vojsk a hledal stopy po těchto vzácných artefaktech. Vypadalo to jako nesplnitelný úkol: Umělecké poklady se nacházely za nepřátelskou linií a německá armáda byla připravená splnit Hitlerův rozkaz, podle nějž měla být všechna umělecká díla s pádem nacistické říše zničena. Jak mohlo těchto pár mužů doufat v úspěch? Vždyť svými původními profesemi – ředitelů muzeí, kurátorů a historiků umění, více rozuměli Michelangelovi než zacházení se zbraněmi. Pod palbou německé armády, v zaminovaných skrýších a vybombardovaných městech riskovali Památkáři své životy, aby ochránili ty největší poklady lidstva.“

Ano, tato jednotka skutečně vznikla, ale nikoliv za účelem navrácení nakradených uměleckých artefaktů zpět muzeím nebo do soukromých sbírek. Některá, velice známá umělecká díla byla navrácena tam, odkud byla ukradena. Musela být vrácena. Ale velká část, zejména ze soukromých sbírek zmizela v USA. Opět v soukromých rukou. Někteří historikové jsou přesvědčeni, že šlo až o 70% uměleckých artefaktů, které získali američtí boháči.

Jak je psáno výše – každá válka je zejména byznys, bez ohledu na lidské ztráty. Lidské oběti bankéře a milionáře nezajímají, oni na rukou krev nevinných nemají… Nebo mají?

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: Marp

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 3,17 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky