V Berlíně se pochlapili a zakládají dvě homosexuálně lesbické „mateřské“ školy

ŠTĚPÁN CHÁB

V Berlíně zakládají dvě homosexuálně lesbické „mateřské“ školy. Jedna pojala jméno Pink Tiger, druhá Yellow-Green Panther. Cílem těchto zařízení je, aby děti již v útlém věku měly možnost poznat, jak se cítí homosexuál nebo lesba. Zájem je veliký. Maximální naplněnost školek je 93 pokusných králíčků, berlínští progresivističtí rodiče ještě před otevřením experimentálních laboratoří pokoušejících boží trpělivost přihlásili 60 svých dětí. Personál může být pouze z LGBT scény, případně někdo, kdo je se zákonitostmi LGBT scény i aktivismu velmi úzce spjat.

Třešničkou na dortu je, že v představenstvu poskytovatele chvíli seděl Rüdiger Lautmann, dlouhodobý zastánce legalizace sexuálních vztahů mezi dětmi pod 14 let věku a dospělými. Ten po protestech veřejnosti odstoupil. Což, přiznejme si, je ukázková výhra ducha nad hmotou. Zakládáme kontroverzní „mateřskou“ školu, budou protesty, co takhle kdybychom do představenstva usadili daleko kontroverznější persónu, která prosazuje sex s dětmi, vzedme se vlna odporu a když persóna odstoupí, budou mít odpůrci pocit, že vyhráli, ale školka bude stát, tedy vyhrajeme my. No není to kouzelné? Je to kouzelné, jako Brumbálův coming out s Gindelwaldem.

Heslem školek je: „Nestačí dát dětem svobodu z hlediska sexuální orientace, je třeba jim ukázat, jak vypadá život gaye!“ I s tím vykřičníkem. Pedagogický koncept počítá s tím, že práce s dětmi bude zahrnovat otevřené ukázky toho, co znamená být homosexuálem. Díky pedagogické práci bude pro děti, které nejsou heterosexuální, snazší odhalit svou sexuální orientaci, řekl zakladatel projektu Marcel de Groot. Do školky budou chodit děti do pěti let svého věku. Lze už v té době se stoprocentní jistotou tvrdit, že dítě bude mít v dospívání a dospělosti homosexuální orientaci? Nebude to návodná výuka k tomu, aby o sobě dítě pochybovalo a hledalo ve svém nitru sexuální orientaci ve chvílích života, kdy ho mají zajímat hračky a blížící se Ježíšek? Přečemž celé jeho okolí bude brát sexuální odlišnost jako přednost?

U dětí platí princip nápodoby. Jedno z mých dětí na otázku, čím bude, až bude veliké, odpovědělo, že novinář a kuchař. Důvod je jednoduchý. Pořád něco sepisuju, pořád něco vařím. Princip nápodoby. Pokud je v okolí dítěte přehuštěno LGBT agendou, jistě o sobě bude uvažovat jako o budoucím křižovanci na krucifixu menšinové sexuální orientace. Až přijde na účtování s vlastními hormony, pud všechny ty sociální konstrukce přebije, ale takové dítě bude mít cestu ke spokojenému životu nesmírně trnitou.

Spolkovým zmocněncem pro rodinu se ve vládě Olafa Scholze stal člen LGBT komunity Sven Lehmann, parlamentní státní tajemník Spolkového ministerstva pro rodinné záležitosti, který zdůrazňuje, že jeho cílem je učinit z Německa průkopníka v přijímání rozmanitosti. Chce, jak říká, posílit práva queer osob a říká, že diverzita by měla být samozřejmá už ve školkách a školách.

Cílem v rámci diverzity a sexuální liberalizace společnosti je očividně začít děti učit sexualitě už v předškolním věku. A to, jak deklarují provozovatelé budoucí školky, třeba na pohádkách se dvěma zamilovanými princi nebo princeznami a na příkladech ze života gayů a lesbiček. Do toho samozřejmě spadá již obecně přijímané kázání o dvaasedmdesáti pohlavích. V českých středních školách se už potýkají s nově probuzenou a objevenou zmateností dospívajících, kteří, věrni pubertální nejistotě, naskakují na řešení svých problémů stylizací se do jednoho ze sociálních konstruktů dvaasedmdesáti pohlaví.

Každý puberťák řeší dospívání trochu absurdními postupy. A establishment jim jde nově vstříc. Dá jim prostředek k tomu, jak si ten zmatek užít se všemi dimenzemi. Dříve zmatek v dospívání vedl ke spontánním revolucím v kultuře, nyní je řízen z vyšších míst a nevede k odporu vůči establishmentu, jak bylo obvyklé, ale k naprostému zmatení pojmů, rolí a úloh ve společnosti. A je to svého druhu užitečné konfliktní téma, kterým se dá rozdělit společnost a patřičně ji pak lynčovat a utahovat jí šrouby. Jedná se tak o zneužití evolučního potenciálu dospívající generace systémem. K naší škodě, protože každá spontánní kulturní revoluce jednotlivých generací nás skutečně posunula dál. I v chápání a uznávání práv sexuálních menšin, nutno dodat. Ovšem přirozenou, nenásilnou cestou.

A já tak sedím, představuju si toho čtyřletého kluka, jak si jezdí s autíčkem s růžovými srdíčky, je mu do omrzení láskyplně vysvětlováno, že se nemusí stydět vzít si panenku a hrát si s ní a že pokud cítí náklonnost k chlapečkům, no jako pan učitel, tak je to ale úplně v pořádku, a pokud se chce obléknout do šatečků, no také jako pan (nebo ono pano) učitel, tak také, a dítě obklopené takovou kulturou a společností bez kořenů a bez mantinelů, aby se zavděčilo, tak si ty šatečky obleče a malému Helmutovi dá hubana, aby ho kolektiv odměnil za jeho tak krásný coming out potleskem a tak dále a tak podobně.

Nezní to jako násilí? Násilí, které z dítěte nevychová tolerantního člověka, ale člověka nutně exaltovaně uječeného a nesebevědomě sebevědomého (to znamená, že si svou zmatenost a nejistotu bude kompenzovat aktivistickým přístupem k životu)? To znamená – pokud nebude po jeho, okamžitě se třeba čelem přilepí k nějakému obrazu starého mistra v galerii, aby dal najevo, že po jeho bude, i kdyby to odporovalo fyzikálním zákonům. Pracujeme skutečně na té nejlepší možné budoucnosti?

U podobných témat mi vždy vyskočí na mysl onen fyzik, který sestrojil převratnou vesmírnou sondu, s kterou následně na dálku přistál na letící kometě. Vypočítal a zkonstruoval to na milimetr přesně, velký, obrovský krok pro celé lidstvo. Na tiskovku si ovšem vzal košili s obrázky animovaných prsatých žen. Jeho převratný úspěch se sondou šel okamžitě stranou a exaltovaně uječené … jej dohnaly do defenzivy, kdy se jen koktavě omlouval. Už ve zcela korektní košili, ve zcela zglajchšaltované době.

A přitom nemám proti homosexuálům a jejich lásce vůbec nic. Nechť se milují, vedou se na ulici za ruku, ať si užívá jeden druhého. Pánbu jim přej plnou náruč lásky. Ale rvát to do dětí? To tady není žádný dětský psycholog, který by zvedl prst a řekl – vždyť těm dětem ubližujete?

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 981,00 Kč

Vybráno 37.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Dvě loutky zahrály divadlo zejména pro českou veřejnost - 20.4.2024
• Je čas na radikální změnu - 20.4.2024
• Je s Kyjevem konec? - 20.4.2024

(23 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...