10.8.2014
Kategorie: Společnost

UPC aneb “Pro přepojení na hřbitov stiskněte křížek”

Sdílejte článek:

PAVEL JURUTKA 10|08|2014

Taky tam furt voláte? Na ty jejich kólcentra? To neděláte dobře, děcka. Je z vás obtížný hmyz, ještě než stisknete jedničku pro informace o vašich střevech, dvojku pro nabídku paušálního klystýru a devítku pro přepojení na operatéra.

 

[ad#hornisiroka]

 

Určitě to taky znáte: Namísto slušného člověka, který si vás váží, protože mu většinou přispíváte na výplatu, a chce vám opravdu pomoci, mluví s vámi automat. Tupých lidí je hodně, ale telefonní odpovídače jsou tupé všechny. Velká firma, malá firma nebo úřad, je to vcelku jedno. Zavoláte, a to si prosím rezervujte minimálně dvacet minut, protože všichni už dávno zrušili zelené, takže bezplatné linky, takže voláte za prachy a čím dýl vám bude automat mentorovat nesmyslně komplikovaný postup, jak se dosíci řešení vašeho problému, tím víc za to dotyčná kompanyje bude inkasovat.

 

Vydržel jsem 4 kola v ringu UPC:

 

1.kolo: Síto automatických voleb. Ty měly za cíl co nejvíce zdržovat hovor. Cvakal jsem trpělivě jedničky a dvojky, neboť už v té chvíli ve mě sílila předtucha, že peníze za tento hovor budou jedny z posledních, které ze mě vyrýžují, tak ať. Po třech minutách mi ta věc řekla, že mě tedy, když jinak nedám, přepojí na operátora.

 

2.kolo: Čekání na lidskou bytost. Byl jsem šestnáctý, neboť patnáct jiných (podobných troubů) se prý dovolalo přede mnou. Tuto informaci mi opakovaně sdělovala ta věc na druhé straně a to zcela fikaně v intervalu patnácti vteřin, což mi vždycky stihlo tak akorát zastavit nervové krvácení. Po deseti minutách jsem se dočkal a automat dostal emoční podbarvení: Dobrý den, co pro vás mohu udělat? Kdybych odpověděl po pravdě, smazala by redakce tenhle článek až do šestého kolene.

 

3.kolo: Rozmluva s operátorem, než zjistil, co chci. Tato část hovoru trvala asi pět vteřin, prostě jsem to té paní řekl.

 

4.kolo: Rozmluva s operátorem poté, co zjistil, že chci malou část služeb vypovědět. Tato část hovoru trvala dalších deset minut, po které jsem nebyl schopen, a to jsem vcelku pyšný na své vyjednávací schopnosti, docílit odpovědi na svůj úvodní požadavek. Nervové krvácení už by nezastavil ani doktor Sova s doktorem Hausem dohromady.

 

Závěrečný knockout: Takže tu výpověď musím poslat poštou, doporučeně a adresu si mám najít na internetu? Ano. A to mi říkáte po dvaceti minutách telefonování? …… A to volám, prosím pěkně, na bezplatnou linku? Ne, jedná se o placený hovor. To snad….tút tút tút tút tút….

 

 

Adresu jsem našel, pak papír, pero, číslo smlouvy a poslal jsem jim tu výpověď přesně, jak chtěli. A doporučeně. A kompletně na všecko.

 

A tak vám říkám, děcka, nevolejte tam. Oni si na to lumpové zvykají a nakonec se nám může stát, že až nás nedej bože bude něco bolet, ozve se na druhé straně telefonu: “Dobrý den, dovolali jste se do vaší oblíbené nemocnice. Pro stanovení diagnózy stiskněte jedničku, ……… , pro přepojení na hřbitov stiskněte křížek.

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...